Dobrodružství, které tě čeká
Týdenní výlet vlakem z Česka do Česka přes několik míst, která jsem v rámci letošního velkého cestování ještě nestihl. Když už mám tu neomezenou jízdenku Interrail Global Pass na všechny vlaky. Tak sbalit malý batůžek, sesypat puntíky na mapě do mošničky a můžeme vyrazit.
Z Česka jsem odjížděl navečer, tak, abych stihl noční vlak z Lince do Curychu. Hodinka dvě na procházku po Linci, což na Linz bohatě stačí. Noc tedy strávit ve vlaku na lůžku (nutná rezervace i k Interrailu) a ráno se probudit na hranicích Rakouska/Švýcarska, kde aktuálně probíhají celkem podrobné celní kontroly vlaků, pravděpodobně kvůli migrantům, kterých byl vlak docela plný.
Celý den pak zabere přejezd z Buchsu na Švýcarských hranicích přes Curych, Ženevu až do Lyonu. Příjezd rozumný, akorát na nějakou dobrou večeři.
Další den byl ve znamení celodenního prozkoumávání Lyonu. Stojí za to, okolo nádraží není nic moc, ale staré centrum Vieux Lyon je pěkné. Nejhezčí je asi rozhled z Esplanade de Fourviere s úchvatnou bazilikou a amfiteátrem poblíž. Příjemným místem je i velký park Lac de la Tete d'Or s bezplatně přístupným malým zoo a růžerií/botanickou zahradou.
Následující den byl opět plný dlouhého cestování z Lyonu do Lucemburku přes Dijon. Lucemburk je moc hezké město položené na skalní vyvýšenině, což z něj dělá dosti fotogenické místo. Na procházku po městě stačí 3 hodiny, pokud člověk chce vidět i evropské instituce zde sídlící, je třeba si dát ještě o hodinu dvě větší rezervu, ty se totiž nacházejí až na okraji města, až tedy na soudní dvůr, který je celkem blízko nádraží. Lucemburk je celkem drahý, takže přespání je lepší za hranicemi ve Francii, dobré ceny jsou třeba v Hadondange.
V pátek jsem pokračoval do Nancy a Štrasburku. V Nancy stačí na procházku po centru cca 2 hodiny, většina zajímavých památek je lokalizovaná v malém centru kolem Place Stanislas. Highlightem dne tak byl především Štrasburk, jehož historické centrum je bohaté na památky, považuji ho za jedno z nejhezčích měst této části Evropy. K Evropskému parlamentu severně od města se dá dojít i pěšky, ale zabere to asi 2 hodiny a po cestě není příliž zajímavých věcí. Tak je možná lepší jet MHD.
Další den jsem se přesunul do Bazileje, která není nějak extra zajímavá. Město a jeho památky jsou docela rozlehlé, vzhledem k tomu, že skrz město teče široká řeka. Za zajímavé zde lze považovat několik funkčních pasivních přívozů přes řeku, které jsou uchyceny na laně a přesouvají se ze břehu na břeh pouze pomocí tlaku toku řeky. Na Bazilej tak stačí 2-3 hodiny a můžeme pokračovat dál do Curychu. Ten už je o poznání příjemnější. Highlighty Curychu je Zürichsee plné lodí a lidí, malé centrum starého města Altstadt a pro mne jako vědce pak i nejen výhled na celé město z místní univerzity ETH. Švýcarsko je velmi drahé. A když už má člověk to neomezené cestování vlakem, opravdu se vyplatí dojet za ubytováním přes Baden za hranice do Německa, kde se dá sehnat i za čtvrtinu nebo pětinu ceny v Curychu. Pokud tedy člověk nehodlá pobýt v Curychu dva dny a více...
Následující den jsem si udělal vyhlídkovou jízdu lokálkou kolem Bodamského jezera, na které je místy moc pěkný výhled. Ze St Gallenu jsem pak dojel až do Sevelenu a došel se podívat do Vaduzu v Lichtenštejnsku, na prohlídku městečka stačí 3-4 hodiny. Celé Lichtenštejnsko leží pod ohromným štítem hor. Přespání pak v Norimberku po cestě přes Mnichov.
Poslední den byl na plánu Erlangen, malé městečko vedle Norimberku. Stojí za to, pokud má člověk zrovna cestu kolem a cca 3 hodiny času. Odpoledne pak návrat do ČR.
Itinerář této cesty je víceméně podmíněn vlastněním nějaké časové jízdenky na vlak, jinak by se dalo tempo cesty považovat za zbytečně rychlé a na každém z uvedených míst je možno strávit (i násobně) více času. Ale to se dá říct o každém místě, kde je člověk na cestách. Každopádně na zběžné prozkoumání míst samotných to takto bohatě stačí.
Týdenní výlet vlakem z Česka do Česka přes několik míst, která jsem v rámci letošního velkého cestování ještě nestihl. Když už mám tu neomezenou jízdenku Interrail Global Pass na všechny vlaky. Tak sbalit malý batůžek, sesypat puntíky na mapě do mošničky a můžeme vyrazit.
Z Česka jsem odjížděl navečer, tak, abych stihl noční vlak z Lince do Curychu. Hodinka dvě na procházku po Linci, což na Linz bohatě stačí. Noc tedy strávit ve vlaku na lůžku (nutná rezervace i k Interrailu) a ráno se probudit na hranicích Rakouska/Švýcarska, kde aktuálně probíhají celkem podrobné celní kontroly vlaků, pravděpodobně kvůli migrantům, kterých byl vlak docela plný.
Celý den pak zabere přejezd z Buchsu na Švýcarských hranicích přes Curych, Ženevu až do Lyonu. Příjezd rozumný, akorát na nějakou dobrou večeři.
Další den byl ve znamení celodenního prozkoumávání Lyonu. Stojí za to, okolo nádraží není nic moc, ale staré centrum Vieux Lyon je pěkné. Nejhezčí je asi rozhled z Esplanade de Fourviere s úchvatnou bazilikou a amfiteátrem poblíž. Příjemným místem je i velký park Lac de la Tete d'Or s bezplatně přístupným malým zoo a růžerií/botanickou zahradou.
Následující den byl opět plný dlouhého cestování z Lyonu do Lucemburku přes Dijon. Lucemburk je moc hezké město položené na skalní vyvýšenině, což z něj dělá dosti fotogenické místo. Na procházku po městě stačí 3 hodiny, pokud člověk chce vidět i evropské instituce zde sídlící, je třeba si dát ještě o hodinu dvě větší rezervu, ty se totiž nacházejí až na okraji města, až tedy na soudní dvůr, který je celkem blízko nádraží. Lucemburk je celkem drahý, takže přespání je lepší za hranicemi ve Francii, dobré ceny jsou třeba v Hadondange.
V pátek jsem pokračoval do Nancy a Štrasburku. V Nancy stačí na procházku po centru cca 2 hodiny, většina zajímavých památek je lokalizovaná v malém centru kolem Place Stanislas. Highlightem dne tak byl především Štrasburk, jehož historické centrum je bohaté na památky, považuji ho za jedno z nejhezčích měst této části Evropy. K Evropskému parlamentu severně od města se dá dojít i pěšky, ale zabere to asi 2 hodiny a po cestě není příliž zajímavých věcí. Tak je možná lepší jet MHD.
Další den jsem se přesunul do Bazileje, která není nějak extra zajímavá. Město a jeho památky jsou docela rozlehlé, vzhledem k tomu, že skrz město teče široká řeka. Za zajímavé zde lze považovat několik funkčních pasivních přívozů přes řeku, které jsou uchyceny na laně a přesouvají se ze břehu na břeh pouze pomocí tlaku toku řeky. Na Bazilej tak stačí 2-3 hodiny a můžeme pokračovat dál do Curychu. Ten už je o poznání příjemnější. Highlighty Curychu je Zürichsee plné lodí a lidí, malé centrum starého města Altstadt a pro mne jako vědce pak i nejen výhled na celé město z místní univerzity ETH. Švýcarsko je velmi drahé. A když už má člověk to neomezené cestování vlakem, opravdu se vyplatí dojet za ubytováním přes Baden za hranice do Německa, kde se dá sehnat i za čtvrtinu nebo pětinu ceny v Curychu. Pokud tedy člověk nehodlá pobýt v Curychu dva dny a více...
Následující den jsem si udělal vyhlídkovou jízdu lokálkou kolem Bodamského jezera, na které je místy moc pěkný výhled. Ze St Gallenu jsem pak dojel až do Sevelenu a došel se podívat do Vaduzu v Lichtenštejnsku, na prohlídku městečka stačí 3-4 hodiny. Celé Lichtenštejnsko leží pod ohromným štítem hor. Přespání pak v Norimberku po cestě přes Mnichov.
Poslední den byl na plánu Erlangen, malé městečko vedle Norimberku. Stojí za to, pokud má člověk zrovna cestu kolem a cca 3 hodiny času. Odpoledne pak návrat do ČR.
Itinerář této cesty je víceméně podmíněn vlastněním nějaké časové jízdenky na vlak, jinak by se dalo tempo cesty považovat za zbytečně rychlé a na každém z uvedených míst je možno strávit (i násobně) více času. Ale to se dá říct o každém místě, kde je člověk na cestách. Každopádně na zběžné prozkoumání míst samotných to takto bohatě stačí.
Jsme česká firmaJsme česká firma
plán cesty od Martin Konhefr
Dobrodružství, které tě čeká
Týdenní výlet vlakem z Česka do Česka přes několik míst, která jsem v rámci letošního velkého cestování ještě nestihl. Když už mám tu neomezenou jízdenku Interrail Global Pass na všechny vlaky. Tak sbalit malý batůžek, sesypat puntíky na mapě do mošničky a můžeme vyrazit.
Z Česka jsem odjížděl navečer, tak, abych stihl noční vlak z Lince do Curychu. Hodinka dvě na procházku po Linci, což na Linz bohatě stačí. Noc tedy strávit ve vlaku na lůžku (nutná rezervace i k Interrailu) a ráno se probudit na hranicích Rakouska/Švýcarska, kde aktuálně probíhají celkem podrobné celní kontroly vlaků, pravděpodobně kvůli migrantům, kterých byl vlak docela plný.
Celý den pak zabere přejezd z Buchsu na Švýcarských hranicích přes Curych, Ženevu až do Lyonu. Příjezd rozumný, akorát na nějakou dobrou večeři.
Další den byl ve znamení celodenního prozkoumávání Lyonu. Stojí za to, okolo nádraží není nic moc, ale staré centrum Vieux Lyon je pěkné. Nejhezčí je asi rozhled z Esplanade de Fourviere s úchvatnou bazilikou a amfiteátrem poblíž. Příjemným místem je i velký park Lac de la Tete d'Or s bezplatně přístupným malým zoo a růžerií/botanickou zahradou.
Následující den byl opět plný dlouhého cestování z Lyonu do Lucemburku přes Dijon. Lucemburk je moc hezké město položené na skalní vyvýšenině, což z něj dělá dosti fotogenické místo. Na procházku po městě stačí 3 hodiny, pokud člověk chce vidět i evropské instituce zde sídlící, je třeba si dát ještě o hodinu dvě větší rezervu, ty se totiž nacházejí až na okraji města, až tedy na soudní dvůr, který je celkem blízko nádraží. Lucemburk je celkem drahý, takže přespání je lepší za hranicemi ve Francii, dobré ceny jsou třeba v Hadondange.
V pátek jsem pokračoval do Nancy a Štrasburku. V Nancy stačí na procházku po centru cca 2 hodiny, většina zajímavých památek je lokalizovaná v malém centru kolem Place Stanislas. Highlightem dne tak byl především Štrasburk, jehož historické centrum je bohaté na památky, považuji ho za jedno z nejhezčích měst této části Evropy. K Evropskému parlamentu severně od města se dá dojít i pěšky, ale zabere to asi 2 hodiny a po cestě není příliž zajímavých věcí. Tak je možná lepší jet MHD.
Další den jsem se přesunul do Bazileje, která není nějak extra zajímavá. Město a jeho památky jsou docela rozlehlé, vzhledem k tomu, že skrz město teče široká řeka. Za zajímavé zde lze považovat několik funkčních pasivních přívozů přes řeku, které jsou uchyceny na laně a přesouvají se ze břehu na břeh pouze pomocí tlaku toku řeky. Na Bazilej tak stačí 2-3 hodiny a můžeme pokračovat dál do Curychu. Ten už je o poznání příjemnější. Highlighty Curychu je Zürichsee plné lodí a lidí, malé centrum starého města Altstadt a pro mne jako vědce pak i nejen výhled na celé město z místní univerzity ETH. Švýcarsko je velmi drahé. A když už má člověk to neomezené cestování vlakem, opravdu se vyplatí dojet za ubytováním přes Baden za hranice do Německa, kde se dá sehnat i za čtvrtinu nebo pětinu ceny v Curychu. Pokud tedy člověk nehodlá pobýt v Curychu dva dny a více...
Následující den jsem si udělal vyhlídkovou jízdu lokálkou kolem Bodamského jezera, na které je místy moc pěkný výhled. Ze St Gallenu jsem pak dojel až do Sevelenu a došel se podívat do Vaduzu v Lichtenštejnsku, na prohlídku městečka stačí 3-4 hodiny. Celé Lichtenštejnsko leží pod ohromným štítem hor. Přespání pak v Norimberku po cestě přes Mnichov.
Poslední den byl na plánu Erlangen, malé městečko vedle Norimberku. Stojí za to, pokud má člověk zrovna cestu kolem a cca 3 hodiny času. Odpoledne pak návrat do ČR.
Itinerář této cesty je víceméně podmíněn vlastněním nějaké časové jízdenky na vlak, jinak by se dalo tempo cesty považovat za zbytečně rychlé a na každém z uvedených míst je možno strávit (i násobně) více času. Ale to se dá říct o každém místě, kde je člověk na cestách. Každopádně na zběžné prozkoumání míst samotných to takto bohatě stačí.
Týdenní výlet vlakem z Česka do Česka přes několik míst, která jsem v rámci letošního velkého cestování ještě nestihl. Když už mám tu neomezenou jízdenku Interrail Global Pass na všechny vlaky. Tak sbalit malý batůžek, sesypat puntíky na mapě do mošničky a můžeme vyrazit.
Z Česka jsem odjížděl navečer, tak, abych stihl noční vlak z Lince do Curychu. Hodinka dvě na procházku po Linci, což na Linz bohatě stačí. Noc tedy strávit ve vlaku na lůžku (nutná rezervace i k Interrailu) a ráno se probudit na hranicích Rakouska/Švýcarska, kde aktuálně probíhají celkem podrobné celní kontroly vlaků, pravděpodobně kvůli migrantům, kterých byl vlak docela plný.
Celý den pak zabere přejezd z Buchsu na Švýcarských hranicích přes Curych, Ženevu až do Lyonu. Příjezd rozumný, akorát na nějakou dobrou večeři.
Další den byl ve znamení celodenního prozkoumávání Lyonu. Stojí za to, okolo nádraží není nic moc, ale staré centrum Vieux Lyon je pěkné. Nejhezčí je asi rozhled z Esplanade de Fourviere s úchvatnou bazilikou a amfiteátrem poblíž. Příjemným místem je i velký park Lac de la Tete d'Or s bezplatně přístupným malým zoo a růžerií/botanickou zahradou.
Následující den byl opět plný dlouhého cestování z Lyonu do Lucemburku přes Dijon. Lucemburk je moc hezké město položené na skalní vyvýšenině, což z něj dělá dosti fotogenické místo. Na procházku po městě stačí 3 hodiny, pokud člověk chce vidět i evropské instituce zde sídlící, je třeba si dát ještě o hodinu dvě větší rezervu, ty se totiž nacházejí až na okraji města, až tedy na soudní dvůr, který je celkem blízko nádraží. Lucemburk je celkem drahý, takže přespání je lepší za hranicemi ve Francii, dobré ceny jsou třeba v Hadondange.
V pátek jsem pokračoval do Nancy a Štrasburku. V Nancy stačí na procházku po centru cca 2 hodiny, většina zajímavých památek je lokalizovaná v malém centru kolem Place Stanislas. Highlightem dne tak byl především Štrasburk, jehož historické centrum je bohaté na památky, považuji ho za jedno z nejhezčích měst této části Evropy. K Evropskému parlamentu severně od města se dá dojít i pěšky, ale zabere to asi 2 hodiny a po cestě není příliž zajímavých věcí. Tak je možná lepší jet MHD.
Další den jsem se přesunul do Bazileje, která není nějak extra zajímavá. Město a jeho památky jsou docela rozlehlé, vzhledem k tomu, že skrz město teče široká řeka. Za zajímavé zde lze považovat několik funkčních pasivních přívozů přes řeku, které jsou uchyceny na laně a přesouvají se ze břehu na břeh pouze pomocí tlaku toku řeky. Na Bazilej tak stačí 2-3 hodiny a můžeme pokračovat dál do Curychu. Ten už je o poznání příjemnější. Highlighty Curychu je Zürichsee plné lodí a lidí, malé centrum starého města Altstadt a pro mne jako vědce pak i nejen výhled na celé město z místní univerzity ETH. Švýcarsko je velmi drahé. A když už má člověk to neomezené cestování vlakem, opravdu se vyplatí dojet za ubytováním přes Baden za hranice do Německa, kde se dá sehnat i za čtvrtinu nebo pětinu ceny v Curychu. Pokud tedy člověk nehodlá pobýt v Curychu dva dny a více...
Následující den jsem si udělal vyhlídkovou jízdu lokálkou kolem Bodamského jezera, na které je místy moc pěkný výhled. Ze St Gallenu jsem pak dojel až do Sevelenu a došel se podívat do Vaduzu v Lichtenštejnsku, na prohlídku městečka stačí 3-4 hodiny. Celé Lichtenštejnsko leží pod ohromným štítem hor. Přespání pak v Norimberku po cestě přes Mnichov.
Poslední den byl na plánu Erlangen, malé městečko vedle Norimberku. Stojí za to, pokud má člověk zrovna cestu kolem a cca 3 hodiny času. Odpoledne pak návrat do ČR.
Itinerář této cesty je víceméně podmíněn vlastněním nějaké časové jízdenky na vlak, jinak by se dalo tempo cesty považovat za zbytečně rychlé a na každém z uvedených míst je možno strávit (i násobně) více času. Ale to se dá říct o každém místě, kde je člověk na cestách. Každopádně na zběžné prozkoumání míst samotných to takto bohatě stačí.
