Scenérie ostrova Lanzarote se často se přirovnávají k měsíční krajině nebo dokonce k Marsu. Lanzarote je oblíbenou destinací tvůrců scifi filmů a na mnoha jeho místech si lze velice lehce představit prvopočátky Země. Místní ale ostrovu přezdívají “La Distinta”, něco jako “odlišný”. A právě tuto “odlišnost” budeme objevovat při našich toulkách podél pobřeží, cestou ke kráterům nebo při návštěvě zdejších prazvláštních vinic. O Lanzarote se ale také mluví jako o evropské Hawai, a to díky vysoce kvalitním vlnám, které vyhledávají i surfařské špičky. Můžeme se seznámit se základy surfu, zažít si několik lekcí ZOGY a na vlastní kůži poznat to, čím je ZOGA MOVEMENT odlišný od Jógy. Na tomto krásném místě budete mít dostatek prostoru pro obojí a Veronika se Šárkou ze studia YOGIAM pro Vás budou skvělými lektorkami.
Budeme vás očekávat na letišti v Arrecife, na štastný přílet si ťukneme sklenkou cavy, španělského šampáňa, a pojedeme se ubytovat. Cestou se zastavíme na nákup potravin, zejména pro ty, co budou chtít využít vlastní kuchyňky.
Chvíli pojedeme po jediné, celkem 25 kilometrů dlouhé dálnici, než za námi zmizí komerční části hlavního města Arrecife. Poté už se budeme pohybovat jen po malých silničkách, kde otevřený horizont oživují desítky sopečných kuželů a nabílené domky lanzarotských vesnic.
Los Cocoteros je klidná, přímořská víska o čtyřech ulicích, kde končí silnice a kde je jediná hospoda tak nenápadná, že řada návštěvníků ji ani nenajde. Pokud bude po ubytování čas, můžeme se zajít vykoupat do přírodního bazénu přímo ve vesnici, nebo do blízké zátoky za stále funkčními solnými poli. Po večeři posedíme u vína a mátového čaje ze zahrádky a probereme detaily dalších dnů.
Dnes nás čeká první výstup na blízkou sopku Tinamala a poté vyjedeme na pláž Famara a v podvečer si užijeme koupání v přírodním bazénu.
Po snídani si užijeme úvodní povídání o konceptu ZOGA movement (60 min) a vydáme se na výlety.
Vyrazíme pěšky přímo ze Surf Garden. Vrchol hory Tinamala, vysoké něco přes 300 metrů, nabízí nádherný výhled na divoké východní pobřeží, vesnice Guatiza a Los Cocoteros i střed ostrova s masivem El Risco na jeho západní straně. V minulosti se na této hoře těžil kvalitní červený kámen, široce používaný při stavbě domů především v Arrecife. Těžba byla zastavena před půl stoletím a bývalý lom je dnes chráněným kulturním dědictvím. Několikrát se tu i natáčelo, a lom posloužil jednou jako egyptský chrám a jindy pro záběr z "jiné" planety.
Po návratu na bungalovy si odpočineme a vyjedeme se podívat na vlny na druhou stranu ostrova. (Zájemci si můžou vyzkoušet základy surfu.)
Famara je 4.5 km dlouhá pláž, kde se soustředí většina surfařských škol na ostrově. Důvodů je několik. Patří k nim bezpečné prostředí pro výuku díky písečnému dnu, rozsáhlost pláže, kde je vždy dost místa pro všechny, a v neposlední řadě genius loci tohoto koutku světa, vymezeném několikasetmetrovou skalní stěnou El Risco, která se zdvihá přímo nad pláží. Právě tady si vysvětlíme a osvojíme základní surfařské techniky a pravidla, řekneme si něco o vlnách a proudech, a zkusíme si chytit první vlnu.
Po návratu do Los Cocoteros je možné připravit si vlastní večeři nebo vyrazit do nějaké z ověřených hospůdek v okolí a večer uvolníme nohy a kyčle v lekci ZOGA movement (75 min).
Z Los Cocoteros se vydáme směrem na sever, a naši první zastávkou bude přírodní útvar Cueva de las Aguas hned několik set metrů chůze za vesnicí. Poté budeme pokračovat po pobřežní stezce přes exkluzivní nudistickou vesnici Charco de Palo až do Arriety, vzdálené 8 km.
Vesnici Charco de Palo založil mezi dunami této izolované části ostrova v 70. letech německý naturalista Gregor Kaiser a původně tu pobývali pouze nudisté. Ti mohou stále trávit své dny v rouchu Adamově nejen u moře, ale kdekoliv v této lokalitě, včetně restaurací (i když tam to platí jen do 18:00). Ze současných obyvatel vyznává tento způsob života tak polovina. Nabízí se tu tak skvělá příležitost vykoupat se v místní zátoce nebo jednom z přírodních bazenů zcela nalehko 😀 Pokud ovšem dáváte přednost plavkám, vůbec nic se neděje. V okolí vesnice je několik zajímavých skalních útvarů, které si určitě nenecháme ujít.
Cesta z Charco de Palo pokračuje přes pouštní krajinu a sopečné výlevy pod vesnicí Mala až do Arriety. Cestou si odpočineme na terásce skromné chatky, kterou se úřady z nějakého důvodu snažily odstranit. Majitel této neformální nemovitosti ale nakonec vyhrál soudní řízení a jeho milovaná Choza, která už k tomuto pobřeží patří desítky let, tak může dál sloužit jako milá zastávka kolemjdoucím.
Odměnou dopoledního treku bude pohled na pláž Garita a městečko Arrieta na jejím pozadí. Bude tak akorát doba oběda, ideální čas na mořské plody, ryby nebo místní "vrásčité brambůrky" s oblíbenými tapas.
Můžeme odpočívat na pláži, dát si odpolední mojito a pomalu se vrátit do ubytování.
Domů se vrátíme tak akorát příjemně unavení. Čeká nás Relaxační jóga (60 min) - pořádně zhlubokase pomocí pránájámy nadechneme vůně ostrova, pomocí pohybu si odpočineme po výletě a po sklence vína či skleničce alžírského čaje zalehnout si popřejeme dobrou noc.
Den strávíme v severní části Lanzarote, nejprve na pláži v Orzole a poté navštívíme vyhlídku Mirador del Río. Odtud se autem přemístíme k nejvyššímu místu na ostrově, a poznáme jeho příkrý západní okraj. Cestou se zastavíme na oběd v Haría, městečku tisíc palem.
I tento den bude možno začít snídaní v otevřené venkovní kuchyni a po ní si zacvičit lekci ZOGY zaměřenou na páteř a hrudník (75 min.) Po lekci vyjedeme na výlet.
Můžeme se sem zajet jen podívat.
Mirador del Río je vyhlídka zasazená do strmého útesu masivu El Risco, která shlíží na oceán a protilehlé ostrovy z výšky 479 m. Patří mezi objekty, které vytvořil nebo se na nich přímo podílel lanzarotský rodák a poslední "renesanční" velikán - malíř, sochař, architekt, urbanista, aktivista a zejména vizionář, Cesar Manrique.
Peñas de Chache, se svou výškou 672 m n. m. je nejvyšším bodem ostrova. Číslo to není příliš impozantní, ale je nutno si představit, že se jedná o téměř vertikální převýšení, takže ve skutečnosti jde o nejdramatičtější místo na ostrově. Po hraně světa, s výhledy na pláž Famara a Timanfayu, nachodíme několik kilometrů.
Zastavíme se až u kapličky Panenky Sněžné, ve výšce 560 m n. m., a poté se vrátíme stejnou cestou zpět. Tentokrát před námi na obzoru budou defilovat severní a západní lanzarotské ostrůvky Montaña Clara, Roca Oeste, Allegranza a obydlená Graciosa.
Vratíme se k autům a odtud projedeme úrodným údolím s vesnicemi Los Valles a Mojón zpět do Los Cocoteros.
Po návratu na Surf Garden odpočinek a komu by se nechtělo vařit večeři, možnost opět v místní hospůdce. Tam si taky můžeme zahrát "bolas", tradiční kanárskou hru velice podobnou petangu.
"Odpočinkový" den. Lodí vyplujeme na ostrůvek La Graciosa, který je součástí nejrozsáhlejší evropské mořské rezervace “Chinijo”. Poznáme jeho jihozápadní pobřeží a surfařská prkna tu vyměníme za šnorchly.
Z přístavního městečka Orzola vyjíždějí každou půlhodinu lodě na protější ostrov La Graciosa, konkrétně do vesničky Caleta de Sebo. Možná bude čas i na leche leche (kondenzované mléko, kafe, mléko) před nástupem na loď.
La Graciosa jako jediný obydlený ostrov v rámci Evropské Unie nemá asfaltové silnice. Dopravním prostředkem tu jsou buď kola nebo jeepy, které zároveň slouží jako taxiky. Po vylodéní nakoupíme v místní pekárně skvělé sendviče na piknik, a ještě než vyrazíme na kratší trek podél jižního pobřeží, nahlédneme do pitoreskního kostelíku Panenky Mořské, patronky ostrova,
Cesta na podivně pojmenovanou "Kuchyňskou" pláž nás povede zajímavým ekosystémem jihozápadní části ostrova. Bude nám stačit lehká obuv, kterou budeme mít chuť co chvíli sundat, abychom se mohli brouzdat průzračnými minijezírky v kamenitých prohlubeninách nebo v mělké vodě zalitého písečného břehu.
V Caleta de Sebo je možné se ještě jednou rychle smočit před nástupem na loď a nebo si sednout v jedné z přístavních kaváren a pozorovat monumentální stěnu El Risco na druhé straně průlivu La Ría.
Po přibližně půlhodinové cestě trajektem zpět do Orzoly si vyzvedneme auta na parkovišti a vyrazíme obvyklý směr Los Cocoteros.
I když se na Surf Garden vrátíme po ´"odpočinkovém" dnu, budeme víc než utahaní. Večeře v dobré hospůdce poblíž bude zasloužená. Večer nás čeká Jóga nidra (30 - 40 min) - ponořte se do jógového spánku. Bdíme, ale zároveň tak trošku spíme. Posloucháte hlas, vnímáte emoce a chvilku jste jen sami se sebou. Nechte se překvapit, co Vám jóga nidra přinese.
Kdo by si chtěl ráno přivstat, může se přidat na ranní lekci Poweryogy (60 min) - dynamická lekce, díky které si uvědomíte svoji sílu, to, jak pevně stojíme na vlastních nohách a zaměříme se i na rovnováhu. Po snídani se vypravíme do kaňonu Tenegüime, vzniklém v dávné minulosti, kdy ještě ostrov omývaly přívalové deště a vegetace byla mnohem bujnější. Navštívíme také středověké městečko Teguise.
Po snídani popojedeme autem jen pár minut přes vesnici Guatiza k výchozímu bodu treku údolím Teneguime.
Udolí Teneguime bylo roku 1994 vyhlášenou chráněnou krajinnou oblastí a představuje jedno z nejzajímavějších míst ostrova co se týče vegetace. Řada teras s fíkovníky prozrazuje, že v minulosti byla tato odlehlá rokle zemědělsky využívána. Voda, která se tu nasbírala za dešťů, zajistila přirozené zavlažování. Stačilo přijít ve správný čas a sklidit. Na sladkou vodu, kaluže a menší jezírka tu můžeme narazit po každém intenzivnějším dešti. Je to jako na chvíli opustit Lanzarote ...
Naobědváme se v Teguise, zařazeného roku 2019 mezi nejpůvabnější španělská městečka. Teguise bylo až do roku 1847 hlavním městem ostrova, a tak tu najdeme nejstarší a nejvýznamnější historické budovy i obranný hrad na kopci za městem. Když byl statut hlavního města udělen Arrecife, Teguise jakoby se zmrazilo v čase. Až na neděli, kdy tu jsou trhy, tu život plyne pomalu a klidně. Pár kaváren, pár obchůdků, tiché ulice.
Po společné večeři na Surf Garden povídání na téma ZOGA, fascie a emoce (cca 60 min) - o tom, jak v těle nic není oddělené, co vše je pohyb a jak emoce můžou ovlivňovat naši posturu.
Dopoledne se rozloučíme s vlnami a večer se rozloučíme s ostrovem. Za vlnami pojedeme znovu na Famaru a naše goodbye Lanzarote proběhne v malé vinárničce. Předtím si ale ještě prohlédneme kráter El Cuervo.
Poslední den na Famaře si můžete ještě jednou vyzkoušet surf. Dopoledne ZOGA movement (75 min) - krk a horní končetina, oběd si dáme v hospůdce přímo v Caleta de Famara.
Sopka El Cuervo byla tou první, která roku 1730 odstartovala šest let sopečného maratonu na ostrově. Při tomto procesu vzniklo na padesát nových sopek, které pohřbily 15 vesnic a čtvrtinu ostrova, tu nejúrodnější.
La Geria je důkazem, že všechno zlé je k něčemu dobré. Místo, které se po nekonečném sopečném soptění zdálo být obrazem zkázy, se během pár desítek let transformovalo v jednu z nejzajímavějších vinařských oblastí na světě. Nad sklenkou vína si o místních extrémních pěstitelských praktikách řekneme více.
Na Surf Garden se vrátíme příjemně ovínění, ale klidně můžeme dál pokračovat v rozlučkovém večírku.
Závěrečné protažení, balení a návštěva solných polí.
Poslední den, a obzvláště před několika pětihodinovým sezením v letadle, nemůžeme vynechat pravidelnou ranní jógovou praxi, tentokrát to bude Jin jóga. Zajdeme si opět do blízké Calety. Vedle toho, že si tam můžeme ještě jednou zaplavat v oceánu, stavíme se cestou k Juanovi pro sůl. Předesílám, že méně komerční místo už si člověk asi jen stěží představí 😀
Jen půl hodinka cesty autem nás dělí od shonu a ruchu malého, ale vytíženého letiště u Arrecife.
Rozloučíme se na letišti Cesar Manrique, opálení a snad štastní a spokojení. Budeme mít kilo soli v batohu, budeme chápat, co ty lidi na těch vlnách vidí, čím je Lanzarote odlišné, i to, proč letiště pojmenovali zrovna po tomhle člověku 😉🏄
Scenérie ostrova Lanzarote se často se přirovnávají k měsíční krajině nebo dokonce k Marsu. Lanzarote je oblíbenou destinací tvůrců scifi filmů a na mnoha jeho místech si lze velice lehce představit prvopočátky Země. Místní ale ostrovu přezdívají “La Distinta”, něco jako “odlišný”. A právě tuto “odlišnost” budeme objevovat při našich toulkách podél pobřeží, cestou ke kráterům nebo při návštěvě zdejších prazvláštních vinic. O Lanzarote se ale také mluví jako o evropské Hawai, a to díky vysoce kvalitním vlnám, které vyhledávají i surfařské špičky. Můžeme se seznámit se základy surfu, zažít si několik lekcí ZOGY a na vlastní kůži poznat to, čím je ZOGA MOVEMENT odlišný od Jógy. Na tomto krásném místě budete mít dostatek prostoru pro obojí a Veronika se Šárkou ze studia YOGIAM pro Vás budou skvělými lektorkami.
Budeme vás očekávat na letišti v Arrecife, na štastný přílet si ťukneme sklenkou cavy, španělského šampáňa, a pojedeme se ubytovat. Cestou se zastavíme na nákup potravin, zejména pro ty, co budou chtít využít vlastní kuchyňky.
Chvíli pojedeme po jediné, celkem 25 kilometrů dlouhé dálnici, než za námi zmizí komerční části hlavního města Arrecife. Poté už se budeme pohybovat jen po malých silničkách, kde otevřený horizont oživují desítky sopečných kuželů a nabílené domky lanzarotských vesnic.
Los Cocoteros je klidná, přímořská víska o čtyřech ulicích, kde končí silnice a kde je jediná hospoda tak nenápadná, že řada návštěvníků ji ani nenajde. Pokud bude po ubytování čas, můžeme se zajít vykoupat do přírodního bazénu přímo ve vesnici, nebo do blízké zátoky za stále funkčními solnými poli. Po večeři posedíme u vína a mátového čaje ze zahrádky a probereme detaily dalších dnů.
Dnes nás čeká první výstup na blízkou sopku Tinamala a poté vyjedeme na pláž Famara a v podvečer si užijeme koupání v přírodním bazénu.
Po snídani si užijeme úvodní povídání o konceptu ZOGA movement (60 min) a vydáme se na výlety.
Vyrazíme pěšky přímo ze Surf Garden. Vrchol hory Tinamala, vysoké něco přes 300 metrů, nabízí nádherný výhled na divoké východní pobřeží, vesnice Guatiza a Los Cocoteros i střed ostrova s masivem El Risco na jeho západní straně. V minulosti se na této hoře těžil kvalitní červený kámen, široce používaný při stavbě domů především v Arrecife. Těžba byla zastavena před půl stoletím a bývalý lom je dnes chráněným kulturním dědictvím. Několikrát se tu i natáčelo, a lom posloužil jednou jako egyptský chrám a jindy pro záběr z "jiné" planety.
Po návratu na bungalovy si odpočineme a vyjedeme se podívat na vlny na druhou stranu ostrova. (Zájemci si můžou vyzkoušet základy surfu.)
Famara je 4.5 km dlouhá pláž, kde se soustředí většina surfařských škol na ostrově. Důvodů je několik. Patří k nim bezpečné prostředí pro výuku díky písečnému dnu, rozsáhlost pláže, kde je vždy dost místa pro všechny, a v neposlední řadě genius loci tohoto koutku světa, vymezeném několikasetmetrovou skalní stěnou El Risco, která se zdvihá přímo nad pláží. Právě tady si vysvětlíme a osvojíme základní surfařské techniky a pravidla, řekneme si něco o vlnách a proudech, a zkusíme si chytit první vlnu.
Po návratu do Los Cocoteros je možné připravit si vlastní večeři nebo vyrazit do nějaké z ověřených hospůdek v okolí a večer uvolníme nohy a kyčle v lekci ZOGA movement (75 min).
Z Los Cocoteros se vydáme směrem na sever, a naši první zastávkou bude přírodní útvar Cueva de las Aguas hned několik set metrů chůze za vesnicí. Poté budeme pokračovat po pobřežní stezce přes exkluzivní nudistickou vesnici Charco de Palo až do Arriety, vzdálené 8 km.
Vesnici Charco de Palo založil mezi dunami této izolované části ostrova v 70. letech německý naturalista Gregor Kaiser a původně tu pobývali pouze nudisté. Ti mohou stále trávit své dny v rouchu Adamově nejen u moře, ale kdekoliv v této lokalitě, včetně restaurací (i když tam to platí jen do 18:00). Ze současných obyvatel vyznává tento způsob života tak polovina. Nabízí se tu tak skvělá příležitost vykoupat se v místní zátoce nebo jednom z přírodních bazenů zcela nalehko 😀 Pokud ovšem dáváte přednost plavkám, vůbec nic se neděje. V okolí vesnice je několik zajímavých skalních útvarů, které si určitě nenecháme ujít.
Cesta z Charco de Palo pokračuje přes pouštní krajinu a sopečné výlevy pod vesnicí Mala až do Arriety. Cestou si odpočineme na terásce skromné chatky, kterou se úřady z nějakého důvodu snažily odstranit. Majitel této neformální nemovitosti ale nakonec vyhrál soudní řízení a jeho milovaná Choza, která už k tomuto pobřeží patří desítky let, tak může dál sloužit jako milá zastávka kolemjdoucím.
Odměnou dopoledního treku bude pohled na pláž Garita a městečko Arrieta na jejím pozadí. Bude tak akorát doba oběda, ideální čas na mořské plody, ryby nebo místní "vrásčité brambůrky" s oblíbenými tapas.
Můžeme odpočívat na pláži, dát si odpolední mojito a pomalu se vrátit do ubytování.
Domů se vrátíme tak akorát příjemně unavení. Čeká nás Relaxační jóga (60 min) - pořádně zhlubokase pomocí pránájámy nadechneme vůně ostrova, pomocí pohybu si odpočineme po výletě a po sklence vína či skleničce alžírského čaje zalehnout si popřejeme dobrou noc.
Den strávíme v severní části Lanzarote, nejprve na pláži v Orzole a poté navštívíme vyhlídku Mirador del Río. Odtud se autem přemístíme k nejvyššímu místu na ostrově, a poznáme jeho příkrý západní okraj. Cestou se zastavíme na oběd v Haría, městečku tisíc palem.
I tento den bude možno začít snídaní v otevřené venkovní kuchyni a po ní si zacvičit lekci ZOGY zaměřenou na páteř a hrudník (75 min.) Po lekci vyjedeme na výlet.
Můžeme se sem zajet jen podívat.
Mirador del Río je vyhlídka zasazená do strmého útesu masivu El Risco, která shlíží na oceán a protilehlé ostrovy z výšky 479 m. Patří mezi objekty, které vytvořil nebo se na nich přímo podílel lanzarotský rodák a poslední "renesanční" velikán - malíř, sochař, architekt, urbanista, aktivista a zejména vizionář, Cesar Manrique.
Peñas de Chache, se svou výškou 672 m n. m. je nejvyšším bodem ostrova. Číslo to není příliš impozantní, ale je nutno si představit, že se jedná o téměř vertikální převýšení, takže ve skutečnosti jde o nejdramatičtější místo na ostrově. Po hraně světa, s výhledy na pláž Famara a Timanfayu, nachodíme několik kilometrů.
Zastavíme se až u kapličky Panenky Sněžné, ve výšce 560 m n. m., a poté se vrátíme stejnou cestou zpět. Tentokrát před námi na obzoru budou defilovat severní a západní lanzarotské ostrůvky Montaña Clara, Roca Oeste, Allegranza a obydlená Graciosa.
Vratíme se k autům a odtud projedeme úrodným údolím s vesnicemi Los Valles a Mojón zpět do Los Cocoteros.
Po návratu na Surf Garden odpočinek a komu by se nechtělo vařit večeři, možnost opět v místní hospůdce. Tam si taky můžeme zahrát "bolas", tradiční kanárskou hru velice podobnou petangu.
"Odpočinkový" den. Lodí vyplujeme na ostrůvek La Graciosa, který je součástí nejrozsáhlejší evropské mořské rezervace “Chinijo”. Poznáme jeho jihozápadní pobřeží a surfařská prkna tu vyměníme za šnorchly.
Z přístavního městečka Orzola vyjíždějí každou půlhodinu lodě na protější ostrov La Graciosa, konkrétně do vesničky Caleta de Sebo. Možná bude čas i na leche leche (kondenzované mléko, kafe, mléko) před nástupem na loď.
La Graciosa jako jediný obydlený ostrov v rámci Evropské Unie nemá asfaltové silnice. Dopravním prostředkem tu jsou buď kola nebo jeepy, které zároveň slouží jako taxiky. Po vylodéní nakoupíme v místní pekárně skvělé sendviče na piknik, a ještě než vyrazíme na kratší trek podél jižního pobřeží, nahlédneme do pitoreskního kostelíku Panenky Mořské, patronky ostrova,
Cesta na podivně pojmenovanou "Kuchyňskou" pláž nás povede zajímavým ekosystémem jihozápadní části ostrova. Bude nám stačit lehká obuv, kterou budeme mít chuť co chvíli sundat, abychom se mohli brouzdat průzračnými minijezírky v kamenitých prohlubeninách nebo v mělké vodě zalitého písečného břehu.
V Caleta de Sebo je možné se ještě jednou rychle smočit před nástupem na loď a nebo si sednout v jedné z přístavních kaváren a pozorovat monumentální stěnu El Risco na druhé straně průlivu La Ría.
Po přibližně půlhodinové cestě trajektem zpět do Orzoly si vyzvedneme auta na parkovišti a vyrazíme obvyklý směr Los Cocoteros.
I když se na Surf Garden vrátíme po ´"odpočinkovém" dnu, budeme víc než utahaní. Večeře v dobré hospůdce poblíž bude zasloužená. Večer nás čeká Jóga nidra (30 - 40 min) - ponořte se do jógového spánku. Bdíme, ale zároveň tak trošku spíme. Posloucháte hlas, vnímáte emoce a chvilku jste jen sami se sebou. Nechte se překvapit, co Vám jóga nidra přinese.
Kdo by si chtěl ráno přivstat, může se přidat na ranní lekci Poweryogy (60 min) - dynamická lekce, díky které si uvědomíte svoji sílu, to, jak pevně stojíme na vlastních nohách a zaměříme se i na rovnováhu. Po snídani se vypravíme do kaňonu Tenegüime, vzniklém v dávné minulosti, kdy ještě ostrov omývaly přívalové deště a vegetace byla mnohem bujnější. Navštívíme také středověké městečko Teguise.
Po snídani popojedeme autem jen pár minut přes vesnici Guatiza k výchozímu bodu treku údolím Teneguime.
Udolí Teneguime bylo roku 1994 vyhlášenou chráněnou krajinnou oblastí a představuje jedno z nejzajímavějších míst ostrova co se týče vegetace. Řada teras s fíkovníky prozrazuje, že v minulosti byla tato odlehlá rokle zemědělsky využívána. Voda, která se tu nasbírala za dešťů, zajistila přirozené zavlažování. Stačilo přijít ve správný čas a sklidit. Na sladkou vodu, kaluže a menší jezírka tu můžeme narazit po každém intenzivnějším dešti. Je to jako na chvíli opustit Lanzarote ...
Naobědváme se v Teguise, zařazeného roku 2019 mezi nejpůvabnější španělská městečka. Teguise bylo až do roku 1847 hlavním městem ostrova, a tak tu najdeme nejstarší a nejvýznamnější historické budovy i obranný hrad na kopci za městem. Když byl statut hlavního města udělen Arrecife, Teguise jakoby se zmrazilo v čase. Až na neděli, kdy tu jsou trhy, tu život plyne pomalu a klidně. Pár kaváren, pár obchůdků, tiché ulice.
Po společné večeři na Surf Garden povídání na téma ZOGA, fascie a emoce (cca 60 min) - o tom, jak v těle nic není oddělené, co vše je pohyb a jak emoce můžou ovlivňovat naši posturu.
Dopoledne se rozloučíme s vlnami a večer se rozloučíme s ostrovem. Za vlnami pojedeme znovu na Famaru a naše goodbye Lanzarote proběhne v malé vinárničce. Předtím si ale ještě prohlédneme kráter El Cuervo.
Poslední den na Famaře si můžete ještě jednou vyzkoušet surf. Dopoledne ZOGA movement (75 min) - krk a horní končetina, oběd si dáme v hospůdce přímo v Caleta de Famara.
Sopka El Cuervo byla tou první, která roku 1730 odstartovala šest let sopečného maratonu na ostrově. Při tomto procesu vzniklo na padesát nových sopek, které pohřbily 15 vesnic a čtvrtinu ostrova, tu nejúrodnější.
La Geria je důkazem, že všechno zlé je k něčemu dobré. Místo, které se po nekonečném sopečném soptění zdálo být obrazem zkázy, se během pár desítek let transformovalo v jednu z nejzajímavějších vinařských oblastí na světě. Nad sklenkou vína si o místních extrémních pěstitelských praktikách řekneme více.
Na Surf Garden se vrátíme příjemně ovínění, ale klidně můžeme dál pokračovat v rozlučkovém večírku.
Závěrečné protažení, balení a návštěva solných polí.
Poslední den, a obzvláště před několika pětihodinovým sezením v letadle, nemůžeme vynechat pravidelnou ranní jógovou praxi, tentokrát to bude Jin jóga. Zajdeme si opět do blízké Calety. Vedle toho, že si tam můžeme ještě jednou zaplavat v oceánu, stavíme se cestou k Juanovi pro sůl. Předesílám, že méně komerční místo už si člověk asi jen stěží představí 😀
Jen půl hodinka cesty autem nás dělí od shonu a ruchu malého, ale vytíženého letiště u Arrecife.
Rozloučíme se na letišti Cesar Manrique, opálení a snad štastní a spokojení. Budeme mít kilo soli v batohu, budeme chápat, co ty lidi na těch vlnách vidí, čím je Lanzarote odlišné, i to, proč letiště pojmenovali zrovna po tomhle člověku 😉🏄
Jsme česká firmaJsme česká firma
plán cesty od Reni
Scenérie ostrova Lanzarote se často se přirovnávají k měsíční krajině nebo dokonce k Marsu. Lanzarote je oblíbenou destinací tvůrců scifi filmů a na mnoha jeho místech si lze velice lehce představit prvopočátky Země. Místní ale ostrovu přezdívají “La Distinta”, něco jako “odlišný”. A právě tuto “odlišnost” budeme objevovat při našich toulkách podél pobřeží, cestou ke kráterům nebo při návštěvě zdejších prazvláštních vinic. O Lanzarote se ale také mluví jako o evropské Hawai, a to díky vysoce kvalitním vlnám, které vyhledávají i surfařské špičky. Můžeme se seznámit se základy surfu, zažít si několik lekcí ZOGY a na vlastní kůži poznat to, čím je ZOGA MOVEMENT odlišný od Jógy. Na tomto krásném místě budete mít dostatek prostoru pro obojí a Veronika se Šárkou ze studia YOGIAM pro Vás budou skvělými lektorkami.
Budeme vás očekávat na letišti v Arrecife, na štastný přílet si ťukneme sklenkou cavy, španělského šampáňa, a pojedeme se ubytovat. Cestou se zastavíme na nákup potravin, zejména pro ty, co budou chtít využít vlastní kuchyňky.
Chvíli pojedeme po jediné, celkem 25 kilometrů dlouhé dálnici, než za námi zmizí komerční části hlavního města Arrecife. Poté už se budeme pohybovat jen po malých silničkách, kde otevřený horizont oživují desítky sopečných kuželů a nabílené domky lanzarotských vesnic.
Los Cocoteros je klidná, přímořská víska o čtyřech ulicích, kde končí silnice a kde je jediná hospoda tak nenápadná, že řada návštěvníků ji ani nenajde. Pokud bude po ubytování čas, můžeme se zajít vykoupat do přírodního bazénu přímo ve vesnici, nebo do blízké zátoky za stále funkčními solnými poli. Po večeři posedíme u vína a mátového čaje ze zahrádky a probereme detaily dalších dnů.
Dnes nás čeká první výstup na blízkou sopku Tinamala a poté vyjedeme na pláž Famara a v podvečer si užijeme koupání v přírodním bazénu.
Po snídani si užijeme úvodní povídání o konceptu ZOGA movement (60 min) a vydáme se na výlety.
Vyrazíme pěšky přímo ze Surf Garden. Vrchol hory Tinamala, vysoké něco přes 300 metrů, nabízí nádherný výhled na divoké východní pobřeží, vesnice Guatiza a Los Cocoteros i střed ostrova s masivem El Risco na jeho západní straně. V minulosti se na této hoře těžil kvalitní červený kámen, široce používaný při stavbě domů především v Arrecife. Těžba byla zastavena před půl stoletím a bývalý lom je dnes chráněným kulturním dědictvím. Několikrát se tu i natáčelo, a lom posloužil jednou jako egyptský chrám a jindy pro záběr z "jiné" planety.
Po návratu na bungalovy si odpočineme a vyjedeme se podívat na vlny na druhou stranu ostrova. (Zájemci si můžou vyzkoušet základy surfu.)
Famara je 4.5 km dlouhá pláž, kde se soustředí většina surfařských škol na ostrově. Důvodů je několik. Patří k nim bezpečné prostředí pro výuku díky písečnému dnu, rozsáhlost pláže, kde je vždy dost místa pro všechny, a v neposlední řadě genius loci tohoto koutku světa, vymezeném několikasetmetrovou skalní stěnou El Risco, která se zdvihá přímo nad pláží. Právě tady si vysvětlíme a osvojíme základní surfařské techniky a pravidla, řekneme si něco o vlnách a proudech, a zkusíme si chytit první vlnu.
Po návratu do Los Cocoteros je možné připravit si vlastní večeři nebo vyrazit do nějaké z ověřených hospůdek v okolí a večer uvolníme nohy a kyčle v lekci ZOGA movement (75 min).
Z Los Cocoteros se vydáme směrem na sever, a naši první zastávkou bude přírodní útvar Cueva de las Aguas hned několik set metrů chůze za vesnicí. Poté budeme pokračovat po pobřežní stezce přes exkluzivní nudistickou vesnici Charco de Palo až do Arriety, vzdálené 8 km.
Vesnici Charco de Palo založil mezi dunami této izolované části ostrova v 70. letech německý naturalista Gregor Kaiser a původně tu pobývali pouze nudisté. Ti mohou stále trávit své dny v rouchu Adamově nejen u moře, ale kdekoliv v této lokalitě, včetně restaurací (i když tam to platí jen do 18:00). Ze současných obyvatel vyznává tento způsob života tak polovina. Nabízí se tu tak skvělá příležitost vykoupat se v místní zátoce nebo jednom z přírodních bazenů zcela nalehko 😀 Pokud ovšem dáváte přednost plavkám, vůbec nic se neděje. V okolí vesnice je několik zajímavých skalních útvarů, které si určitě nenecháme ujít.
Cesta z Charco de Palo pokračuje přes pouštní krajinu a sopečné výlevy pod vesnicí Mala až do Arriety. Cestou si odpočineme na terásce skromné chatky, kterou se úřady z nějakého důvodu snažily odstranit. Majitel této neformální nemovitosti ale nakonec vyhrál soudní řízení a jeho milovaná Choza, která už k tomuto pobřeží patří desítky let, tak může dál sloužit jako milá zastávka kolemjdoucím.
Odměnou dopoledního treku bude pohled na pláž Garita a městečko Arrieta na jejím pozadí. Bude tak akorát doba oběda, ideální čas na mořské plody, ryby nebo místní "vrásčité brambůrky" s oblíbenými tapas.
Můžeme odpočívat na pláži, dát si odpolední mojito a pomalu se vrátit do ubytování.
Domů se vrátíme tak akorát příjemně unavení. Čeká nás Relaxační jóga (60 min) - pořádně zhlubokase pomocí pránájámy nadechneme vůně ostrova, pomocí pohybu si odpočineme po výletě a po sklence vína či skleničce alžírského čaje zalehnout si popřejeme dobrou noc.
Den strávíme v severní části Lanzarote, nejprve na pláži v Orzole a poté navštívíme vyhlídku Mirador del Río. Odtud se autem přemístíme k nejvyššímu místu na ostrově, a poznáme jeho příkrý západní okraj. Cestou se zastavíme na oběd v Haría, městečku tisíc palem.
I tento den bude možno začít snídaní v otevřené venkovní kuchyni a po ní si zacvičit lekci ZOGY zaměřenou na páteř a hrudník (75 min.) Po lekci vyjedeme na výlet.
Můžeme se sem zajet jen podívat.
Mirador del Río je vyhlídka zasazená do strmého útesu masivu El Risco, která shlíží na oceán a protilehlé ostrovy z výšky 479 m. Patří mezi objekty, které vytvořil nebo se na nich přímo podílel lanzarotský rodák a poslední "renesanční" velikán - malíř, sochař, architekt, urbanista, aktivista a zejména vizionář, Cesar Manrique.
Peñas de Chache, se svou výškou 672 m n. m. je nejvyšším bodem ostrova. Číslo to není příliš impozantní, ale je nutno si představit, že se jedná o téměř vertikální převýšení, takže ve skutečnosti jde o nejdramatičtější místo na ostrově. Po hraně světa, s výhledy na pláž Famara a Timanfayu, nachodíme několik kilometrů.
Zastavíme se až u kapličky Panenky Sněžné, ve výšce 560 m n. m., a poté se vrátíme stejnou cestou zpět. Tentokrát před námi na obzoru budou defilovat severní a západní lanzarotské ostrůvky Montaña Clara, Roca Oeste, Allegranza a obydlená Graciosa.
Vratíme se k autům a odtud projedeme úrodným údolím s vesnicemi Los Valles a Mojón zpět do Los Cocoteros.
Po návratu na Surf Garden odpočinek a komu by se nechtělo vařit večeři, možnost opět v místní hospůdce. Tam si taky můžeme zahrát "bolas", tradiční kanárskou hru velice podobnou petangu.
"Odpočinkový" den. Lodí vyplujeme na ostrůvek La Graciosa, který je součástí nejrozsáhlejší evropské mořské rezervace “Chinijo”. Poznáme jeho jihozápadní pobřeží a surfařská prkna tu vyměníme za šnorchly.
Z přístavního městečka Orzola vyjíždějí každou půlhodinu lodě na protější ostrov La Graciosa, konkrétně do vesničky Caleta de Sebo. Možná bude čas i na leche leche (kondenzované mléko, kafe, mléko) před nástupem na loď.
La Graciosa jako jediný obydlený ostrov v rámci Evropské Unie nemá asfaltové silnice. Dopravním prostředkem tu jsou buď kola nebo jeepy, které zároveň slouží jako taxiky. Po vylodéní nakoupíme v místní pekárně skvělé sendviče na piknik, a ještě než vyrazíme na kratší trek podél jižního pobřeží, nahlédneme do pitoreskního kostelíku Panenky Mořské, patronky ostrova,
Cesta na podivně pojmenovanou "Kuchyňskou" pláž nás povede zajímavým ekosystémem jihozápadní části ostrova. Bude nám stačit lehká obuv, kterou budeme mít chuť co chvíli sundat, abychom se mohli brouzdat průzračnými minijezírky v kamenitých prohlubeninách nebo v mělké vodě zalitého písečného břehu.
V Caleta de Sebo je možné se ještě jednou rychle smočit před nástupem na loď a nebo si sednout v jedné z přístavních kaváren a pozorovat monumentální stěnu El Risco na druhé straně průlivu La Ría.
Po přibližně půlhodinové cestě trajektem zpět do Orzoly si vyzvedneme auta na parkovišti a vyrazíme obvyklý směr Los Cocoteros.
I když se na Surf Garden vrátíme po ´"odpočinkovém" dnu, budeme víc než utahaní. Večeře v dobré hospůdce poblíž bude zasloužená. Večer nás čeká Jóga nidra (30 - 40 min) - ponořte se do jógového spánku. Bdíme, ale zároveň tak trošku spíme. Posloucháte hlas, vnímáte emoce a chvilku jste jen sami se sebou. Nechte se překvapit, co Vám jóga nidra přinese.
Kdo by si chtěl ráno přivstat, může se přidat na ranní lekci Poweryogy (60 min) - dynamická lekce, díky které si uvědomíte svoji sílu, to, jak pevně stojíme na vlastních nohách a zaměříme se i na rovnováhu. Po snídani se vypravíme do kaňonu Tenegüime, vzniklém v dávné minulosti, kdy ještě ostrov omývaly přívalové deště a vegetace byla mnohem bujnější. Navštívíme také středověké městečko Teguise.
Po snídani popojedeme autem jen pár minut přes vesnici Guatiza k výchozímu bodu treku údolím Teneguime.
Udolí Teneguime bylo roku 1994 vyhlášenou chráněnou krajinnou oblastí a představuje jedno z nejzajímavějších míst ostrova co se týče vegetace. Řada teras s fíkovníky prozrazuje, že v minulosti byla tato odlehlá rokle zemědělsky využívána. Voda, která se tu nasbírala za dešťů, zajistila přirozené zavlažování. Stačilo přijít ve správný čas a sklidit. Na sladkou vodu, kaluže a menší jezírka tu můžeme narazit po každém intenzivnějším dešti. Je to jako na chvíli opustit Lanzarote ...
Naobědváme se v Teguise, zařazeného roku 2019 mezi nejpůvabnější španělská městečka. Teguise bylo až do roku 1847 hlavním městem ostrova, a tak tu najdeme nejstarší a nejvýznamnější historické budovy i obranný hrad na kopci za městem. Když byl statut hlavního města udělen Arrecife, Teguise jakoby se zmrazilo v čase. Až na neděli, kdy tu jsou trhy, tu život plyne pomalu a klidně. Pár kaváren, pár obchůdků, tiché ulice.
Po společné večeři na Surf Garden povídání na téma ZOGA, fascie a emoce (cca 60 min) - o tom, jak v těle nic není oddělené, co vše je pohyb a jak emoce můžou ovlivňovat naši posturu.
Dopoledne se rozloučíme s vlnami a večer se rozloučíme s ostrovem. Za vlnami pojedeme znovu na Famaru a naše goodbye Lanzarote proběhne v malé vinárničce. Předtím si ale ještě prohlédneme kráter El Cuervo.
Poslední den na Famaře si můžete ještě jednou vyzkoušet surf. Dopoledne ZOGA movement (75 min) - krk a horní končetina, oběd si dáme v hospůdce přímo v Caleta de Famara.
Sopka El Cuervo byla tou první, která roku 1730 odstartovala šest let sopečného maratonu na ostrově. Při tomto procesu vzniklo na padesát nových sopek, které pohřbily 15 vesnic a čtvrtinu ostrova, tu nejúrodnější.
La Geria je důkazem, že všechno zlé je k něčemu dobré. Místo, které se po nekonečném sopečném soptění zdálo být obrazem zkázy, se během pár desítek let transformovalo v jednu z nejzajímavějších vinařských oblastí na světě. Nad sklenkou vína si o místních extrémních pěstitelských praktikách řekneme více.
Na Surf Garden se vrátíme příjemně ovínění, ale klidně můžeme dál pokračovat v rozlučkovém večírku.
Závěrečné protažení, balení a návštěva solných polí.
Poslední den, a obzvláště před několika pětihodinovým sezením v letadle, nemůžeme vynechat pravidelnou ranní jógovou praxi, tentokrát to bude Jin jóga. Zajdeme si opět do blízké Calety. Vedle toho, že si tam můžeme ještě jednou zaplavat v oceánu, stavíme se cestou k Juanovi pro sůl. Předesílám, že méně komerční místo už si člověk asi jen stěží představí 😀
Jen půl hodinka cesty autem nás dělí od shonu a ruchu malého, ale vytíženého letiště u Arrecife.
Rozloučíme se na letišti Cesar Manrique, opálení a snad štastní a spokojení. Budeme mít kilo soli v batohu, budeme chápat, co ty lidi na těch vlnách vidí, čím je Lanzarote odlišné, i to, proč letiště pojmenovali zrovna po tomhle člověku 😉🏄
Scenérie ostrova Lanzarote se často se přirovnávají k měsíční krajině nebo dokonce k Marsu. Lanzarote je oblíbenou destinací tvůrců scifi filmů a na mnoha jeho místech si lze velice lehce představit prvopočátky Země. Místní ale ostrovu přezdívají “La Distinta”, něco jako “odlišný”. A právě tuto “odlišnost” budeme objevovat při našich toulkách podél pobřeží, cestou ke kráterům nebo při návštěvě zdejších prazvláštních vinic. O Lanzarote se ale také mluví jako o evropské Hawai, a to díky vysoce kvalitním vlnám, které vyhledávají i surfařské špičky. Můžeme se seznámit se základy surfu, zažít si několik lekcí ZOGY a na vlastní kůži poznat to, čím je ZOGA MOVEMENT odlišný od Jógy. Na tomto krásném místě budete mít dostatek prostoru pro obojí a Veronika se Šárkou ze studia YOGIAM pro Vás budou skvělými lektorkami.
Budeme vás očekávat na letišti v Arrecife, na štastný přílet si ťukneme sklenkou cavy, španělského šampáňa, a pojedeme se ubytovat. Cestou se zastavíme na nákup potravin, zejména pro ty, co budou chtít využít vlastní kuchyňky.
Chvíli pojedeme po jediné, celkem 25 kilometrů dlouhé dálnici, než za námi zmizí komerční části hlavního města Arrecife. Poté už se budeme pohybovat jen po malých silničkách, kde otevřený horizont oživují desítky sopečných kuželů a nabílené domky lanzarotských vesnic.
Los Cocoteros je klidná, přímořská víska o čtyřech ulicích, kde končí silnice a kde je jediná hospoda tak nenápadná, že řada návštěvníků ji ani nenajde. Pokud bude po ubytování čas, můžeme se zajít vykoupat do přírodního bazénu přímo ve vesnici, nebo do blízké zátoky za stále funkčními solnými poli. Po večeři posedíme u vína a mátového čaje ze zahrádky a probereme detaily dalších dnů.
Dnes nás čeká první výstup na blízkou sopku Tinamala a poté vyjedeme na pláž Famara a v podvečer si užijeme koupání v přírodním bazénu.
Po snídani si užijeme úvodní povídání o konceptu ZOGA movement (60 min) a vydáme se na výlety.
Vyrazíme pěšky přímo ze Surf Garden. Vrchol hory Tinamala, vysoké něco přes 300 metrů, nabízí nádherný výhled na divoké východní pobřeží, vesnice Guatiza a Los Cocoteros i střed ostrova s masivem El Risco na jeho západní straně. V minulosti se na této hoře těžil kvalitní červený kámen, široce používaný při stavbě domů především v Arrecife. Těžba byla zastavena před půl stoletím a bývalý lom je dnes chráněným kulturním dědictvím. Několikrát se tu i natáčelo, a lom posloužil jednou jako egyptský chrám a jindy pro záběr z "jiné" planety.
Po návratu na bungalovy si odpočineme a vyjedeme se podívat na vlny na druhou stranu ostrova. (Zájemci si můžou vyzkoušet základy surfu.)
Famara je 4.5 km dlouhá pláž, kde se soustředí většina surfařských škol na ostrově. Důvodů je několik. Patří k nim bezpečné prostředí pro výuku díky písečnému dnu, rozsáhlost pláže, kde je vždy dost místa pro všechny, a v neposlední řadě genius loci tohoto koutku světa, vymezeném několikasetmetrovou skalní stěnou El Risco, která se zdvihá přímo nad pláží. Právě tady si vysvětlíme a osvojíme základní surfařské techniky a pravidla, řekneme si něco o vlnách a proudech, a zkusíme si chytit první vlnu.
Po návratu do Los Cocoteros je možné připravit si vlastní večeři nebo vyrazit do nějaké z ověřených hospůdek v okolí a večer uvolníme nohy a kyčle v lekci ZOGA movement (75 min).
Z Los Cocoteros se vydáme směrem na sever, a naši první zastávkou bude přírodní útvar Cueva de las Aguas hned několik set metrů chůze za vesnicí. Poté budeme pokračovat po pobřežní stezce přes exkluzivní nudistickou vesnici Charco de Palo až do Arriety, vzdálené 8 km.
Vesnici Charco de Palo založil mezi dunami této izolované části ostrova v 70. letech německý naturalista Gregor Kaiser a původně tu pobývali pouze nudisté. Ti mohou stále trávit své dny v rouchu Adamově nejen u moře, ale kdekoliv v této lokalitě, včetně restaurací (i když tam to platí jen do 18:00). Ze současných obyvatel vyznává tento způsob života tak polovina. Nabízí se tu tak skvělá příležitost vykoupat se v místní zátoce nebo jednom z přírodních bazenů zcela nalehko 😀 Pokud ovšem dáváte přednost plavkám, vůbec nic se neděje. V okolí vesnice je několik zajímavých skalních útvarů, které si určitě nenecháme ujít.
Cesta z Charco de Palo pokračuje přes pouštní krajinu a sopečné výlevy pod vesnicí Mala až do Arriety. Cestou si odpočineme na terásce skromné chatky, kterou se úřady z nějakého důvodu snažily odstranit. Majitel této neformální nemovitosti ale nakonec vyhrál soudní řízení a jeho milovaná Choza, která už k tomuto pobřeží patří desítky let, tak může dál sloužit jako milá zastávka kolemjdoucím.
Odměnou dopoledního treku bude pohled na pláž Garita a městečko Arrieta na jejím pozadí. Bude tak akorát doba oběda, ideální čas na mořské plody, ryby nebo místní "vrásčité brambůrky" s oblíbenými tapas.
Můžeme odpočívat na pláži, dát si odpolední mojito a pomalu se vrátit do ubytování.
Domů se vrátíme tak akorát příjemně unavení. Čeká nás Relaxační jóga (60 min) - pořádně zhlubokase pomocí pránájámy nadechneme vůně ostrova, pomocí pohybu si odpočineme po výletě a po sklence vína či skleničce alžírského čaje zalehnout si popřejeme dobrou noc.
Den strávíme v severní části Lanzarote, nejprve na pláži v Orzole a poté navštívíme vyhlídku Mirador del Río. Odtud se autem přemístíme k nejvyššímu místu na ostrově, a poznáme jeho příkrý západní okraj. Cestou se zastavíme na oběd v Haría, městečku tisíc palem.
I tento den bude možno začít snídaní v otevřené venkovní kuchyni a po ní si zacvičit lekci ZOGY zaměřenou na páteř a hrudník (75 min.) Po lekci vyjedeme na výlet.
Můžeme se sem zajet jen podívat.
Mirador del Río je vyhlídka zasazená do strmého útesu masivu El Risco, která shlíží na oceán a protilehlé ostrovy z výšky 479 m. Patří mezi objekty, které vytvořil nebo se na nich přímo podílel lanzarotský rodák a poslední "renesanční" velikán - malíř, sochař, architekt, urbanista, aktivista a zejména vizionář, Cesar Manrique.
Peñas de Chache, se svou výškou 672 m n. m. je nejvyšším bodem ostrova. Číslo to není příliš impozantní, ale je nutno si představit, že se jedná o téměř vertikální převýšení, takže ve skutečnosti jde o nejdramatičtější místo na ostrově. Po hraně světa, s výhledy na pláž Famara a Timanfayu, nachodíme několik kilometrů.
Zastavíme se až u kapličky Panenky Sněžné, ve výšce 560 m n. m., a poté se vrátíme stejnou cestou zpět. Tentokrát před námi na obzoru budou defilovat severní a západní lanzarotské ostrůvky Montaña Clara, Roca Oeste, Allegranza a obydlená Graciosa.
Vratíme se k autům a odtud projedeme úrodným údolím s vesnicemi Los Valles a Mojón zpět do Los Cocoteros.
Po návratu na Surf Garden odpočinek a komu by se nechtělo vařit večeři, možnost opět v místní hospůdce. Tam si taky můžeme zahrát "bolas", tradiční kanárskou hru velice podobnou petangu.
"Odpočinkový" den. Lodí vyplujeme na ostrůvek La Graciosa, který je součástí nejrozsáhlejší evropské mořské rezervace “Chinijo”. Poznáme jeho jihozápadní pobřeží a surfařská prkna tu vyměníme za šnorchly.
Z přístavního městečka Orzola vyjíždějí každou půlhodinu lodě na protější ostrov La Graciosa, konkrétně do vesničky Caleta de Sebo. Možná bude čas i na leche leche (kondenzované mléko, kafe, mléko) před nástupem na loď.
La Graciosa jako jediný obydlený ostrov v rámci Evropské Unie nemá asfaltové silnice. Dopravním prostředkem tu jsou buď kola nebo jeepy, které zároveň slouží jako taxiky. Po vylodéní nakoupíme v místní pekárně skvělé sendviče na piknik, a ještě než vyrazíme na kratší trek podél jižního pobřeží, nahlédneme do pitoreskního kostelíku Panenky Mořské, patronky ostrova,
Cesta na podivně pojmenovanou "Kuchyňskou" pláž nás povede zajímavým ekosystémem jihozápadní části ostrova. Bude nám stačit lehká obuv, kterou budeme mít chuť co chvíli sundat, abychom se mohli brouzdat průzračnými minijezírky v kamenitých prohlubeninách nebo v mělké vodě zalitého písečného břehu.
V Caleta de Sebo je možné se ještě jednou rychle smočit před nástupem na loď a nebo si sednout v jedné z přístavních kaváren a pozorovat monumentální stěnu El Risco na druhé straně průlivu La Ría.
Po přibližně půlhodinové cestě trajektem zpět do Orzoly si vyzvedneme auta na parkovišti a vyrazíme obvyklý směr Los Cocoteros.
I když se na Surf Garden vrátíme po ´"odpočinkovém" dnu, budeme víc než utahaní. Večeře v dobré hospůdce poblíž bude zasloužená. Večer nás čeká Jóga nidra (30 - 40 min) - ponořte se do jógového spánku. Bdíme, ale zároveň tak trošku spíme. Posloucháte hlas, vnímáte emoce a chvilku jste jen sami se sebou. Nechte se překvapit, co Vám jóga nidra přinese.
Kdo by si chtěl ráno přivstat, může se přidat na ranní lekci Poweryogy (60 min) - dynamická lekce, díky které si uvědomíte svoji sílu, to, jak pevně stojíme na vlastních nohách a zaměříme se i na rovnováhu. Po snídani se vypravíme do kaňonu Tenegüime, vzniklém v dávné minulosti, kdy ještě ostrov omývaly přívalové deště a vegetace byla mnohem bujnější. Navštívíme také středověké městečko Teguise.
Po snídani popojedeme autem jen pár minut přes vesnici Guatiza k výchozímu bodu treku údolím Teneguime.
Udolí Teneguime bylo roku 1994 vyhlášenou chráněnou krajinnou oblastí a představuje jedno z nejzajímavějších míst ostrova co se týče vegetace. Řada teras s fíkovníky prozrazuje, že v minulosti byla tato odlehlá rokle zemědělsky využívána. Voda, která se tu nasbírala za dešťů, zajistila přirozené zavlažování. Stačilo přijít ve správný čas a sklidit. Na sladkou vodu, kaluže a menší jezírka tu můžeme narazit po každém intenzivnějším dešti. Je to jako na chvíli opustit Lanzarote ...
Naobědváme se v Teguise, zařazeného roku 2019 mezi nejpůvabnější španělská městečka. Teguise bylo až do roku 1847 hlavním městem ostrova, a tak tu najdeme nejstarší a nejvýznamnější historické budovy i obranný hrad na kopci za městem. Když byl statut hlavního města udělen Arrecife, Teguise jakoby se zmrazilo v čase. Až na neděli, kdy tu jsou trhy, tu život plyne pomalu a klidně. Pár kaváren, pár obchůdků, tiché ulice.
Po společné večeři na Surf Garden povídání na téma ZOGA, fascie a emoce (cca 60 min) - o tom, jak v těle nic není oddělené, co vše je pohyb a jak emoce můžou ovlivňovat naši posturu.
Dopoledne se rozloučíme s vlnami a večer se rozloučíme s ostrovem. Za vlnami pojedeme znovu na Famaru a naše goodbye Lanzarote proběhne v malé vinárničce. Předtím si ale ještě prohlédneme kráter El Cuervo.
Poslední den na Famaře si můžete ještě jednou vyzkoušet surf. Dopoledne ZOGA movement (75 min) - krk a horní končetina, oběd si dáme v hospůdce přímo v Caleta de Famara.
Sopka El Cuervo byla tou první, která roku 1730 odstartovala šest let sopečného maratonu na ostrově. Při tomto procesu vzniklo na padesát nových sopek, které pohřbily 15 vesnic a čtvrtinu ostrova, tu nejúrodnější.
La Geria je důkazem, že všechno zlé je k něčemu dobré. Místo, které se po nekonečném sopečném soptění zdálo být obrazem zkázy, se během pár desítek let transformovalo v jednu z nejzajímavějších vinařských oblastí na světě. Nad sklenkou vína si o místních extrémních pěstitelských praktikách řekneme více.
Na Surf Garden se vrátíme příjemně ovínění, ale klidně můžeme dál pokračovat v rozlučkovém večírku.
Závěrečné protažení, balení a návštěva solných polí.
Poslední den, a obzvláště před několika pětihodinovým sezením v letadle, nemůžeme vynechat pravidelnou ranní jógovou praxi, tentokrát to bude Jin jóga. Zajdeme si opět do blízké Calety. Vedle toho, že si tam můžeme ještě jednou zaplavat v oceánu, stavíme se cestou k Juanovi pro sůl. Předesílám, že méně komerční místo už si člověk asi jen stěží představí 😀
Jen půl hodinka cesty autem nás dělí od shonu a ruchu malého, ale vytíženého letiště u Arrecife.
Rozloučíme se na letišti Cesar Manrique, opálení a snad štastní a spokojení. Budeme mít kilo soli v batohu, budeme chápat, co ty lidi na těch vlnách vidí, čím je Lanzarote odlišné, i to, proč letiště pojmenovali zrovna po tomhle člověku 😉🏄
