Testoval jsem nové potřeby pro cestování a tak jsem si řekl, že by to chtělo vyrazit někam dál, než jen za roh a kempingový nábytek pořízený z http://i-market.cz pořádně otestovat třeba v nějakém kempu u jezera, nebo někde u vodopádů. Volba padla na Rakousko- zemi, kde kempuji moc rád.

Cesta do Štýrska

Už cesta přes Semmering byla sama o sobě zážitek – horské průsmyky, nekonečné tunely a na konci čerstvý vzduch a vůně lesa.

Ubytovali jsme se poblíž Tragößu, malé vesnice, odkud to k jezeru trvá pár minut autem. Ráno jsme vstali do tichého, mlhavého údolí, sbalili batohy a vyrazili směr Grüner See.

Grüner See – smaragd mezi horami

První dojem? Klid a ticho. Jezero leží mezi vysokými skalami, a když se po ránu začne rozplývat mlha, voda dostane neskutečně zelenou barvu. Všude kolem jsou husté lesy a dřevěné lavičky, takže se dá v pohodě posedět a jen koukat.

Voda je křišťálově čistá a ledová – kolem šesti stupňů, takže na koupání to není, ale pár lidí se i tak odhodlalo aspoň smočit nohy. V létě bývá jezero nejplnější, protože ho napájí voda z tajícího sněhu z okolních hor. Když jsme tam byli my, hladina byla o něco nižší, ale i tak to stálo za to.

Prošli jsme se kolem celé tůně – cesta zabere zhruba hodinu, když se nikam nespěchá. Každých pár kroků se mění úhel a světlo, takže fotky z jednoho místa vypadají pokaždé úplně jinak.

Přesun do soutěsky Ötscher-Tormäuer

Další den jsme se přesunuli do Dolního Rakouska, asi dvě hodiny jízdy odtud, k přírodnímu parku Ötscher-Tormäuer. Tahle oblast je úplně jiná – hluboké kaňony, vodopády a dřevěné chodníky přilepené ke skalám. Říká se jí i „rakouský Grand Canyon“ a to docela sedí.

Zaparkovali jsme u vesnice Wienerbruck a vydali se po značené trase do soutěsky. Hned na začátku jsme prošli tunelem a pak se před námi otevřel úzký kaňon s divokým potokem. Voda hučela pod námi a všude to vonělo mokrým kamením a jehličím. Po cestě jsme míjeli několik vodopádů – ten nejvyšší, Lassingfall, má skoro devadesát metrů a slyšíte ho dřív, než ho uvidíte.

Cesta vede po dřevěných lávkách a místy i skalními tunely, takže se není kdy nudit. Občas jsme zastavili jen proto, abychom se podívali zpět a uvědomili si, jak hluboko jsme se vlastně dostali. Výhledy jsou parádní – nahoře šedé skály, dole tyrkysová voda a mezi tím spousta zeleně.

Pár tipů, co se nám osvědčilo

Pokud plánujete stejný výlet, určitě vyražte brzy ráno – u Grüner See bývá dost lidí a odpoledne už není tak klidné. V soutěsce se zase vyplatí mít pevné boty, protože místy je to kluzké a po dešti se dřevěné lávky docela smekají. Na trase jsme potkali pár menších chat, kde se dá dát káva nebo polévka, ale radši jsme měli vlastní svačinu a vodu.

Na jaře a začátkem léta bývá jezero nejkrásnější, v soutěsce se zase vyplatí počkat na stabilní počasí – déšť by zážitek asi rychle pokazil.