Vyrážíme z Vídně, kde jsme strávili včerejší den a dnešní noc. První část dne nás vede brzy ráno do Bratislavy, jejíž centrum s hradem nad městem lze projít za 3 hodiny mezi navazujícími vlaky dále do Budapešti, kam se vlakem ČD dá dostat už za několik stokorun z Blavy za 2,5 hodiny.

Celou noc a velkou část dne jsme strávili v nočním vlaku místních rumunských CFR drah. Průvodčí nemluvila ani anglicky, na cizince tu stále ještě nejsou zvyklí. Rumunsky neumíme, ale naštěstí se lze domluvit rukama nohama. A pomohl nám i spolucestující Rumun vracející se ze zahraničí, který mluvil docela dobře německy. Komfort docela pomalu jedoucího vlaku byl solidně vysoký, a to asi vzhledem k tomu, že Rumunsko je rozlehlá země, nočními vlaky se tu cestuje celkem běžně. Nepříjemné je akorát vzbuzení celníky v Curtici/Aradu při přechodu z Maďarska do Rumunska. Celní kontrola ale probíhá rychle, stačí ukázat občanský průkaz. Snad už to nebude trvat dlouho a i Rumunsko bude v Schengenu. Zbytek cesty po Rumunsku až do Bukurešti je poklidný s mnoha výhledy do rovin i do hor.

Do Bukurešti vjíždíme kolem čtvrté odpoledne po 16 hodinách pohodové cesty vlakem z Budapešti a hned můžeme vyrazit prozkoumat kousek města, které je při příjezdu na nádraží Nord lehce děsivé . Budovy jsou z velké části rozbité, oprýskané, šedivé, na nádraží je každé druhé sklo vysklené, hromady odpadků se válí ve všech koutech. Zítřek nám to ale jistě první dojem vylepší!

Celý den na Bukurešť!

Začneme v samém centru města na Piata Unirii. Nejprve se podíváme na malý ortodoxní kostelík Curtea Veche na Piata St. Antona. Ortodoxní církev je tu znát na každém kroku, prakticky všechny důležité sakrální památky tu jsou ortodoxní, malé, uvnitř tmavé kostelíky. Dál nás kroky zavedou k soše Romula a Rema, kterou Bukurešti věnovala Itálie, která má s Rumunskem obecně silné vztahy. Hned vedle je v ulici Hanul cu Tei, zastrčená ulička plná galerií umění a prodejců malířských potřeb. Ve stejném bloku budov je také hezky renovovaná knihovna a knihovnictví Carusel. 

V centru je mnoho mohutných budov, jako třeba bankovní CEC palác u národního historického muzea. Kousek od nově otevřeného pekařství Scovergaria Micai prodávajícího rumunské tradiční pochoutky je další klenot Bukurešti, pasáž Villacrosse. Nedaleko odtud lze narazit na nejslavnější hotel Bukurešti, hotel Capsa. Na Piata Revolutiei v minulosti probíhaly významné demonstrace a odehrávaly se zde rumunské dejiny, proto je na tomto náměstí několik památníků. V okolí je také mnoho muzeí, galerií, divadel, budov univerzit i obyčejných rozbitých činžáků, které na svou důkladnou rekonstrukci teprve čekají. Velkou část města totiž v roce 1977 zničilo silné zemětřesení a jeho stopy jsou ve městě patrné dodnes. Řeka tekoucí skrz město je svedena do ošklivých betonových břehů. A některé budovy jsou opravdu bizarní, kdy jsou místní stavitelé schopni třeba napasovat moderní architekturu na základy starého rozbořeného domu. 

Západně od centra stojí parlamentní palác, jedna z největších administrativních budov na světě, ohromná a majestátní. Naproti paláci lze najít malý kostelík, který musel ustoupit socialistické výstavbě, tak ho přesunuli po kolejích o nějaký kus dále, kde aktuálně stále stojí. Za palácem se pak staví nová katedrála, Katedrála spásy lidu. A i ona je ohromná, už teď před dostavěním je dominantou této části města. 

Přesuneme se na sever města. Severem protéká jeden z toků a vytváří zde oku libá jezera a jezírka s četnými meandry. Okolo jezer je několik větších parků, kam obavytelé vyráží relaxovat do přírody. Několik hlavních cest se zde sbíhá u vítězného oblouku, odkud je co by kamenem dohodil do parku Herastrau. Západ slunce si tak můžeme užít pohledem na jedno z jezer na řece Colentina a procházkou se dojít občerstvit přes Ostrov růží na jedno dvě celkem dobrá místní piva v podniku Beraria H, kde se občas konají i větší koncerty. V centru si pak ještě dáme tradiční rumunské vdolky papanasi.

Bukurešť toho má tolik co nabídnout! Leč odpoledne se musíme začít opět vracet do Česka. Tak nasednout na další noční vlak kolem 16 hodiny odpoledne a zítra ráno se vzbudíme opět v Budapešti.

Příjezd velmi brzy ráno kolem 6 hodiny. Tak máme čas se ještě dojít namočit do Szechenyiho lázní v docházkové vzdálenosti od nádraží Keleti. Lázně jsou v jednom komplexu Városliget s velkým parkem a hradem Vajdahunyad, menší kopií Korvínova hradu Hunyad. Nedaleko lázní je i Muzeum krásného umění a Památník tisíciletí na Náměstí hrdinů.