V létě 2023 jsem se vydala na měsíc pod stan a putovat pěšky na jih Norska. Itinerář je výběrem nejkrásnějších částí trasy a doplněn o ne příliš známá místa, která rozhodně stojí za návštěvu. Mezi nejzajímavější místa rozhodně patří sezónně otevřené obchůdy lokálních farmářů na ostrůvku Veierland (pouze v létě), obchůdek stavitele vikingských lodí v Tønsbergu, vytěžený ostrov Langøya, který byl prohlášen za přírodní rezervaci a v současné době na něm probíhá rekultivace a vědecká činnost v oblasti zpracování průmyslového odpadu, nebo třeba 10 000 let stará rokle u města Drammen. Také nás samozřejmě čeká nezkrotná příroda jižního pobřeží a moře teplé jako čaj.
🥾 Půjdeme pěšky
Každý den se ráno sbalíme a posuneme pěšky zhruba o 20 km na další místo vhodné k postavení stanu. Útesy, skály, kouzelné lesy a cestičky vedoucí doslova po vodě nás provedou podél jižního pobřeží Norksa ze Sandefjordu, kam přiletíme, až do Osla, hlavního města, odkud se vypravíme zpět domů.
⛺️ Spaní ve stanu
Norsko je jednou z mála zemí, kde je legální stanovat ve volné přírodě. Toho rozhodně využijeme. Zároveň jsou zde (obzvlášť v létě) typické rychlé přeháňky, takže stany, hamaky nebo tarpy rozhodně s sebou! Pouze první a poslední noc strávíme na ubytování ve městě, mezitím 5x přespíme venku (z toho 1x v kempu). Všechna lesní stanovací místa zmíněná v itineráři jsem sama vyzkoušela a vím, že jsou jednak vhodná pro skupiny a některá z nich jsou dokonce střídmě vybavená (někdy gril, někdy kadibudka, obojí najednou by byl zbytečný luxus).
🍽️ Jídlo a voda
Jíst a pít budeme to, co si poneseme v batohu. Zásoby není třeba brát z domu, stačí si nakoupit v Sandefjordu a poté průběžně doplňovat. Budeme procházet městy jako Tønsberg, Åsgårdstrand, Holmestrand, Drammen, takže možnost zatít do obchodu nebo třeba i na oběd do restaurace jistě bude.
🏃 Pro koho je cesta vhodná
Pro dobrodruhy a cestovatele, jenž se nebojí pavouků či komárů, kteří nám budou v noci v lese dělat společnost. Je potřeba jistá fyzická zdatnost, ale terén není zase příliš extrémní. Každý den ujdeme pěšky zhruba 15-25 km a postavíme příbytky v lese nebo na pláži. Čeká nás celkové převýšení okolo 3000 m nahoru a 3000 m dolů na 150 km pěší trasy.
🤑 Měna a jazyk
Kromě pohlednic v kostele lze za drtivou většinu věcí v Norsku platit bezhotovostně, a to včetně trajektů mezi ostrovy. Jiná forma platby se v podstatě neočekává. Stačí mít mezinárodní platební kartu s možnosti platby v norských korunách (NOK). Co se týče jazyka, v Norsku se lze bez problémů domluvit anglicky.
🧭 Trasa
Půjdeme po trase, kterou jsem sama prošla, takže vím, do čeho jdeme. Trasu ti před začátkem naší výpravy nasdílím pomocí odkazu v Mapy.cz. Cílem pro každý den je užít si tůru, dopravit se na domluvené místo a postavit stany. Jestli na zbytek dne vymyslíme společný program, je už čistě na nás. Můžeme zahrát hru, uvařit polívku, poklábosit o smrtelnosti brouka a tak...
🎒 Jak se připravit
Projdi si prosím seznam doporučeného vybavení a nezapomeň doma dobrou náladu. Při balení vem prosím v potaz, že všechno, co si s sebou přivezeš, si celou dobu poneseš na zádech, plus jídlo k tomu. Chce to kvalitní a pohodlný batoh, ale ne zase zbytečně veliké zavazadlo. Doporučuju se pro všechny případy připravit na vodu v podobě deště, bahna, mlhy i rosy a vzít si adekvátně hřejivý spacák. (Já jsem zmrzlina, zakže chodím se zimním péřákem.)
🛁 Hygiena
Vzhledem k intenzivnímu pobytu v přírodě doporučuji vzít s sebou vlhčené kapesníky a desinfekční sprej na ruce, což je naprostý základ pro vícedenní stanování. Koupat se můžeme v moři, které je na jihu Norska teplé jako čaj, ale sprchu v lese nečekejte.
Všechny případné dotazy ohledně výpravy doladíme společně, jak se bude termín blížit. Takže protáhni zatuhlé svaly a připrav se na pořádné dobrodružství. Když přibalíš svou oblíbenou cestovní hru, budu moc ráda.
Tak co, jedeš? 😉
Přiletíme na letiště TORP, které sice oficiálně spadá pod Oslo, ale reálně je hned vedle města Sandefjord. Z letiště se vlakobusem přesuneme do města. Batohy odložíme na ubytování a zbytek dne si necháme na vzájemné seznámení, prozkoumání města, nakoupení jídla na další dny, procházku přilehlým lesoparkem a třeba posezení v přímořské restauraci...
Jeho historie sahá asi 1000 let do minulosti, až do dob mocných Vikingů. Oficiálně byl ale Sandefjord založen roku 1838. Za zmínku stojí i velrybářství, které bylo charakteristické pro konec 18. a začátek 19. století. První expedice byla do Antarktického oceánu vyslána v roce 1905 a ke konci roku 1920 měl Sandefjord celkem 15 továrních lodí a více než 90 lodí určených pro lov velryb. Postupem času však zájem o velrybí maso upadal až roku 1968 velrybářství zaniklo úplně. V současné době v Sandefjordu nalezneme pouze muzeum odkazující na tuto etapu historie a nachází se zde i třetí největší obchodní loďstvo v Norsku.
Ubytování blízko vlakového nádraží se snídaní v ceně. Interiér laděný tématicky ve spojitosti s významnou velrybářskou historií města.
Po snídani vyrazíme směr přístav Engø, odkud nás trajekt sveze na malý ostrov Veierland. Na druhém konci ostrova nasedneme na další trajekt a vydáme se prozkoumat sousední Nøtterøy. Protože budeme následovat pobřežní trasu Kyststien Nøtterøy, čeká nás voda, kopce, skály, lesy, útesy a nádherné výhledy na širé moře. Večer se ubytujeme ve stanech na pláži Munkerekka a dáme piknik.
V Engø nasedneme na trajekt do přístavu Tangen na ostrůvku Veierland. Trajekt Engø-Tangen jezdí denně 9-17 hodin, platba kartou na palubě.
https://www.veierland.org/ferga/rutetider.pdf
Přístav na Veierlandu
Na ostrůvku Veierland o rozloze 4,4 kilometrů čtverečních bydlí asi 150 stálých obyvatel, během letních měsíců ale ostrůvek ožívá, čemuž odpovídá také vysoký počet prázdninových domů a sezónních aktivit. Po zbytek roku je naopak možné nasát poklidnou atmosféru běžného ostrovního života bez davů. Platí zde zákaz automobilů a motorových vozidel. Výjimka může být udělena jen skútrům nebo traktorům, nejčastějším způsobem dopravy je kolo nebo chůze.
Na druhé straně Veierlandu, v přístavu Vestgården, nasedneme na další trajekt, který nás zaveze do přístavu Tenvik na poněkud větším ostrově Nøtterøy. Trasu Vestgården-Tenvik jezdí stejný trajekt jako výše, platba kartou na palubě.
Přístav na Nøtterøy
Z přístavu Tenvik na ostrově Nøtterøy budeme sledovat trasu Kyststien Nøtterøy vedoucí podél západního pobřeží ostrova.
Ostrov Nøtterøy, trasa Kyststien
Malá příjemná pláž se skromným posezením. Norské moře je teplé jako čaj, takže pokud počasí dovolí, rozhodně doporučuju aspoň smočit nohy. Po postavení stanů můžeme dát piknik a zahrát nějakou cestovní hru.
Přes zvedací lávku pro pěší se z ostrova Nøtterøy vydáme na pevninu a to přímo do centra Tønsbergu, nejstaršího norského města. Hned za mostem nakoukneme do dílny Eivinda, stavitele tradičních vikingských lodí a také patrona poutní stezky svatého Olafa. Z Eivindovy dílny plynule navážeme komentovanou prohlídkou města: mrkneme na pozůstatky pevnosti. Na oběd můžeme zajít do místní restaurace a poté se odebereme do lesa kousek za město, kde se ubytujeme u jednoho z typických norských gapahuků.
Jedno z nejstarších skandinávských měst a úplně nejstarší město v Nosku. První zmínky o zdejším osídlení pochází z 9. stolení n. l., kdy se zde podle historických pramenů nacházela hospodářská usedlost. Ve středověku byl Tønsberg na nějaký čas dokonce hlavním městem země. Založil ho král Harald I. (Fairhair), jenž sjednotil Norské království do podoby, jak jej známe dnes. Dlouhá historie a rázná vikingská nátura z ulic Tønsbergu promlouvá stále.
Přespíme u gapahuku (přístřešku) v lese za Tønsbergem. Pod střechu se všichni nevlezeme, takže postavíme i stany kolem. Můžeme však využít stoly, kadibudku a ohniště.
Dnešní den se ponese v duchu těsného spojení s nezkrotnou norskou přírodou. Budeme dál následovat pobřežní trasu, chvílemi skákat i po kamenech přímo ve vodě. Chybět nebudou ani lesy a na závěr se terér trochu zvlní, takže si vyšlápneme i nějaký kopec. Vysoké skály nám nabídnou výhledy na širé moře a nocleh najdeme v čarovné chaloupce na útesu.
Průchozí bod a také místo, kde se opět připojíme k pobřeží. Ve městě je možné doplnit jídlo (supermarket).
Průchozí bod
Luxusní přístřešek s ohništěm a posezením je dokonalým místem na spočnutí a uklohnění nějaké dobrůtky. Doplněnou energii vzápětí spálíme při výstupu na útesy.
Poprosíme Hagrida, aby nás nechal přespat u své chýše. Míst na stany (i hamaky) je kolem dost, posedět se dá uvnitř u ohniště anebo venku na lavicích s výhledem na moře.
Z kouzelníkovy chýše se přes louky, lesy a pole vydáme až do města Holmestrand. Zde v přístavu nasedneme na loď směr Langøya. Projdeme si přírodní rezervaci na druhém největším ostrově Oslofjordu, jehož krajina je v současné době obnovována po dlouholeté těžbě. Pak se svezeme lodí zpět na pevninu a vyrazíme do lesů k turistické chatě, u které se ubytujeme.
Holmestrand se přirozeně vyvinul okolo 1550 jako přístav pro export vytěženého dřeva. Roku 1716 však severní část shořela a město postupně upadalo. Krátké chvíle znovuzrození přinesla éra mořeplavectví a poté nová železnice, za největší historický počin je však považována továrna na zpracování hliníku, jejíž muzeum je důležitou součástí dnešní podoby města.
Pro nás je důležité, že budem v civilizaci. Takže obchody a restaurace. Nejdříve se ale vydáme prozkoumat sousední Langøyu. Trajekt na Langøyu jezdí dle pravidelného jízdního řádu: https://www.visitnorway.com/listings/boattrip-to-langøya/237577/
Na ostrově před 150 lety započala těžba vápence, čímž se stal veřejnosti nepřístupným. Důlní stroje postupně rozebraly celý ostrov a zanechaly jen hluboké krátery. Od roku 1993 však na Langøyi operuje společnost NOAH, jenž se zabývá výzkumem dalšího využití průmyslového odpadu a obnovou původní krajiny ostrova. Po třiceti letech práce je severní část znovu přístupná veřejnosti a zároveň prohlášená za přírodní rezervaci.
https://en.noah.no/for-clients/treatment-area/langoya/
Foto z webu visitnorway.com
Znovu ve městě, tedy opět možnost doplnit zásoby jídla či vody nebo zajít na dobrý oběd před další tůrou.
Čísla 39 km se nelekej, trasa se dá zkrátit či přizpůsobit aktuálnímu stavu našeho odhodlání. Tak či tak se vydáme do městečka Sande na vlak, čímž vynecháme nudné chození po silnici. Vystoupíme v Drammen, což je z mého pohledu největší highlight této výpravy.
Po mostě Ypsilon překonáme řeku Drammenselvu a na druhém břehu spočneme v městském parku. Pak se vydáme na vrchol kopce za městem, kde na nás bude čekat Friluftsmuseet - volně přístupný skanzen a zároveň muzeum historických budov, které sem byly přemístěny z různých koutů Norska. Každá budova má svůj příběh, společně pak připomínají dávné časy a život předků v drsných podmínkách severské země. Od muzea budeme plynule pokračovat turistickou trasou kolem jezer přes kopce až sestoupáme zpět do Drammen, kde se ubytujeme v retro kempu u řeky.
Abychom si ukrátili cestu a vynechali nudné chození po silnici, nasedneme v Sande na vlak do Dramnen.
Do Drammen nás sveze vlak. Vystoupíme na nádraží a z něj hned po mostě Ypsilon překročíme řeku. Na druhém břehu nás okouzlí městský park, odkud se vydáme k tunelu Spiralen. Poté mrkneme na historické budovy v muzeu na kopci. Dál budeme pokračovat po turistické trase kolem jezer až se vrátíme zpět do Drammen, kde se ubytujeme v kempu.
Most Ypsilon byl otevřen v roce 2008. Je architektonickým mistrovským dílem Arne Eggena a také nedílnou součástí identity města. Spojuje znalostní park Grønland s městským parkem v Bragernes (městská část) a funguje jako živý městský prostor. Štíhlá ocelová konstrukce se pro Drammen rychle stala ikonou. Díky svému zvláštnímu tvaru dostal jméno „Ypsilon“.
Foto z webu visitnorway.com
Přes město se vydáme na kopec k volně přístupnému muzeu historických dveřenic.
V roce 1914 převzalo Drammens Museum roubený statek od Moldbakken v Torpo v Hallingdalu. Statek byl vystaven na jubilejní výstavě ve Frogneru (Kristiania) a muzeum zapůjčilo inventář. Právě takto započal projekt jež má za cíl vybudovat skanzen s myšlenkou ukázat rolnickou kulturu v Buskerudu z doby před industrializací.
Následovalo několik starých roubených domů z Hallingdalu: v roce 1917 byl postaven sklad z Tunehagenu v Ålu, v roce 1922 byla přestavěna stáj ze Søre Villandu v Hol, v roce 1927 byla přestavěna půda z Mellom Rue v Hol. Následovala sauna z Rud v Hovetu, která vznikla v roce 1937. Muzeum tyto domy zakoupilo, ale válka pak projetk ukončila, respektive pozastavila.
Po válce ambice rostly a muzeu bylo nakonec umožněno disponovat 200 akrovou plochou na Bragernesåsen (tam, kde domy stojí dnes). Plány se však protahovaly a první domy byly přestaveny teprve v roce 1987. V letech 1987 až 2000 zde bylo přestavěno celkem 20 domů.
https://drammens.museum.no/eng/arena/friluftsmuseet-bragernesasen/
Foto z webu visitnorway.com
Kjosterudjuvet je 10 000 let stará velkolepá rokle jen 10 minut od centra Drammen. Rokle je dlouhá 1300 metrů a kamenné zdi jsou vysoké více než 60 metrů.
Máme dvě možnosti, jak se k rokli dostat: buď si podstatně zkrátíme jezerní procházku a zamíříme přímo sem, nebo po zdolání celého jezerního okruhu přijdeme k rokli z druhé strany, vyšplháme podél vodopádů až k jezeru Gamledammen a pak zpět dolů do města. Rozhodneme se na místě.
Rokli je možné navštívit jen pokud nebuou rozvodněné řeky.
Foto z webu visitnorway.com
Drammen Camping je retro kemp na břehu řeky Drammenselvy. Je vybaven společnými záchody, sprchami, kuchyňkou a je zde zdroj pitné vody. Náročnější si můžou na vlastní náklady rezervovat chatku (k dispozici 4 čtyřlůžkové dřevěné chatky).
Více na: https://drammencamping.no
Foto z webu visitnorway.com
Z Drammen si vyšlápneme moc hezký úsek přes bažinatou oblast až do Askeru, kde, opět abychom se vyhlnuli silnicím, nasedneme na vlak do Osla. V hlavním městě odložíme batohy na ubytování, posilníme se a vrhneme se do ulic. Průzkum hlavního města bude formou volného programu. V itineráři zmiňuji zajímavá místa či aktivity, ale každého zajímá něco jiného, tedy účast dobrovolná.
Vlak do Osla
Hlavním městem Norska se Oslo stalo roku 1299, v průběhu následujících staletí však (i díky morové ráně roku 1349) jeho význam upadal. Završením úpadku byl rozsáhlý požár roku 1624, po kterém tehdy dánsko-norský král Kristian IV. založil v sousedství nové město Christiania. Ta postupem času pohltila pozůstatky Osla a nakonec svou důležitostí během 19. století předčila i Bergen - do té doby nejvýznamnější Norské město. Následně zde byl zbudován Královský palác, Univerzita a Parlament. Christianie byla 1. 1. 1925 přejmenována zpět na Oslo.
Po válkách zažilo město velmi progresivní rozvoj, který přetrvává dodnes. Oslo si v roce 2019 vysloužilo prestižní označení European Green Capital. Více než polovina městské oblati je pokryta lesy a parky a dominantu tvoří zátoka jenž proniká přímo do středu města. Centrum je téměř bez automobilového provozu, tedy snadné k prozkoumání pěšky, na kole nebo velmi efektivní městskou dopravou.
Zbývající čas do odletu bude opět volný program v hlavním městě, které skýtá nespočet volně dostupných i placených zážitků. Níže výběr těch (pro mě) nejzajímavějších.
Ve vhodnou chvíli se poté společně (nebo jednotlivě) přesuneme i se zavazadly na letiště.
Za zmínku jistě stojí Deichman knihovna, Bjørvika, kde kromě knih najdete i kavárnu, kino a spoustu místa k relaxaci: https://deichman.no/in-english
Botanická zahrada v Tøyen nabízí v několika tematických čístech a dvou sklenících přes 4 500 druhů rostlin z celého světa. Je provozována při Univerzitě v Oslu a volně přístupná: https://www.nhm.uio.no/english/exhibitions/botanical-garden/index.html
Vigeland - volně přístupný park soch jistě stojí za návštěvu. V budově muzea se také konají výstavy (tam už vstupné) děl předních umělců: https://vigeland.museum.no
Norské národní muzeum bylo založeno v roce 2003, kdy se spojily Národní galerie, Muzeum umění a designu, Muzeum architektury a Muzeum současného umění. Proces stěhování více než 400 000 předmětů do nových prostor, které byly otevřeny v roce 2022, trval více než rok. https://www.nasjonalmuseet.no/en/
Láska k přírodě, historii i modernímu způsobu života. Těmito slovy by se dala shrnout myšlenka, jenž stojí na pozatí tohoto itineráře. Norsko je jednou z nejpokrokovějších zemí kontinentální Evropy a přesto jeho pokrok nestojí na úzkoprsém rozšiřování průmyslu a plundrování krajiny, naopak. Během naší cesty poznáme krásy pobřeží, lesů i jezer, ale také kouzlo měst, která se vyvíjí bok po boku s okolní přírodou. Místo aby se je snažila vymítit, stávají se čerstvý vzduch, vzrostlé stromy a nádherné výhledy do krajiny nedílnou součástní moderní civilizace. A to zkrátka musíte zažít!
V létě 2023 jsem se vydala na měsíc pod stan a putovat pěšky na jih Norska. Itinerář je výběrem nejkrásnějších částí trasy a doplněn o ne příliš známá místa, která rozhodně stojí za návštěvu. Mezi nejzajímavější místa rozhodně patří sezónně otevřené obchůdy lokálních farmářů na ostrůvku Veierland (pouze v létě), obchůdek stavitele vikingských lodí v Tønsbergu, vytěžený ostrov Langøya, který byl prohlášen za přírodní rezervaci a v současné době na něm probíhá rekultivace a vědecká činnost v oblasti zpracování průmyslového odpadu, nebo třeba 10 000 let stará rokle u města Drammen. Také nás samozřejmě čeká nezkrotná příroda jižního pobřeží a moře teplé jako čaj.
🥾 Půjdeme pěšky
Každý den se ráno sbalíme a posuneme pěšky zhruba o 20 km na další místo vhodné k postavení stanu. Útesy, skály, kouzelné lesy a cestičky vedoucí doslova po vodě nás provedou podél jižního pobřeží Norksa ze Sandefjordu, kam přiletíme, až do Osla, hlavního města, odkud se vypravíme zpět domů.
⛺️ Spaní ve stanu
Norsko je jednou z mála zemí, kde je legální stanovat ve volné přírodě. Toho rozhodně využijeme. Zároveň jsou zde (obzvlášť v létě) typické rychlé přeháňky, takže stany, hamaky nebo tarpy rozhodně s sebou! Pouze první a poslední noc strávíme na ubytování ve městě, mezitím 5x přespíme venku (z toho 1x v kempu). Všechna lesní stanovací místa zmíněná v itineráři jsem sama vyzkoušela a vím, že jsou jednak vhodná pro skupiny a některá z nich jsou dokonce střídmě vybavená (někdy gril, někdy kadibudka, obojí najednou by byl zbytečný luxus).
🍽️ Jídlo a voda
Jíst a pít budeme to, co si poneseme v batohu. Zásoby není třeba brát z domu, stačí si nakoupit v Sandefjordu a poté průběžně doplňovat. Budeme procházet městy jako Tønsberg, Åsgårdstrand, Holmestrand, Drammen, takže možnost zatít do obchodu nebo třeba i na oběd do restaurace jistě bude.
🏃 Pro koho je cesta vhodná
Pro dobrodruhy a cestovatele, jenž se nebojí pavouků či komárů, kteří nám budou v noci v lese dělat společnost. Je potřeba jistá fyzická zdatnost, ale terén není zase příliš extrémní. Každý den ujdeme pěšky zhruba 15-25 km a postavíme příbytky v lese nebo na pláži. Čeká nás celkové převýšení okolo 3000 m nahoru a 3000 m dolů na 150 km pěší trasy.
🤑 Měna a jazyk
Kromě pohlednic v kostele lze za drtivou většinu věcí v Norsku platit bezhotovostně, a to včetně trajektů mezi ostrovy. Jiná forma platby se v podstatě neočekává. Stačí mít mezinárodní platební kartu s možnosti platby v norských korunách (NOK). Co se týče jazyka, v Norsku se lze bez problémů domluvit anglicky.
🧭 Trasa
Půjdeme po trase, kterou jsem sama prošla, takže vím, do čeho jdeme. Trasu ti před začátkem naší výpravy nasdílím pomocí odkazu v Mapy.cz. Cílem pro každý den je užít si tůru, dopravit se na domluvené místo a postavit stany. Jestli na zbytek dne vymyslíme společný program, je už čistě na nás. Můžeme zahrát hru, uvařit polívku, poklábosit o smrtelnosti brouka a tak...
🎒 Jak se připravit
Projdi si prosím seznam doporučeného vybavení a nezapomeň doma dobrou náladu. Při balení vem prosím v potaz, že všechno, co si s sebou přivezeš, si celou dobu poneseš na zádech, plus jídlo k tomu. Chce to kvalitní a pohodlný batoh, ale ne zase zbytečně veliké zavazadlo. Doporučuju se pro všechny případy připravit na vodu v podobě deště, bahna, mlhy i rosy a vzít si adekvátně hřejivý spacák. (Já jsem zmrzlina, zakže chodím se zimním péřákem.)
🛁 Hygiena
Vzhledem k intenzivnímu pobytu v přírodě doporučuji vzít s sebou vlhčené kapesníky a desinfekční sprej na ruce, což je naprostý základ pro vícedenní stanování. Koupat se můžeme v moři, které je na jihu Norska teplé jako čaj, ale sprchu v lese nečekejte.
Všechny případné dotazy ohledně výpravy doladíme společně, jak se bude termín blížit. Takže protáhni zatuhlé svaly a připrav se na pořádné dobrodružství. Když přibalíš svou oblíbenou cestovní hru, budu moc ráda.
Tak co, jedeš? 😉
Přiletíme na letiště TORP, které sice oficiálně spadá pod Oslo, ale reálně je hned vedle města Sandefjord. Z letiště se vlakobusem přesuneme do města. Batohy odložíme na ubytování a zbytek dne si necháme na vzájemné seznámení, prozkoumání města, nakoupení jídla na další dny, procházku přilehlým lesoparkem a třeba posezení v přímořské restauraci...
Jeho historie sahá asi 1000 let do minulosti, až do dob mocných Vikingů. Oficiálně byl ale Sandefjord založen roku 1838. Za zmínku stojí i velrybářství, které bylo charakteristické pro konec 18. a začátek 19. století. První expedice byla do Antarktického oceánu vyslána v roce 1905 a ke konci roku 1920 měl Sandefjord celkem 15 továrních lodí a více než 90 lodí určených pro lov velryb. Postupem času však zájem o velrybí maso upadal až roku 1968 velrybářství zaniklo úplně. V současné době v Sandefjordu nalezneme pouze muzeum odkazující na tuto etapu historie a nachází se zde i třetí největší obchodní loďstvo v Norsku.
Ubytování blízko vlakového nádraží se snídaní v ceně. Interiér laděný tématicky ve spojitosti s významnou velrybářskou historií města.
Po snídani vyrazíme směr přístav Engø, odkud nás trajekt sveze na malý ostrov Veierland. Na druhém konci ostrova nasedneme na další trajekt a vydáme se prozkoumat sousední Nøtterøy. Protože budeme následovat pobřežní trasu Kyststien Nøtterøy, čeká nás voda, kopce, skály, lesy, útesy a nádherné výhledy na širé moře. Večer se ubytujeme ve stanech na pláži Munkerekka a dáme piknik.
V Engø nasedneme na trajekt do přístavu Tangen na ostrůvku Veierland. Trajekt Engø-Tangen jezdí denně 9-17 hodin, platba kartou na palubě.
https://www.veierland.org/ferga/rutetider.pdf
Přístav na Veierlandu
Na ostrůvku Veierland o rozloze 4,4 kilometrů čtverečních bydlí asi 150 stálých obyvatel, během letních měsíců ale ostrůvek ožívá, čemuž odpovídá také vysoký počet prázdninových domů a sezónních aktivit. Po zbytek roku je naopak možné nasát poklidnou atmosféru běžného ostrovního života bez davů. Platí zde zákaz automobilů a motorových vozidel. Výjimka může být udělena jen skútrům nebo traktorům, nejčastějším způsobem dopravy je kolo nebo chůze.
Na druhé straně Veierlandu, v přístavu Vestgården, nasedneme na další trajekt, který nás zaveze do přístavu Tenvik na poněkud větším ostrově Nøtterøy. Trasu Vestgården-Tenvik jezdí stejný trajekt jako výše, platba kartou na palubě.
Přístav na Nøtterøy
Z přístavu Tenvik na ostrově Nøtterøy budeme sledovat trasu Kyststien Nøtterøy vedoucí podél západního pobřeží ostrova.
Ostrov Nøtterøy, trasa Kyststien
Malá příjemná pláž se skromným posezením. Norské moře je teplé jako čaj, takže pokud počasí dovolí, rozhodně doporučuju aspoň smočit nohy. Po postavení stanů můžeme dát piknik a zahrát nějakou cestovní hru.
Přes zvedací lávku pro pěší se z ostrova Nøtterøy vydáme na pevninu a to přímo do centra Tønsbergu, nejstaršího norského města. Hned za mostem nakoukneme do dílny Eivinda, stavitele tradičních vikingských lodí a také patrona poutní stezky svatého Olafa. Z Eivindovy dílny plynule navážeme komentovanou prohlídkou města: mrkneme na pozůstatky pevnosti. Na oběd můžeme zajít do místní restaurace a poté se odebereme do lesa kousek za město, kde se ubytujeme u jednoho z typických norských gapahuků.
Jedno z nejstarších skandinávských měst a úplně nejstarší město v Nosku. První zmínky o zdejším osídlení pochází z 9. stolení n. l., kdy se zde podle historických pramenů nacházela hospodářská usedlost. Ve středověku byl Tønsberg na nějaký čas dokonce hlavním městem země. Založil ho král Harald I. (Fairhair), jenž sjednotil Norské království do podoby, jak jej známe dnes. Dlouhá historie a rázná vikingská nátura z ulic Tønsbergu promlouvá stále.
Přespíme u gapahuku (přístřešku) v lese za Tønsbergem. Pod střechu se všichni nevlezeme, takže postavíme i stany kolem. Můžeme však využít stoly, kadibudku a ohniště.
Dnešní den se ponese v duchu těsného spojení s nezkrotnou norskou přírodou. Budeme dál následovat pobřežní trasu, chvílemi skákat i po kamenech přímo ve vodě. Chybět nebudou ani lesy a na závěr se terér trochu zvlní, takže si vyšlápneme i nějaký kopec. Vysoké skály nám nabídnou výhledy na širé moře a nocleh najdeme v čarovné chaloupce na útesu.
Průchozí bod a také místo, kde se opět připojíme k pobřeží. Ve městě je možné doplnit jídlo (supermarket).
Průchozí bod
Luxusní přístřešek s ohništěm a posezením je dokonalým místem na spočnutí a uklohnění nějaké dobrůtky. Doplněnou energii vzápětí spálíme při výstupu na útesy.
Poprosíme Hagrida, aby nás nechal přespat u své chýše. Míst na stany (i hamaky) je kolem dost, posedět se dá uvnitř u ohniště anebo venku na lavicích s výhledem na moře.
Z kouzelníkovy chýše se přes louky, lesy a pole vydáme až do města Holmestrand. Zde v přístavu nasedneme na loď směr Langøya. Projdeme si přírodní rezervaci na druhém největším ostrově Oslofjordu, jehož krajina je v současné době obnovována po dlouholeté těžbě. Pak se svezeme lodí zpět na pevninu a vyrazíme do lesů k turistické chatě, u které se ubytujeme.
Holmestrand se přirozeně vyvinul okolo 1550 jako přístav pro export vytěženého dřeva. Roku 1716 však severní část shořela a město postupně upadalo. Krátké chvíle znovuzrození přinesla éra mořeplavectví a poté nová železnice, za největší historický počin je však považována továrna na zpracování hliníku, jejíž muzeum je důležitou součástí dnešní podoby města.
Pro nás je důležité, že budem v civilizaci. Takže obchody a restaurace. Nejdříve se ale vydáme prozkoumat sousední Langøyu. Trajekt na Langøyu jezdí dle pravidelného jízdního řádu: https://www.visitnorway.com/listings/boattrip-to-langøya/237577/
Na ostrově před 150 lety započala těžba vápence, čímž se stal veřejnosti nepřístupným. Důlní stroje postupně rozebraly celý ostrov a zanechaly jen hluboké krátery. Od roku 1993 však na Langøyi operuje společnost NOAH, jenž se zabývá výzkumem dalšího využití průmyslového odpadu a obnovou původní krajiny ostrova. Po třiceti letech práce je severní část znovu přístupná veřejnosti a zároveň prohlášená za přírodní rezervaci.
https://en.noah.no/for-clients/treatment-area/langoya/
Foto z webu visitnorway.com
Znovu ve městě, tedy opět možnost doplnit zásoby jídla či vody nebo zajít na dobrý oběd před další tůrou.
Čísla 39 km se nelekej, trasa se dá zkrátit či přizpůsobit aktuálnímu stavu našeho odhodlání. Tak či tak se vydáme do městečka Sande na vlak, čímž vynecháme nudné chození po silnici. Vystoupíme v Drammen, což je z mého pohledu největší highlight této výpravy.
Po mostě Ypsilon překonáme řeku Drammenselvu a na druhém břehu spočneme v městském parku. Pak se vydáme na vrchol kopce za městem, kde na nás bude čekat Friluftsmuseet - volně přístupný skanzen a zároveň muzeum historických budov, které sem byly přemístěny z různých koutů Norska. Každá budova má svůj příběh, společně pak připomínají dávné časy a život předků v drsných podmínkách severské země. Od muzea budeme plynule pokračovat turistickou trasou kolem jezer přes kopce až sestoupáme zpět do Drammen, kde se ubytujeme v retro kempu u řeky.
Abychom si ukrátili cestu a vynechali nudné chození po silnici, nasedneme v Sande na vlak do Dramnen.
Do Drammen nás sveze vlak. Vystoupíme na nádraží a z něj hned po mostě Ypsilon překročíme řeku. Na druhém břehu nás okouzlí městský park, odkud se vydáme k tunelu Spiralen. Poté mrkneme na historické budovy v muzeu na kopci. Dál budeme pokračovat po turistické trase kolem jezer až se vrátíme zpět do Drammen, kde se ubytujeme v kempu.
Most Ypsilon byl otevřen v roce 2008. Je architektonickým mistrovským dílem Arne Eggena a také nedílnou součástí identity města. Spojuje znalostní park Grønland s městským parkem v Bragernes (městská část) a funguje jako živý městský prostor. Štíhlá ocelová konstrukce se pro Drammen rychle stala ikonou. Díky svému zvláštnímu tvaru dostal jméno „Ypsilon“.
Foto z webu visitnorway.com
Přes město se vydáme na kopec k volně přístupnému muzeu historických dveřenic.
V roce 1914 převzalo Drammens Museum roubený statek od Moldbakken v Torpo v Hallingdalu. Statek byl vystaven na jubilejní výstavě ve Frogneru (Kristiania) a muzeum zapůjčilo inventář. Právě takto započal projekt jež má za cíl vybudovat skanzen s myšlenkou ukázat rolnickou kulturu v Buskerudu z doby před industrializací.
Následovalo několik starých roubených domů z Hallingdalu: v roce 1917 byl postaven sklad z Tunehagenu v Ålu, v roce 1922 byla přestavěna stáj ze Søre Villandu v Hol, v roce 1927 byla přestavěna půda z Mellom Rue v Hol. Následovala sauna z Rud v Hovetu, která vznikla v roce 1937. Muzeum tyto domy zakoupilo, ale válka pak projetk ukončila, respektive pozastavila.
Po válce ambice rostly a muzeu bylo nakonec umožněno disponovat 200 akrovou plochou na Bragernesåsen (tam, kde domy stojí dnes). Plány se však protahovaly a první domy byly přestaveny teprve v roce 1987. V letech 1987 až 2000 zde bylo přestavěno celkem 20 domů.
https://drammens.museum.no/eng/arena/friluftsmuseet-bragernesasen/
Foto z webu visitnorway.com
Kjosterudjuvet je 10 000 let stará velkolepá rokle jen 10 minut od centra Drammen. Rokle je dlouhá 1300 metrů a kamenné zdi jsou vysoké více než 60 metrů.
Máme dvě možnosti, jak se k rokli dostat: buď si podstatně zkrátíme jezerní procházku a zamíříme přímo sem, nebo po zdolání celého jezerního okruhu přijdeme k rokli z druhé strany, vyšplháme podél vodopádů až k jezeru Gamledammen a pak zpět dolů do města. Rozhodneme se na místě.
Rokli je možné navštívit jen pokud nebuou rozvodněné řeky.
Foto z webu visitnorway.com
Drammen Camping je retro kemp na břehu řeky Drammenselvy. Je vybaven společnými záchody, sprchami, kuchyňkou a je zde zdroj pitné vody. Náročnější si můžou na vlastní náklady rezervovat chatku (k dispozici 4 čtyřlůžkové dřevěné chatky).
Více na: https://drammencamping.no
Foto z webu visitnorway.com
Z Drammen si vyšlápneme moc hezký úsek přes bažinatou oblast až do Askeru, kde, opět abychom se vyhlnuli silnicím, nasedneme na vlak do Osla. V hlavním městě odložíme batohy na ubytování, posilníme se a vrhneme se do ulic. Průzkum hlavního města bude formou volného programu. V itineráři zmiňuji zajímavá místa či aktivity, ale každého zajímá něco jiného, tedy účast dobrovolná.
Vlak do Osla
Hlavním městem Norska se Oslo stalo roku 1299, v průběhu následujících staletí však (i díky morové ráně roku 1349) jeho význam upadal. Završením úpadku byl rozsáhlý požár roku 1624, po kterém tehdy dánsko-norský král Kristian IV. založil v sousedství nové město Christiania. Ta postupem času pohltila pozůstatky Osla a nakonec svou důležitostí během 19. století předčila i Bergen - do té doby nejvýznamnější Norské město. Následně zde byl zbudován Královský palác, Univerzita a Parlament. Christianie byla 1. 1. 1925 přejmenována zpět na Oslo.
Po válkách zažilo město velmi progresivní rozvoj, který přetrvává dodnes. Oslo si v roce 2019 vysloužilo prestižní označení European Green Capital. Více než polovina městské oblati je pokryta lesy a parky a dominantu tvoří zátoka jenž proniká přímo do středu města. Centrum je téměř bez automobilového provozu, tedy snadné k prozkoumání pěšky, na kole nebo velmi efektivní městskou dopravou.
Zbývající čas do odletu bude opět volný program v hlavním městě, které skýtá nespočet volně dostupných i placených zážitků. Níže výběr těch (pro mě) nejzajímavějších.
Ve vhodnou chvíli se poté společně (nebo jednotlivě) přesuneme i se zavazadly na letiště.
Za zmínku jistě stojí Deichman knihovna, Bjørvika, kde kromě knih najdete i kavárnu, kino a spoustu místa k relaxaci: https://deichman.no/in-english
Botanická zahrada v Tøyen nabízí v několika tematických čístech a dvou sklenících přes 4 500 druhů rostlin z celého světa. Je provozována při Univerzitě v Oslu a volně přístupná: https://www.nhm.uio.no/english/exhibitions/botanical-garden/index.html
Vigeland - volně přístupný park soch jistě stojí za návštěvu. V budově muzea se také konají výstavy (tam už vstupné) děl předních umělců: https://vigeland.museum.no
Norské národní muzeum bylo založeno v roce 2003, kdy se spojily Národní galerie, Muzeum umění a designu, Muzeum architektury a Muzeum současného umění. Proces stěhování více než 400 000 předmětů do nových prostor, které byly otevřeny v roce 2022, trval více než rok. https://www.nasjonalmuseet.no/en/
Láska k přírodě, historii i modernímu způsobu života. Těmito slovy by se dala shrnout myšlenka, jenž stojí na pozatí tohoto itineráře. Norsko je jednou z nejpokrokovějších zemí kontinentální Evropy a přesto jeho pokrok nestojí na úzkoprsém rozšiřování průmyslu a plundrování krajiny, naopak. Během naší cesty poznáme krásy pobřeží, lesů i jezer, ale také kouzlo měst, která se vyvíjí bok po boku s okolní přírodou. Místo aby se je snažila vymítit, stávají se čerstvý vzduch, vzrostlé stromy a nádherné výhledy do krajiny nedílnou součástní moderní civilizace. A to zkrátka musíte zažít!
Jsme česká firmaJsme česká firma
plán cesty od Lucie Janíková
V létě 2023 jsem se vydala na měsíc pod stan a putovat pěšky na jih Norska. Itinerář je výběrem nejkrásnějších částí trasy a doplněn o ne příliš známá místa, která rozhodně stojí za návštěvu. Mezi nejzajímavější místa rozhodně patří sezónně otevřené obchůdy lokálních farmářů na ostrůvku Veierland (pouze v létě), obchůdek stavitele vikingských lodí v Tønsbergu, vytěžený ostrov Langøya, který byl prohlášen za přírodní rezervaci a v současné době na něm probíhá rekultivace a vědecká činnost v oblasti zpracování průmyslového odpadu, nebo třeba 10 000 let stará rokle u města Drammen. Také nás samozřejmě čeká nezkrotná příroda jižního pobřeží a moře teplé jako čaj.
🥾 Půjdeme pěšky
Každý den se ráno sbalíme a posuneme pěšky zhruba o 20 km na další místo vhodné k postavení stanu. Útesy, skály, kouzelné lesy a cestičky vedoucí doslova po vodě nás provedou podél jižního pobřeží Norksa ze Sandefjordu, kam přiletíme, až do Osla, hlavního města, odkud se vypravíme zpět domů.
⛺️ Spaní ve stanu
Norsko je jednou z mála zemí, kde je legální stanovat ve volné přírodě. Toho rozhodně využijeme. Zároveň jsou zde (obzvlášť v létě) typické rychlé přeháňky, takže stany, hamaky nebo tarpy rozhodně s sebou! Pouze první a poslední noc strávíme na ubytování ve městě, mezitím 5x přespíme venku (z toho 1x v kempu). Všechna lesní stanovací místa zmíněná v itineráři jsem sama vyzkoušela a vím, že jsou jednak vhodná pro skupiny a některá z nich jsou dokonce střídmě vybavená (někdy gril, někdy kadibudka, obojí najednou by byl zbytečný luxus).
🍽️ Jídlo a voda
Jíst a pít budeme to, co si poneseme v batohu. Zásoby není třeba brát z domu, stačí si nakoupit v Sandefjordu a poté průběžně doplňovat. Budeme procházet městy jako Tønsberg, Åsgårdstrand, Holmestrand, Drammen, takže možnost zatít do obchodu nebo třeba i na oběd do restaurace jistě bude.
🏃 Pro koho je cesta vhodná
Pro dobrodruhy a cestovatele, jenž se nebojí pavouků či komárů, kteří nám budou v noci v lese dělat společnost. Je potřeba jistá fyzická zdatnost, ale terén není zase příliš extrémní. Každý den ujdeme pěšky zhruba 15-25 km a postavíme příbytky v lese nebo na pláži. Čeká nás celkové převýšení okolo 3000 m nahoru a 3000 m dolů na 150 km pěší trasy.
🤑 Měna a jazyk
Kromě pohlednic v kostele lze za drtivou většinu věcí v Norsku platit bezhotovostně, a to včetně trajektů mezi ostrovy. Jiná forma platby se v podstatě neočekává. Stačí mít mezinárodní platební kartu s možnosti platby v norských korunách (NOK). Co se týče jazyka, v Norsku se lze bez problémů domluvit anglicky.
🧭 Trasa
Půjdeme po trase, kterou jsem sama prošla, takže vím, do čeho jdeme. Trasu ti před začátkem naší výpravy nasdílím pomocí odkazu v Mapy.cz. Cílem pro každý den je užít si tůru, dopravit se na domluvené místo a postavit stany. Jestli na zbytek dne vymyslíme společný program, je už čistě na nás. Můžeme zahrát hru, uvařit polívku, poklábosit o smrtelnosti brouka a tak...
🎒 Jak se připravit
Projdi si prosím seznam doporučeného vybavení a nezapomeň doma dobrou náladu. Při balení vem prosím v potaz, že všechno, co si s sebou přivezeš, si celou dobu poneseš na zádech, plus jídlo k tomu. Chce to kvalitní a pohodlný batoh, ale ne zase zbytečně veliké zavazadlo. Doporučuju se pro všechny případy připravit na vodu v podobě deště, bahna, mlhy i rosy a vzít si adekvátně hřejivý spacák. (Já jsem zmrzlina, zakže chodím se zimním péřákem.)
🛁 Hygiena
Vzhledem k intenzivnímu pobytu v přírodě doporučuji vzít s sebou vlhčené kapesníky a desinfekční sprej na ruce, což je naprostý základ pro vícedenní stanování. Koupat se můžeme v moři, které je na jihu Norska teplé jako čaj, ale sprchu v lese nečekejte.
Všechny případné dotazy ohledně výpravy doladíme společně, jak se bude termín blížit. Takže protáhni zatuhlé svaly a připrav se na pořádné dobrodružství. Když přibalíš svou oblíbenou cestovní hru, budu moc ráda.
Tak co, jedeš? 😉
Přiletíme na letiště TORP, které sice oficiálně spadá pod Oslo, ale reálně je hned vedle města Sandefjord. Z letiště se vlakobusem přesuneme do města. Batohy odložíme na ubytování a zbytek dne si necháme na vzájemné seznámení, prozkoumání města, nakoupení jídla na další dny, procházku přilehlým lesoparkem a třeba posezení v přímořské restauraci...
Jeho historie sahá asi 1000 let do minulosti, až do dob mocných Vikingů. Oficiálně byl ale Sandefjord založen roku 1838. Za zmínku stojí i velrybářství, které bylo charakteristické pro konec 18. a začátek 19. století. První expedice byla do Antarktického oceánu vyslána v roce 1905 a ke konci roku 1920 měl Sandefjord celkem 15 továrních lodí a více než 90 lodí určených pro lov velryb. Postupem času však zájem o velrybí maso upadal až roku 1968 velrybářství zaniklo úplně. V současné době v Sandefjordu nalezneme pouze muzeum odkazující na tuto etapu historie a nachází se zde i třetí největší obchodní loďstvo v Norsku.
Ubytování blízko vlakového nádraží se snídaní v ceně. Interiér laděný tématicky ve spojitosti s významnou velrybářskou historií města.
Po snídani vyrazíme směr přístav Engø, odkud nás trajekt sveze na malý ostrov Veierland. Na druhém konci ostrova nasedneme na další trajekt a vydáme se prozkoumat sousední Nøtterøy. Protože budeme následovat pobřežní trasu Kyststien Nøtterøy, čeká nás voda, kopce, skály, lesy, útesy a nádherné výhledy na širé moře. Večer se ubytujeme ve stanech na pláži Munkerekka a dáme piknik.
V Engø nasedneme na trajekt do přístavu Tangen na ostrůvku Veierland. Trajekt Engø-Tangen jezdí denně 9-17 hodin, platba kartou na palubě.
https://www.veierland.org/ferga/rutetider.pdf
Přístav na Veierlandu
Na ostrůvku Veierland o rozloze 4,4 kilometrů čtverečních bydlí asi 150 stálých obyvatel, během letních měsíců ale ostrůvek ožívá, čemuž odpovídá také vysoký počet prázdninových domů a sezónních aktivit. Po zbytek roku je naopak možné nasát poklidnou atmosféru běžného ostrovního života bez davů. Platí zde zákaz automobilů a motorových vozidel. Výjimka může být udělena jen skútrům nebo traktorům, nejčastějším způsobem dopravy je kolo nebo chůze.
Na druhé straně Veierlandu, v přístavu Vestgården, nasedneme na další trajekt, který nás zaveze do přístavu Tenvik na poněkud větším ostrově Nøtterøy. Trasu Vestgården-Tenvik jezdí stejný trajekt jako výše, platba kartou na palubě.
Přístav na Nøtterøy
Z přístavu Tenvik na ostrově Nøtterøy budeme sledovat trasu Kyststien Nøtterøy vedoucí podél západního pobřeží ostrova.
Ostrov Nøtterøy, trasa Kyststien
Malá příjemná pláž se skromným posezením. Norské moře je teplé jako čaj, takže pokud počasí dovolí, rozhodně doporučuju aspoň smočit nohy. Po postavení stanů můžeme dát piknik a zahrát nějakou cestovní hru.
Přes zvedací lávku pro pěší se z ostrova Nøtterøy vydáme na pevninu a to přímo do centra Tønsbergu, nejstaršího norského města. Hned za mostem nakoukneme do dílny Eivinda, stavitele tradičních vikingských lodí a také patrona poutní stezky svatého Olafa. Z Eivindovy dílny plynule navážeme komentovanou prohlídkou města: mrkneme na pozůstatky pevnosti. Na oběd můžeme zajít do místní restaurace a poté se odebereme do lesa kousek za město, kde se ubytujeme u jednoho z typických norských gapahuků.
Jedno z nejstarších skandinávských měst a úplně nejstarší město v Nosku. První zmínky o zdejším osídlení pochází z 9. stolení n. l., kdy se zde podle historických pramenů nacházela hospodářská usedlost. Ve středověku byl Tønsberg na nějaký čas dokonce hlavním městem země. Založil ho král Harald I. (Fairhair), jenž sjednotil Norské království do podoby, jak jej známe dnes. Dlouhá historie a rázná vikingská nátura z ulic Tønsbergu promlouvá stále.
Přespíme u gapahuku (přístřešku) v lese za Tønsbergem. Pod střechu se všichni nevlezeme, takže postavíme i stany kolem. Můžeme však využít stoly, kadibudku a ohniště.
Dnešní den se ponese v duchu těsného spojení s nezkrotnou norskou přírodou. Budeme dál následovat pobřežní trasu, chvílemi skákat i po kamenech přímo ve vodě. Chybět nebudou ani lesy a na závěr se terér trochu zvlní, takže si vyšlápneme i nějaký kopec. Vysoké skály nám nabídnou výhledy na širé moře a nocleh najdeme v čarovné chaloupce na útesu.
Průchozí bod a také místo, kde se opět připojíme k pobřeží. Ve městě je možné doplnit jídlo (supermarket).
Průchozí bod
Luxusní přístřešek s ohništěm a posezením je dokonalým místem na spočnutí a uklohnění nějaké dobrůtky. Doplněnou energii vzápětí spálíme při výstupu na útesy.
Poprosíme Hagrida, aby nás nechal přespat u své chýše. Míst na stany (i hamaky) je kolem dost, posedět se dá uvnitř u ohniště anebo venku na lavicích s výhledem na moře.
Z kouzelníkovy chýše se přes louky, lesy a pole vydáme až do města Holmestrand. Zde v přístavu nasedneme na loď směr Langøya. Projdeme si přírodní rezervaci na druhém největším ostrově Oslofjordu, jehož krajina je v současné době obnovována po dlouholeté těžbě. Pak se svezeme lodí zpět na pevninu a vyrazíme do lesů k turistické chatě, u které se ubytujeme.
Holmestrand se přirozeně vyvinul okolo 1550 jako přístav pro export vytěženého dřeva. Roku 1716 však severní část shořela a město postupně upadalo. Krátké chvíle znovuzrození přinesla éra mořeplavectví a poté nová železnice, za největší historický počin je však považována továrna na zpracování hliníku, jejíž muzeum je důležitou součástí dnešní podoby města.
Pro nás je důležité, že budem v civilizaci. Takže obchody a restaurace. Nejdříve se ale vydáme prozkoumat sousední Langøyu. Trajekt na Langøyu jezdí dle pravidelného jízdního řádu: https://www.visitnorway.com/listings/boattrip-to-langøya/237577/
Na ostrově před 150 lety započala těžba vápence, čímž se stal veřejnosti nepřístupným. Důlní stroje postupně rozebraly celý ostrov a zanechaly jen hluboké krátery. Od roku 1993 však na Langøyi operuje společnost NOAH, jenž se zabývá výzkumem dalšího využití průmyslového odpadu a obnovou původní krajiny ostrova. Po třiceti letech práce je severní část znovu přístupná veřejnosti a zároveň prohlášená za přírodní rezervaci.
https://en.noah.no/for-clients/treatment-area/langoya/
Foto z webu visitnorway.com
Znovu ve městě, tedy opět možnost doplnit zásoby jídla či vody nebo zajít na dobrý oběd před další tůrou.
Čísla 39 km se nelekej, trasa se dá zkrátit či přizpůsobit aktuálnímu stavu našeho odhodlání. Tak či tak se vydáme do městečka Sande na vlak, čímž vynecháme nudné chození po silnici. Vystoupíme v Drammen, což je z mého pohledu největší highlight této výpravy.
Po mostě Ypsilon překonáme řeku Drammenselvu a na druhém břehu spočneme v městském parku. Pak se vydáme na vrchol kopce za městem, kde na nás bude čekat Friluftsmuseet - volně přístupný skanzen a zároveň muzeum historických budov, které sem byly přemístěny z různých koutů Norska. Každá budova má svůj příběh, společně pak připomínají dávné časy a život předků v drsných podmínkách severské země. Od muzea budeme plynule pokračovat turistickou trasou kolem jezer přes kopce až sestoupáme zpět do Drammen, kde se ubytujeme v retro kempu u řeky.
Abychom si ukrátili cestu a vynechali nudné chození po silnici, nasedneme v Sande na vlak do Dramnen.
Do Drammen nás sveze vlak. Vystoupíme na nádraží a z něj hned po mostě Ypsilon překročíme řeku. Na druhém břehu nás okouzlí městský park, odkud se vydáme k tunelu Spiralen. Poté mrkneme na historické budovy v muzeu na kopci. Dál budeme pokračovat po turistické trase kolem jezer až se vrátíme zpět do Drammen, kde se ubytujeme v kempu.
Most Ypsilon byl otevřen v roce 2008. Je architektonickým mistrovským dílem Arne Eggena a také nedílnou součástí identity města. Spojuje znalostní park Grønland s městským parkem v Bragernes (městská část) a funguje jako živý městský prostor. Štíhlá ocelová konstrukce se pro Drammen rychle stala ikonou. Díky svému zvláštnímu tvaru dostal jméno „Ypsilon“.
Foto z webu visitnorway.com
Přes město se vydáme na kopec k volně přístupnému muzeu historických dveřenic.
V roce 1914 převzalo Drammens Museum roubený statek od Moldbakken v Torpo v Hallingdalu. Statek byl vystaven na jubilejní výstavě ve Frogneru (Kristiania) a muzeum zapůjčilo inventář. Právě takto započal projekt jež má za cíl vybudovat skanzen s myšlenkou ukázat rolnickou kulturu v Buskerudu z doby před industrializací.
Následovalo několik starých roubených domů z Hallingdalu: v roce 1917 byl postaven sklad z Tunehagenu v Ålu, v roce 1922 byla přestavěna stáj ze Søre Villandu v Hol, v roce 1927 byla přestavěna půda z Mellom Rue v Hol. Následovala sauna z Rud v Hovetu, která vznikla v roce 1937. Muzeum tyto domy zakoupilo, ale válka pak projetk ukončila, respektive pozastavila.
Po válce ambice rostly a muzeu bylo nakonec umožněno disponovat 200 akrovou plochou na Bragernesåsen (tam, kde domy stojí dnes). Plány se však protahovaly a první domy byly přestaveny teprve v roce 1987. V letech 1987 až 2000 zde bylo přestavěno celkem 20 domů.
https://drammens.museum.no/eng/arena/friluftsmuseet-bragernesasen/
Foto z webu visitnorway.com
Kjosterudjuvet je 10 000 let stará velkolepá rokle jen 10 minut od centra Drammen. Rokle je dlouhá 1300 metrů a kamenné zdi jsou vysoké více než 60 metrů.
Máme dvě možnosti, jak se k rokli dostat: buď si podstatně zkrátíme jezerní procházku a zamíříme přímo sem, nebo po zdolání celého jezerního okruhu přijdeme k rokli z druhé strany, vyšplháme podél vodopádů až k jezeru Gamledammen a pak zpět dolů do města. Rozhodneme se na místě.
Rokli je možné navštívit jen pokud nebuou rozvodněné řeky.
Foto z webu visitnorway.com
Drammen Camping je retro kemp na břehu řeky Drammenselvy. Je vybaven společnými záchody, sprchami, kuchyňkou a je zde zdroj pitné vody. Náročnější si můžou na vlastní náklady rezervovat chatku (k dispozici 4 čtyřlůžkové dřevěné chatky).
Více na: https://drammencamping.no
Foto z webu visitnorway.com
Z Drammen si vyšlápneme moc hezký úsek přes bažinatou oblast až do Askeru, kde, opět abychom se vyhlnuli silnicím, nasedneme na vlak do Osla. V hlavním městě odložíme batohy na ubytování, posilníme se a vrhneme se do ulic. Průzkum hlavního města bude formou volného programu. V itineráři zmiňuji zajímavá místa či aktivity, ale každého zajímá něco jiného, tedy účast dobrovolná.
Vlak do Osla
Hlavním městem Norska se Oslo stalo roku 1299, v průběhu následujících staletí však (i díky morové ráně roku 1349) jeho význam upadal. Završením úpadku byl rozsáhlý požár roku 1624, po kterém tehdy dánsko-norský král Kristian IV. založil v sousedství nové město Christiania. Ta postupem času pohltila pozůstatky Osla a nakonec svou důležitostí během 19. století předčila i Bergen - do té doby nejvýznamnější Norské město. Následně zde byl zbudován Královský palác, Univerzita a Parlament. Christianie byla 1. 1. 1925 přejmenována zpět na Oslo.
Po válkách zažilo město velmi progresivní rozvoj, který přetrvává dodnes. Oslo si v roce 2019 vysloužilo prestižní označení European Green Capital. Více než polovina městské oblati je pokryta lesy a parky a dominantu tvoří zátoka jenž proniká přímo do středu města. Centrum je téměř bez automobilového provozu, tedy snadné k prozkoumání pěšky, na kole nebo velmi efektivní městskou dopravou.
Zbývající čas do odletu bude opět volný program v hlavním městě, které skýtá nespočet volně dostupných i placených zážitků. Níže výběr těch (pro mě) nejzajímavějších.
Ve vhodnou chvíli se poté společně (nebo jednotlivě) přesuneme i se zavazadly na letiště.
Za zmínku jistě stojí Deichman knihovna, Bjørvika, kde kromě knih najdete i kavárnu, kino a spoustu místa k relaxaci: https://deichman.no/in-english
Botanická zahrada v Tøyen nabízí v několika tematických čístech a dvou sklenících přes 4 500 druhů rostlin z celého světa. Je provozována při Univerzitě v Oslu a volně přístupná: https://www.nhm.uio.no/english/exhibitions/botanical-garden/index.html
Vigeland - volně přístupný park soch jistě stojí za návštěvu. V budově muzea se také konají výstavy (tam už vstupné) děl předních umělců: https://vigeland.museum.no
Norské národní muzeum bylo založeno v roce 2003, kdy se spojily Národní galerie, Muzeum umění a designu, Muzeum architektury a Muzeum současného umění. Proces stěhování více než 400 000 předmětů do nových prostor, které byly otevřeny v roce 2022, trval více než rok. https://www.nasjonalmuseet.no/en/
Láska k přírodě, historii i modernímu způsobu života. Těmito slovy by se dala shrnout myšlenka, jenž stojí na pozatí tohoto itineráře. Norsko je jednou z nejpokrokovějších zemí kontinentální Evropy a přesto jeho pokrok nestojí na úzkoprsém rozšiřování průmyslu a plundrování krajiny, naopak. Během naší cesty poznáme krásy pobřeží, lesů i jezer, ale také kouzlo měst, která se vyvíjí bok po boku s okolní přírodou. Místo aby se je snažila vymítit, stávají se čerstvý vzduch, vzrostlé stromy a nádherné výhledy do krajiny nedílnou součástní moderní civilizace. A to zkrátka musíte zažít!
V létě 2023 jsem se vydala na měsíc pod stan a putovat pěšky na jih Norska. Itinerář je výběrem nejkrásnějších částí trasy a doplněn o ne příliš známá místa, která rozhodně stojí za návštěvu. Mezi nejzajímavější místa rozhodně patří sezónně otevřené obchůdy lokálních farmářů na ostrůvku Veierland (pouze v létě), obchůdek stavitele vikingských lodí v Tønsbergu, vytěžený ostrov Langøya, který byl prohlášen za přírodní rezervaci a v současné době na něm probíhá rekultivace a vědecká činnost v oblasti zpracování průmyslového odpadu, nebo třeba 10 000 let stará rokle u města Drammen. Také nás samozřejmě čeká nezkrotná příroda jižního pobřeží a moře teplé jako čaj.
🥾 Půjdeme pěšky
Každý den se ráno sbalíme a posuneme pěšky zhruba o 20 km na další místo vhodné k postavení stanu. Útesy, skály, kouzelné lesy a cestičky vedoucí doslova po vodě nás provedou podél jižního pobřeží Norksa ze Sandefjordu, kam přiletíme, až do Osla, hlavního města, odkud se vypravíme zpět domů.
⛺️ Spaní ve stanu
Norsko je jednou z mála zemí, kde je legální stanovat ve volné přírodě. Toho rozhodně využijeme. Zároveň jsou zde (obzvlášť v létě) typické rychlé přeháňky, takže stany, hamaky nebo tarpy rozhodně s sebou! Pouze první a poslední noc strávíme na ubytování ve městě, mezitím 5x přespíme venku (z toho 1x v kempu). Všechna lesní stanovací místa zmíněná v itineráři jsem sama vyzkoušela a vím, že jsou jednak vhodná pro skupiny a některá z nich jsou dokonce střídmě vybavená (někdy gril, někdy kadibudka, obojí najednou by byl zbytečný luxus).
🍽️ Jídlo a voda
Jíst a pít budeme to, co si poneseme v batohu. Zásoby není třeba brát z domu, stačí si nakoupit v Sandefjordu a poté průběžně doplňovat. Budeme procházet městy jako Tønsberg, Åsgårdstrand, Holmestrand, Drammen, takže možnost zatít do obchodu nebo třeba i na oběd do restaurace jistě bude.
🏃 Pro koho je cesta vhodná
Pro dobrodruhy a cestovatele, jenž se nebojí pavouků či komárů, kteří nám budou v noci v lese dělat společnost. Je potřeba jistá fyzická zdatnost, ale terén není zase příliš extrémní. Každý den ujdeme pěšky zhruba 15-25 km a postavíme příbytky v lese nebo na pláži. Čeká nás celkové převýšení okolo 3000 m nahoru a 3000 m dolů na 150 km pěší trasy.
🤑 Měna a jazyk
Kromě pohlednic v kostele lze za drtivou většinu věcí v Norsku platit bezhotovostně, a to včetně trajektů mezi ostrovy. Jiná forma platby se v podstatě neočekává. Stačí mít mezinárodní platební kartu s možnosti platby v norských korunách (NOK). Co se týče jazyka, v Norsku se lze bez problémů domluvit anglicky.
🧭 Trasa
Půjdeme po trase, kterou jsem sama prošla, takže vím, do čeho jdeme. Trasu ti před začátkem naší výpravy nasdílím pomocí odkazu v Mapy.cz. Cílem pro každý den je užít si tůru, dopravit se na domluvené místo a postavit stany. Jestli na zbytek dne vymyslíme společný program, je už čistě na nás. Můžeme zahrát hru, uvařit polívku, poklábosit o smrtelnosti brouka a tak...
🎒 Jak se připravit
Projdi si prosím seznam doporučeného vybavení a nezapomeň doma dobrou náladu. Při balení vem prosím v potaz, že všechno, co si s sebou přivezeš, si celou dobu poneseš na zádech, plus jídlo k tomu. Chce to kvalitní a pohodlný batoh, ale ne zase zbytečně veliké zavazadlo. Doporučuju se pro všechny případy připravit na vodu v podobě deště, bahna, mlhy i rosy a vzít si adekvátně hřejivý spacák. (Já jsem zmrzlina, zakže chodím se zimním péřákem.)
🛁 Hygiena
Vzhledem k intenzivnímu pobytu v přírodě doporučuji vzít s sebou vlhčené kapesníky a desinfekční sprej na ruce, což je naprostý základ pro vícedenní stanování. Koupat se můžeme v moři, které je na jihu Norska teplé jako čaj, ale sprchu v lese nečekejte.
Všechny případné dotazy ohledně výpravy doladíme společně, jak se bude termín blížit. Takže protáhni zatuhlé svaly a připrav se na pořádné dobrodružství. Když přibalíš svou oblíbenou cestovní hru, budu moc ráda.
Tak co, jedeš? 😉
Přiletíme na letiště TORP, které sice oficiálně spadá pod Oslo, ale reálně je hned vedle města Sandefjord. Z letiště se vlakobusem přesuneme do města. Batohy odložíme na ubytování a zbytek dne si necháme na vzájemné seznámení, prozkoumání města, nakoupení jídla na další dny, procházku přilehlým lesoparkem a třeba posezení v přímořské restauraci...
Jeho historie sahá asi 1000 let do minulosti, až do dob mocných Vikingů. Oficiálně byl ale Sandefjord založen roku 1838. Za zmínku stojí i velrybářství, které bylo charakteristické pro konec 18. a začátek 19. století. První expedice byla do Antarktického oceánu vyslána v roce 1905 a ke konci roku 1920 měl Sandefjord celkem 15 továrních lodí a více než 90 lodí určených pro lov velryb. Postupem času však zájem o velrybí maso upadal až roku 1968 velrybářství zaniklo úplně. V současné době v Sandefjordu nalezneme pouze muzeum odkazující na tuto etapu historie a nachází se zde i třetí největší obchodní loďstvo v Norsku.
Ubytování blízko vlakového nádraží se snídaní v ceně. Interiér laděný tématicky ve spojitosti s významnou velrybářskou historií města.
Po snídani vyrazíme směr přístav Engø, odkud nás trajekt sveze na malý ostrov Veierland. Na druhém konci ostrova nasedneme na další trajekt a vydáme se prozkoumat sousední Nøtterøy. Protože budeme následovat pobřežní trasu Kyststien Nøtterøy, čeká nás voda, kopce, skály, lesy, útesy a nádherné výhledy na širé moře. Večer se ubytujeme ve stanech na pláži Munkerekka a dáme piknik.
V Engø nasedneme na trajekt do přístavu Tangen na ostrůvku Veierland. Trajekt Engø-Tangen jezdí denně 9-17 hodin, platba kartou na palubě.
https://www.veierland.org/ferga/rutetider.pdf
Přístav na Veierlandu
Na ostrůvku Veierland o rozloze 4,4 kilometrů čtverečních bydlí asi 150 stálých obyvatel, během letních měsíců ale ostrůvek ožívá, čemuž odpovídá také vysoký počet prázdninových domů a sezónních aktivit. Po zbytek roku je naopak možné nasát poklidnou atmosféru běžného ostrovního života bez davů. Platí zde zákaz automobilů a motorových vozidel. Výjimka může být udělena jen skútrům nebo traktorům, nejčastějším způsobem dopravy je kolo nebo chůze.
Na druhé straně Veierlandu, v přístavu Vestgården, nasedneme na další trajekt, který nás zaveze do přístavu Tenvik na poněkud větším ostrově Nøtterøy. Trasu Vestgården-Tenvik jezdí stejný trajekt jako výše, platba kartou na palubě.
Přístav na Nøtterøy
Z přístavu Tenvik na ostrově Nøtterøy budeme sledovat trasu Kyststien Nøtterøy vedoucí podél západního pobřeží ostrova.
Ostrov Nøtterøy, trasa Kyststien
Malá příjemná pláž se skromným posezením. Norské moře je teplé jako čaj, takže pokud počasí dovolí, rozhodně doporučuju aspoň smočit nohy. Po postavení stanů můžeme dát piknik a zahrát nějakou cestovní hru.
Přes zvedací lávku pro pěší se z ostrova Nøtterøy vydáme na pevninu a to přímo do centra Tønsbergu, nejstaršího norského města. Hned za mostem nakoukneme do dílny Eivinda, stavitele tradičních vikingských lodí a také patrona poutní stezky svatého Olafa. Z Eivindovy dílny plynule navážeme komentovanou prohlídkou města: mrkneme na pozůstatky pevnosti. Na oběd můžeme zajít do místní restaurace a poté se odebereme do lesa kousek za město, kde se ubytujeme u jednoho z typických norských gapahuků.
Jedno z nejstarších skandinávských měst a úplně nejstarší město v Nosku. První zmínky o zdejším osídlení pochází z 9. stolení n. l., kdy se zde podle historických pramenů nacházela hospodářská usedlost. Ve středověku byl Tønsberg na nějaký čas dokonce hlavním městem země. Založil ho král Harald I. (Fairhair), jenž sjednotil Norské království do podoby, jak jej známe dnes. Dlouhá historie a rázná vikingská nátura z ulic Tønsbergu promlouvá stále.
Přespíme u gapahuku (přístřešku) v lese za Tønsbergem. Pod střechu se všichni nevlezeme, takže postavíme i stany kolem. Můžeme však využít stoly, kadibudku a ohniště.
Dnešní den se ponese v duchu těsného spojení s nezkrotnou norskou přírodou. Budeme dál následovat pobřežní trasu, chvílemi skákat i po kamenech přímo ve vodě. Chybět nebudou ani lesy a na závěr se terér trochu zvlní, takže si vyšlápneme i nějaký kopec. Vysoké skály nám nabídnou výhledy na širé moře a nocleh najdeme v čarovné chaloupce na útesu.
Průchozí bod a také místo, kde se opět připojíme k pobřeží. Ve městě je možné doplnit jídlo (supermarket).
Průchozí bod
Luxusní přístřešek s ohništěm a posezením je dokonalým místem na spočnutí a uklohnění nějaké dobrůtky. Doplněnou energii vzápětí spálíme při výstupu na útesy.
Poprosíme Hagrida, aby nás nechal přespat u své chýše. Míst na stany (i hamaky) je kolem dost, posedět se dá uvnitř u ohniště anebo venku na lavicích s výhledem na moře.
Z kouzelníkovy chýše se přes louky, lesy a pole vydáme až do města Holmestrand. Zde v přístavu nasedneme na loď směr Langøya. Projdeme si přírodní rezervaci na druhém největším ostrově Oslofjordu, jehož krajina je v současné době obnovována po dlouholeté těžbě. Pak se svezeme lodí zpět na pevninu a vyrazíme do lesů k turistické chatě, u které se ubytujeme.
Holmestrand se přirozeně vyvinul okolo 1550 jako přístav pro export vytěženého dřeva. Roku 1716 však severní část shořela a město postupně upadalo. Krátké chvíle znovuzrození přinesla éra mořeplavectví a poté nová železnice, za největší historický počin je však považována továrna na zpracování hliníku, jejíž muzeum je důležitou součástí dnešní podoby města.
Pro nás je důležité, že budem v civilizaci. Takže obchody a restaurace. Nejdříve se ale vydáme prozkoumat sousední Langøyu. Trajekt na Langøyu jezdí dle pravidelného jízdního řádu: https://www.visitnorway.com/listings/boattrip-to-langøya/237577/
Na ostrově před 150 lety započala těžba vápence, čímž se stal veřejnosti nepřístupným. Důlní stroje postupně rozebraly celý ostrov a zanechaly jen hluboké krátery. Od roku 1993 však na Langøyi operuje společnost NOAH, jenž se zabývá výzkumem dalšího využití průmyslového odpadu a obnovou původní krajiny ostrova. Po třiceti letech práce je severní část znovu přístupná veřejnosti a zároveň prohlášená za přírodní rezervaci.
https://en.noah.no/for-clients/treatment-area/langoya/
Foto z webu visitnorway.com
Znovu ve městě, tedy opět možnost doplnit zásoby jídla či vody nebo zajít na dobrý oběd před další tůrou.
Čísla 39 km se nelekej, trasa se dá zkrátit či přizpůsobit aktuálnímu stavu našeho odhodlání. Tak či tak se vydáme do městečka Sande na vlak, čímž vynecháme nudné chození po silnici. Vystoupíme v Drammen, což je z mého pohledu největší highlight této výpravy.
Po mostě Ypsilon překonáme řeku Drammenselvu a na druhém břehu spočneme v městském parku. Pak se vydáme na vrchol kopce za městem, kde na nás bude čekat Friluftsmuseet - volně přístupný skanzen a zároveň muzeum historických budov, které sem byly přemístěny z různých koutů Norska. Každá budova má svůj příběh, společně pak připomínají dávné časy a život předků v drsných podmínkách severské země. Od muzea budeme plynule pokračovat turistickou trasou kolem jezer přes kopce až sestoupáme zpět do Drammen, kde se ubytujeme v retro kempu u řeky.
Abychom si ukrátili cestu a vynechali nudné chození po silnici, nasedneme v Sande na vlak do Dramnen.
Do Drammen nás sveze vlak. Vystoupíme na nádraží a z něj hned po mostě Ypsilon překročíme řeku. Na druhém břehu nás okouzlí městský park, odkud se vydáme k tunelu Spiralen. Poté mrkneme na historické budovy v muzeu na kopci. Dál budeme pokračovat po turistické trase kolem jezer až se vrátíme zpět do Drammen, kde se ubytujeme v kempu.
Most Ypsilon byl otevřen v roce 2008. Je architektonickým mistrovským dílem Arne Eggena a také nedílnou součástí identity města. Spojuje znalostní park Grønland s městským parkem v Bragernes (městská část) a funguje jako živý městský prostor. Štíhlá ocelová konstrukce se pro Drammen rychle stala ikonou. Díky svému zvláštnímu tvaru dostal jméno „Ypsilon“.
Foto z webu visitnorway.com
Přes město se vydáme na kopec k volně přístupnému muzeu historických dveřenic.
V roce 1914 převzalo Drammens Museum roubený statek od Moldbakken v Torpo v Hallingdalu. Statek byl vystaven na jubilejní výstavě ve Frogneru (Kristiania) a muzeum zapůjčilo inventář. Právě takto započal projekt jež má za cíl vybudovat skanzen s myšlenkou ukázat rolnickou kulturu v Buskerudu z doby před industrializací.
Následovalo několik starých roubených domů z Hallingdalu: v roce 1917 byl postaven sklad z Tunehagenu v Ålu, v roce 1922 byla přestavěna stáj ze Søre Villandu v Hol, v roce 1927 byla přestavěna půda z Mellom Rue v Hol. Následovala sauna z Rud v Hovetu, která vznikla v roce 1937. Muzeum tyto domy zakoupilo, ale válka pak projetk ukončila, respektive pozastavila.
Po válce ambice rostly a muzeu bylo nakonec umožněno disponovat 200 akrovou plochou na Bragernesåsen (tam, kde domy stojí dnes). Plány se však protahovaly a první domy byly přestaveny teprve v roce 1987. V letech 1987 až 2000 zde bylo přestavěno celkem 20 domů.
https://drammens.museum.no/eng/arena/friluftsmuseet-bragernesasen/
Foto z webu visitnorway.com
Kjosterudjuvet je 10 000 let stará velkolepá rokle jen 10 minut od centra Drammen. Rokle je dlouhá 1300 metrů a kamenné zdi jsou vysoké více než 60 metrů.
Máme dvě možnosti, jak se k rokli dostat: buď si podstatně zkrátíme jezerní procházku a zamíříme přímo sem, nebo po zdolání celého jezerního okruhu přijdeme k rokli z druhé strany, vyšplháme podél vodopádů až k jezeru Gamledammen a pak zpět dolů do města. Rozhodneme se na místě.
Rokli je možné navštívit jen pokud nebuou rozvodněné řeky.
Foto z webu visitnorway.com
Drammen Camping je retro kemp na břehu řeky Drammenselvy. Je vybaven společnými záchody, sprchami, kuchyňkou a je zde zdroj pitné vody. Náročnější si můžou na vlastní náklady rezervovat chatku (k dispozici 4 čtyřlůžkové dřevěné chatky).
Více na: https://drammencamping.no
Foto z webu visitnorway.com
Z Drammen si vyšlápneme moc hezký úsek přes bažinatou oblast až do Askeru, kde, opět abychom se vyhlnuli silnicím, nasedneme na vlak do Osla. V hlavním městě odložíme batohy na ubytování, posilníme se a vrhneme se do ulic. Průzkum hlavního města bude formou volného programu. V itineráři zmiňuji zajímavá místa či aktivity, ale každého zajímá něco jiného, tedy účast dobrovolná.
Vlak do Osla
Hlavním městem Norska se Oslo stalo roku 1299, v průběhu následujících staletí však (i díky morové ráně roku 1349) jeho význam upadal. Završením úpadku byl rozsáhlý požár roku 1624, po kterém tehdy dánsko-norský král Kristian IV. založil v sousedství nové město Christiania. Ta postupem času pohltila pozůstatky Osla a nakonec svou důležitostí během 19. století předčila i Bergen - do té doby nejvýznamnější Norské město. Následně zde byl zbudován Královský palác, Univerzita a Parlament. Christianie byla 1. 1. 1925 přejmenována zpět na Oslo.
Po válkách zažilo město velmi progresivní rozvoj, který přetrvává dodnes. Oslo si v roce 2019 vysloužilo prestižní označení European Green Capital. Více než polovina městské oblati je pokryta lesy a parky a dominantu tvoří zátoka jenž proniká přímo do středu města. Centrum je téměř bez automobilového provozu, tedy snadné k prozkoumání pěšky, na kole nebo velmi efektivní městskou dopravou.
Zbývající čas do odletu bude opět volný program v hlavním městě, které skýtá nespočet volně dostupných i placených zážitků. Níže výběr těch (pro mě) nejzajímavějších.
Ve vhodnou chvíli se poté společně (nebo jednotlivě) přesuneme i se zavazadly na letiště.
Za zmínku jistě stojí Deichman knihovna, Bjørvika, kde kromě knih najdete i kavárnu, kino a spoustu místa k relaxaci: https://deichman.no/in-english
Botanická zahrada v Tøyen nabízí v několika tematických čístech a dvou sklenících přes 4 500 druhů rostlin z celého světa. Je provozována při Univerzitě v Oslu a volně přístupná: https://www.nhm.uio.no/english/exhibitions/botanical-garden/index.html
Vigeland - volně přístupný park soch jistě stojí za návštěvu. V budově muzea se také konají výstavy (tam už vstupné) děl předních umělců: https://vigeland.museum.no
Norské národní muzeum bylo založeno v roce 2003, kdy se spojily Národní galerie, Muzeum umění a designu, Muzeum architektury a Muzeum současného umění. Proces stěhování více než 400 000 předmětů do nových prostor, které byly otevřeny v roce 2022, trval více než rok. https://www.nasjonalmuseet.no/en/
Láska k přírodě, historii i modernímu způsobu života. Těmito slovy by se dala shrnout myšlenka, jenž stojí na pozatí tohoto itineráře. Norsko je jednou z nejpokrokovějších zemí kontinentální Evropy a přesto jeho pokrok nestojí na úzkoprsém rozšiřování průmyslu a plundrování krajiny, naopak. Během naší cesty poznáme krásy pobřeží, lesů i jezer, ale také kouzlo měst, která se vyvíjí bok po boku s okolní přírodou. Místo aby se je snažila vymítit, stávají se čerstvý vzduch, vzrostlé stromy a nádherné výhledy do krajiny nedílnou součástní moderní civilizace. A to zkrátka musíte zažít!
