Na obávané Madeirské letiště jsme přiletěli v pátek k večeru. Do moře nás to nesfouklo. Stihli jsme si jenom zapůjčit auto (nezapomeňte si s sebou vzít kreditní kartu. Pokud budete mít debetku, cena pronájmu auta se více jak zdvojnásobí. Já jsem ji klasicky neměl, takže jsem rezervaci zrušil a šli jsme pěšky z letiště několik km půjčit auto do malé, soukromé půjčovny, kde kreditku nevyžadovali), dojet na hotel a jít na večeři. Zvolili jsme pizzu v příjemné restauraci Papa Manuel do Lido IV s výhledem na moře a západem slunce.

První den jsme zvolili odpočinkový. Nejprve snídaně s krásným výhledem na moře, potom koupání, opalování, klasika 🌞 Na Madeiře bylo v době naší návštěvy velmi málo turistů a to se nám líbilo. Bazén jsme měli celou dobu sami pro sebe.

Naší jedinou poznávací zastávkou první den byl nejvyšší útes na Madeiře - Cabo Girão. Tyčí se ve výšce 589 metrů nad mořem a patří tak k jedněm z nejvyšší útesů v Evropě. Na jeho vrcholu se nachází prosklená vyhlídka. Když na ni vstoupíte, je pod vámi půl-kilometrová díra. Nic pro slabé povahy, perfektní pro blázny jako jsme my. Kdo má drona, natočí tady úžasné záběry. Vstupné je celoročně zdarma. 

Večer, po cestě na ubytování, jsme se zastavili na pláži u městečka Riviera brava a dali si romantickou večeři při západu slunce v restauraci Restaurante & Grill Muralha Terrace. Všemi deseti doporučuji místní specialitu - Tkaničnice (​espada) podávaná se smaženým banánem. Zní to zvláštně, ale je to neskutečné dobré 😊🍴

Noc jsme strávili v příjemném, nově zrekonstruovaném ubytování a famózním infiniti poolem s ještě famóznějším výhledem. Kde nemá rád infinity pooly? 🤔

Další den už jsme se rozhodli dát si trošku do těla. Madeira je protkaná Levádami - uměle vybudovanými zavlažovacími kanály, které sbírají vodu z celého ostrova a doručí ji lidem tam, kam je potřeba. Pokud pojedete na Madeiru (jasně, že pojedete 😊), levády nemůžete minout. My jsme jako první zvolili levádu PR6  s (údajnými) 25 vodopády po cestě. No... vodopád(k)y určitě potkáte. Asi ne 25 ale pár jich tam určitě je. První část je po asfaltové silnici, takže přes poledne nic moc. Druhá část je lesem a to už je jiná pohoda. Na konci najdete za odměnu ten nejvyšší vodopád s jezírkem, ve kterém se můžete vykoupat. Jelikož v něm neustále proudí voda, je voda (fakt hodně) studená. Stačí se ale Podle Wima Hofa trošku rozdýchat a je to "v suchu". Každopádně počítejte s tím, že po cestě sice moc lidí nepotkáte, ale u posledního vodopádu bude narváno. Nedovadu si představit, kolik tam bude lidí v ne-kovidové době. Vyfotit to samozřejmě jde tak, aby tam "nikdo nebyl" 😃

Cesta je dlouhá 4,6 km tam a 4,6 km zpět. Nám cesta trvala 4 hodiny, 20 minut s koupáním, obědem a natáčení dronem. No úplně jsme se nehnali 😂

Po pořádné práci pořádná odměna! Po první levádě jsme sjeli z vnitrozemí zpět k moři a zašli do "mořské" restaurace Sol e Mar. Já rád chobotničky, takže volba byla jasná. Porce to byla taková, že jsem chobotničku dojídal ještě druhý den na oběd 😃 Přítelkyně (jídlo z) moře moc nemusí, tak to jistila caesar salátem.

4. den jsme zvolili opět odpočinkový. Ubytovali jsme se v krásném rodinném hotýlku Colina da Faja, kde jsme byli opět úplně sami. Večer si můžete zdarma zahrát kulečník a přes den si můžete užívat v krásném, zeleném, infinity poolu. Zelený je schválně 😃 My jsme si u něj den užili společně s Elonem Muskem 🚀 Mrkněte na ten kamenný rám dveří ve skleněné stěně. Úžasné, to chci doma! Ubytování doporučuji opět všema deseti.

V pozdním odpoledni jsme přejeli na druhou část ostrova, do Porto Moniz. Nachází se zde přírodní koupačka v lávou tvořeném "bazénu". Máte na výběr 2 možnosti: 1) Půjdete do placené části, kde je hlava na hlavě, 2) půjdete do neplacené části, která je více přírodní a lidí tam bude o poznání lépe. My nemáme rádi lidi, takže jsme zvolili druhou variantu. Opravdu zajímavé, jenom pozor na skopnuté palce a rozřezaná chodidla, láva je docela ostrá 🙈 

Mimochodem - toto je jedna z mála možností, kde se na Madeiře vykoupat. Jak jsem již zmiňoval, Madeira je sopečného původu a písečné pláže zde skoro nenajdete. Ta největší - Calheta - je uměle vytvořená a budete se na ní cítit jak v Chorvatsku v sezoně.  Osobní prostor - 0,1 m2. Nám stačil pohled z auta a bylo nám špatně 🤢 

Hmm, co k tomu dodat? Zajímavý kámen! 😃

V městečku Seixal se nám podařilo narazit na další, velmi zajímavé ubytování. Starý, kamenný dům s dobovým nábytkem. Ten interiér! 😍 Jednu místnost dokonce tvořila vlastní kaple ✝

Kousek od Seixalu se nachází krásný vodopád Miradouro do Véu da Noiva. Místo, jako stvořené pro drona, uděláte tady parádní záběry. Doporučuji překročit zátaras, ležící na cestě k vodopádu a jít po staré, zarostlé cestě a přímo k němu. Budete tam sami a k vodopádu se dostanete daleko blíže. Jenom pozor na hady 🐍

Před mnoha lety jsme propadli URBEXu. "Urban exploration je poznávání měst, továren či jiných objektů, které vznikly lidskou činností. Nejde přitom o muzea či snadno přístupné objekty, ale naopak o objekty, které lidé běžně nemohou vidět. Ve většině případů je urban exploration nebezpečný a ilegální, protože průzkumníci musí překonávat překážky, jako jsou ploty, rozpadající se budovy, bezpečnostní kamery nebo ochranky." jak říká Wikipedia. Ono to vždy není tak žhavé, stačí být opatrný a nelézt do nějakých armádních objektů. Vlézt do starého, rozpadajícího se domu, který je ponechám napospas přírodě, má naprosto úžasnou atmosféru. Strach a úžas, to ve mě vždy URBEXový zážitek vyvolá. Doporučuji ⭐⭐⭐⭐⭐

Tento domeček najdete po pravé straně cesty ze Sao Vincente do Vargem. Přístup je hořší, opravdu se snažili přístup znemožnit. Dům je nutné obejít z pravé strany a vlézt zezadu do otevřených vstupních dveří 🔑

V okrese Santana najdete typické Madeirské pastevecké domečky. Nejvíce jich najdete ve stejnojmenném městě Santana. Po cestě jich potkáte spoustu původních. Průvodci vás dovedou na toto místo, stejně, jako nás. Uvnitř si můžete koupit nějaké nesmysly. Domečky jsou hezké, ale raději bych ty původní. Zajímavostí je, že jsou tyto domečky přenosné. Když dobytek spase okolní trávy, pastevec se s dobytkem i domečkem (!) přesune na jiné místo. Cool 😂

Dva dny jsme odpočívali, takže 6. den bylo třeba zase šlápnout do pedálu. Zvolili jsme Levádu PR1 z Pico Areeiro na Pico Ruivo. Absolutní strop celé cesty na Madeiru. Taková panoramata opravdu stojí za to a tento trek nemůžete vynechat! Jelikož nemáme rádi lidi, vyšli jsme velmi brzo ráno, při východu slunce. Levádu je možné projít dvěma cestami - těžší a lehčí. My jsme chtěli zvolit tu těžší a delší, na místě jsme se ale bohužel (od jiných cestovatelů - značení nic takového neříká) dozvěděli, že těžší cesta je zasypaná a už delší dobu neprostupná. Kratší a lehčí cesta je stále dost náročná - jdete na přímém slunci neustále nahoru a dolů. Po cestě potkáte několik tunelů, v nichž je v některých absolutní tma. Fakt sranda! 😀

Cesta je dlouhá 6,1 km tam a 6,1 km zpět. Nám cesta trvala 5 a půl hodiny i s hodinovým odpočinkem na vrcholu Pico Ruivo ⛰

U tohoto treku nastala drobná nelogičnost v posloupnosti našeho okruhu. Na Pico Areeiro jsme museli dojet docela daleko, přitom jsme byli kousek od levády PR9. Tento den jsme proto měli zvolit levádu PR9 a tuto PR1 jít až 8. den. Těžko říct, jak tato anomálie vznikla. Asi tím, jak moc jsme se už na "pé er jedničku" těšili. Naštěstí je na Madeiře všechno relativně kousek 🙈

Po výkonu jsme se náležitě odměnili hotelem Dom Pedro Madeira s bazénem a večeří v krásné restauraci Restaurante Mercado Velho Restaurante Mercado Velh, která se nachází v pěší vzdálenosti od hotelu. Dal jsme si steak, který vám přinesou na rozpáleném kameni a vy si ho sami uděláte - super zážiková gastronomie 🍴 Druhý den jsme dopoledne strávili u bazénu a kulečníku a na oběd jsme zvolili cukrárnu Gelati Machico, kde mají opravdu obří výběr palačinek, vaflí, zmrzliny a všeho dalšího na tento způsob 🍧

Odpoledne jsme začali v muzeu verlyb. Až tady jsme se dozvěděli, jak významnou roli hrál lov verlyb v Madeirské historii. Fascinující, s jakými loďkami před 100 lety velryby chytali. Teď už je to samozřejmě něco nemyslitelného a velryby chráníme. Tenkrát to byly úctyhodné výkony. A nějak se živit museli. Muzeum je rozděleno na dvě části, chronologicky. První část je věnována právě lovu velryb a druhá část je věnována aktuální situaci - jak velryby chráníme. Hezky udělaná, návštěvu určitě doporučujeme.

Za druhý strop naší cesty na Madeiru považuji levádu PR8 - Ponta de São Lourenço. Čeká vás tříkilometrová tůra, kdy vás po cestě budou fascinovat skalní útvary, vystupující z moře a na jejímž konci vás čeká nedostupná "palačinka" v moři, na kterou jsme se s otevřenou pusou zvládli dívat hodinu v kuse. Fakt nádhera 😍

Trek je dlouhý celkem 6 km a nám trval asi 4 hodiny, i hodinovým civěním na konci.

Osmý den a zase štreka! Čekala nás PR9 - Levada do Caldeirão Verde. Tato leváda byla nejdelší a asi nejméně zajímavá. Celou dobu jdete "v lese" a moc panoramat si neužijete. Jediné, opravdu krásné panorama, které je vidět na všech fotkách, je to, které můžete vidět i v těch našich. Je to asi 5 metrová, nezalešněná část 😀 Leváda v první části nemá skoro žádné převýšení, jdete pořád po rovince. Zajímavé to začne být u poslední části, kde je brutálně strmé schodiště, pak pár tunelů a vodopádek, který padá přímo na cestu (to mě zaujalo nejvíc z celé cesty). Na konci cesty je jezírko - spíše žabinec, kde se nedá okoupat a nevypadá ani nijak vábně. Příště bych zvolil jinou levádu. Na začátku cesty (když se vydáte špatnou cestou, jako my), narazíte na prasátka. Ta byla super 🐽

Celkem je leváda dlouhá 17,4 km a my jsme ji šli 6 hodin.

Ubytko se nám zase povedlo. Každé patro je jiný kontinent, pokoje jsou krásně zpracovány. Mapy, to můžu 😁

No a na poslední den jsme si nechali vrchol celé cesty - pozorování velryb a delfínů 🐳🐳🐳🐬🐬🐬. 

U těchto služeb mám vždy pocit, že je asi tak 5% šance, že něco uvidíte. Tento pocit jsem měl samozřejmě i u této akce. K mému překvapení, po asi hodině hledání a sbírání odpadků z moře, jsme opravdu narazili na DELFÍNY. Neuvěřitelné, pozorovat je na volném moři. Funguje to tak, že kapitán rozjede loď docela velkou rychlostí a delfíni se baví tím, že skáčou ve velké rychlosti ven a do vody přímo vedle lodi. Někteří ve velkých vlnách skákali několik metrů do vzduchu. Fakt zážitek! Nevím, jestli jsme měli takové štěstí, nebo je na Madeiře pravděpodobnost vysoká, ale za zkoušku to rozhodně stojí. Na fotkách se nám to zachytit nepodařilo, ale mrkněte na video! Velryby jsme sice neviděli, ale z delfínů jsme byli tak unešení, že jsme na to úplně zapomněli. Alespoň máme důvod se na Madeiru zase někdy vrátit 😊

S našimi průvodci jsme byli spokojeni, takže je můžeme doporučit. Stačí napsat na Whatsapp a domluvit se s nimi: +351 918 828 242