















První den mé cesty na Lofoty jsem přiletěl do Bodø a vyzvedl jsem si pronajaté auto.
Bodø je živé pobřežní město s fascinující kombinací přírody, kultury a severského šarmu. Moderní architektura a útulné kavárny se zde snoubí s úchvatnou krajinou – od členitého pobřeží po majestátní hory. Obzvláště působivý je Saltstraumen, jeden z nejsilnějších přílivových proudů na světě, který se nachází jen několik kilometrů za městem. V létě nabízí Bodø nekonečné dny plné světla, v zimě nejlepší šanci na spatření polární záře – ideální místo pro dobrodružství i odpočinek.



Konečně mohl roadtrip opravdu začít. A my jsme si užívali každou sekundu jízdy podzimní barevnou krajinou. Počasí nám přálo a my jsme zastavovali skoro na každém rohu. Ale přesně to podle mě dělá roadtrip na Lofotech!
Když jsme dorazili do Lofoten Apartments, našeho ubytování na další dvě noci, naše štěstí bylo dokonalé. Nachází se totiž v budově bývalé továrny na zpracování ryb. Což vysvětluje polohu přímo u vody v malém fjordu. Zůstali jsme beze slov. Jako by to nemohlo být krásnější, ten samý večer jsme byli odměněni i polární září tančící po obloze. Jaké přivítání na Lofotech!
Z Bodø se pohodlně dostanete trajektem na Lofoty. Nejběžnější spojení vede z Bodø do Moskenes a trvá přibližně hodinu – auta lze bez problémů vzít s sebou. Jízdenku na trajekt si můžete zakoupit například zde.



Během roadtripu po Lofotech jsme se třetí den přesvědčili, že slunce nesvítí vždycky. Pršelo. A to celý den. Nenechali jsme se tím ale odradit a v pláštěnkách jsme prozkoumali rybářskou vesnici Henningsvaer, která se rozprostírá na osmi samostatných ostrovech, které jsou navzájem propojeny mosty. Proto se jí také přezdívá „Benátky severu“. Henningsvaer je známý především svým fotbalovým hřištěm, které vypadá z ptačí/droní perspektivy bombasticky.
Absolutní nutností v Hennigsvaeru je kavárna Klatrekafeen, kde bylo tak útulno, že jsme tam strávili půl dne. S – podle našeho názoru – nejlepším výhledem na Hennigsvaer. Poté jsme se pokusili o túru na Heiu, kterou jsme ale kvůli opravdu mokrým a kluzkým podmínkám po třech čtvrtinách cesty přerušili. Bezpečnost je na prvním místě. Na zpáteční cestě jsme se ještě zastavili u pláže Rørvikstranda, která stojí za to i za špatného počasí. Parkovací místa byla skvěle značená a snadno k nalezení.
Henningsvær, často označovaný jako „Benátky Lofot“, je okouzlující rybářská vesnice na malých ostrovech spojených mosty. Barevné dřevěné domy, útulné kavárny a úchvatné horské panorama vytvářejí jedinečnou atmosféru. Ideální k procházkám uličkami a zažití autentického ostrovního života.

Klatrekaféen je srdcem Henningsværu – útulná kavárna a místo setkávání horolezců, cestovatelů a místních. U domácích koláčů, vydatných polévek a norské kávy si zde můžete báječně odpočinout. Ideální pro zahřátí po dobrodružství nebo plánování nových túr.

Rørvikstranda je skrytý klenot s tyrkysově modrou vodou a jemným, světlým pískem – téměř jako v Karibiku, jen severského střihu. Pláž je obklopena horami a nabízí působivé pozadí pro procházky, pikniky nebo focení. Zvláště krásná je při západu slunce, kdy světlo zbarví krajinu do teplých barev.




Čtvrtý den naší cesty nám počasí opět přálo, a tak jsme se za krásného počasí – s povinnými zastávkami na focení – vydali k Vikingskému muzeu Borg. Jedná se o kombinaci vnitřního muzea s audio průvodcem a muzea v přírodě s živými aktéry, kteří vysvětlují své řemeslo a nesmírně strhujícím způsobem vyprávějí o době Vikingů. Na místě byl nalezen největší vikingský dům (83 m), který byl na místě zrekonstruován. Velmi působivé a rozhodně doporučuji!
Poté jsme si dali kávu a lahodný kousek dortu v útulné kavárně Huset Kafé v Leknes, než jsem přesně na zlatou hodinu vyrazil na výstup na Offersøykammen. Zpětně pro mě nejkrásnější túra na Lofotech, která odměňuje útrapy výstupu neuvěřitelným 360stupňovým výhledem. Večer zakončíme těstovinami a radlerem v našem dalším ubytování, útulném Buodden Rorbuer v Sørvågen. Parkovací místa byla skvěle značená a snadno se dala najít.
V Lofotr Viking Museum v Borgu se hluboce ponoříte do světa Vikingů. Impozantně zrekonstruovaný dlouhý dům ukazuje, jak lidé žili, pracovali a slavili před více než 1000 lety. Díky interaktivním výstavám a autentickým aktivitám zde historie ožívá – vrchol pro fanoušky kultury a historie.

Das Huset Kafé je útulná kavárna s domácími pekárnami, regionálními specialitami a okouzlujícím, rustikálním prostředím. Ideální pro přestávku po návštěvě muzea nebo turistice. Zvláště doporučujeme čerstvé skořicové šneky a silnou norskou kávu.

Výstup na Offersøykammen je krátký, ale odmění vás jedním z nejkrásnějších panoramatických výhledů na Lofotech. Shora uvidíte tyrkysově modré moře, dramatické hory a malé ostrovy, které se ztrácejí v dálce. Ideální pro spontánní túru za dobrého počasí – obzvlášť krásné při západu slunce.




Pátý den jsme dopoledne prozkoumali vesnici s pravděpodobně nejkratším názvem na světě, Å. Å je nejjižnější vesnice v Lofotách a dříve to byla důležitá rybářská vesnice, jejíž historie a kultura dodnes žije v Norském muzeu rybářských vesnic. Za vstupné si můžete prohlédnout rybářské chaty a obdivovat v nich vystavené tradiční (řemeslné) umění. My se spokojíme s pohledem na pěkné dřevěné domky zvenčí, ale nenecháme si ujít možnost otestovat v Bakeriet på Å slavné skořicové šneky, pečené jako za starých časů v peci na dřevo. Závěr: Opravdu dobré a svých téměř 5 eur (za kus) rozhodně stojí.
Kolem poledne se vydáváme na slibnou túru: Ke pláži Kvalvika, na kterou se dá dostat pouze pěšky. Na rozdíl od některých zpráv je to dobře proveditelné, ale sestup do zátoky po částečně kluzkých kamenech vyžaduje jistotu. Vhodná obuv je proto povinností. Pláž Kvalvika je díky své poloze, obklopené vysokými horami, téměř bílému písku a tyrkysové vodě, označována za jednu z nejkrásnějších pláží v Norsku. Kromě toho je velmi oblíbená mezi surfaři. Tak oblíbená, že zde v roce 2012 strávili dva mladí Norové celou zimu v podomácku postaveném přístřešku, který připomíná hobití noru. Chata a toaleta stále stojí a lze je navštívit, případně využít. Film o pobytu chlapců v zátoce se jmenuje „Nordfor Sola“ a najdete ho na Netflixu. Kromě chaty je na pláži Kvalvika i velmi cool, podomácku vyrobená houpačka s výhledem na moře. Kromě toho slouží pláž také jako výchozí bod na horu Ryten, která nabízí nesrovnatelné výhledy. Tu jsem si nechal na příští návštěvu. Parkovací místa byla skvěle značená a snadno se našla.
Å je poslední vesnice na konci Lofotské silnice a působí jako skanzen - okouzlující, klidná a plná historie. Mezi barevnými rybářskými domky můžete objevovat tradiční život lofotských rybářů. Zvláště známý je charakteristický zápach sušené tresky, který se zde vznáší všude ve vzduchu.

Bakeriet på Å je jedna z nejstarších pekáren v Norsku a naprostá nutnost pro labužníky. V historickém dřevěném domě se podle starých receptů pečou v peci na dřevo skořicové šneky, chleby a pečivo. Vůně čerstvého pečiva se line celou vesnicí – ideální pro malou přestávku s kávou.

Pláž Kvalvika je jednou z nejznámějších pláží v Lofotech – odlehlá, divoká a dostupná pouze pěšky. Po zhruba hodinové túře budete odměněni úchvatným výhledem na zlatou písečnou pláž mezi vysokými horami. Magické místo, zejména při západu slunce nebo půlnočním slunci. Zde najdete mapy k trase.




Náš poslední celý den jsme si naplánovali návštěvu městečka Nusfjord, které je nejstarší a nejlépe zachovalou rybářskou vesnicí v Norsku a je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Dnes je vesnice napůl hotelem, napůl muzeem, a proto má velmi omezenou otevírací dobu (12:00 – 15:00).
Cestou se ještě zastavíme na dvou místech vhodných pro focení. První je známý „červený dům“, který je v podstatě docela zchátralá chata ve skvělé poloze na pláži Ramberg (souřadnice: 68.09808, 13.2435). Přesto je to skvělé místo pro focení.
Příště se zastavíme na silnici do Nusfjordu, která je naprosto fotogenická, protože vede k skalní stěně a je lemována pestrobarevnými stromy.
Nakonec dorazíme do bývalé rybářské vesničky Nusfjord a zaparkujeme na parkovišti nad vesnicí. Zde se vyplatí udělat si malou odbočku na kameny nahoře, odkud je krásný výhled na vesnici. Vstupné do vesnice stojí 100 NOK, za to můžeme navštívit všechny veřejně přístupné budovy. Vesnička se svými žlutými a červenými dřevěnými domky, zasazená do majestátní horské kulisy, je opravdu mimořádně fotogenická, ale osobně mi přijde kombinace hotelu a muzea trochu zvláštní. Pekařství je při naší návštěvě již pro sezónu zavřené, ale zamiluji si bývalý obchod se smíšeným zbožím Landhandleriet Café s jeho tyrkysově zelenými vestavěnými skříněmi a atmosférou dávných časů. K němu patří i malá kavárna s vintage nábytkem, ve které si dáváme super chutné vafle s marmeládou a smetanou (tak dobré, že si dokonce objednáváme přídavek). Parkovací místa byla skvěle značená a snadno se dala najít.
Poté jedeme dál do Fredvangu, výchozího bodu naší túry na Yttersandheia. Tato túra je, nepočítáme-li nadmořskou výšku, velmi snadná, ale nabízí opravdu úchvatné výhledy. Z mé strany vřele doporučuji! Poslední večer zakončíme ještě jednou u těstovinového jídla v naší rybářské chatě a pozdě večer máme dokonce štěstí a naposledy zahlédneme polární záři. Jak krásný konec naší cesty po Lofotech.
Nusfjord je jednou z nejstarších a nejlépe zachovaných rybářských vesnic v Norsku – skutečný klenot Lofot. Žluté domky rorbu se malebně tisknou ke skalám a malý přístav vypráví příběhy dávných časů. Procházka vesnicí je jako cesta do minulosti, doprovázená vůní moře.

Landhandleriet Café se nachází uprostřed Nusfjordu a sídlí v historickém koloniálním obchodě vesnice. Mezi starými zásuvkami, plechovkami a nostalgickými detaily si můžete vychutnat lahodné koláče, vafle a čerstvě uvařenou kávu. Ideální místo pro krátkou zastávku v autentické atmosféře.

Roren je vyhlídkový bod nad Flakstadem, který ohromuje fantastickým výhledem na pláž a okolní hory. Krátký výstup se vyplatí – nahoře na vás čeká klidná atmosféra a panoramatický výhled typický pro Lofoty. Ideální pro focení nebo jen pro klidné vychutnání přírody. Zde najdete mapu, kde si můžete naplánovat procházky podél moře a pláží.




Během našeho posledního půldne na Lofotech prozkoumáme okouzlující Reine, které je často označováno jako nejkrásnější vesnice v Norsku. A ano, historické centrum s mnoha červenými dřevěnými domy je v kombinaci s vodní a horskou kulisou opravdu mimořádně fotogenické. Ale tím, že se tato část místa skládá už jen z rekreačních domů, působí taky trochu bez života. I tak ale rozhodně stojí za návštěvu! Mnozí z Reine také vyrážejí na známou túru na Reinebringen, kterou my kvůli později objednanému trajektu odložíme na příště.
Pokračujeme do Sakrisøy, průjezdné vesnice s typickými žlutými domy. Přímo vedle „žlutého domu“ v Sakrisøy, který se proslavil na Instagramu, se nachází pravděpodobně nejznámější rybí restaurace na Lofotech: Anita’s Sjømat. Zde můžete ochutnat speciality jako velryba nebo sušená treska, koupit si lahůdky a suvenýry nebo si dát „Signature Dish“ podniku: rybí burger. Burger „Winnie The Pooh“ obsahuje kromě rybího řízku také krevety a uzeného lososa. Ačkoli se normálně stravuji vegetariánsky, v tomto případě udělám rybí výjimku. A musím přiznat, že to stojí za to! Dokonce i za ty opravdu mastné ceny. Příjemným bonusem je navíc výhled na vodu, hory a žlutý dům.
S plnými břichy jedeme k trajektovému terminálu v Moskenes, kde se zařadíme do fronty a po zhruba 3,5 hodinách plavby trajektem bezpečně dorazíme do Bodø. Ubytujeme se v našem moderním a krásně u přístavu umístěném Thon Hotel Nordlys a zakončíme náš poslední večer lahodnou pizzou all-you-can-eat v Egonu. Hotel je mimochodem mega doporučení nejen kvůli svým skvělým pokojům s výhledem na polární záři, ale také kvůli vynikající snídani, kterou si před odletem ještě dopřeji. Parkovací místa byla skvěle značená a snadno se hledala.
Reine je jednou z nejznámějších a nejfotogeničtějších vesnic v Lofotech – obklopená dramatickými horami a hlubokou modří vody. Červené rybářské chaty, které lemují pobřeží, vytvářejí pohlednicový motiv, který se těžko překonává. Procházka vesnicí nebo krátká túra na Reinebringen nabízejí spektakulární výhledy.

Sakrisøya je malý ostrov hned vedle Reine, známý svými zářivě žlutými Rorbuer a malebnou polohou. Spojuje tradiční atmosféru rybářské vesnice s moderním pohodlím. Zvlášť krásný je výhled na okolní vrcholy, které se odrážejí v průzračné vodě.

Anita’s Sjømat je kulinářský skvost na Sakrisøy a nutnost pro milovníky čerstvých mořských plodů. Nabízí domácí rybí hamburgery, uzeného lososa a místní speciality přímo z moře. Ideální místo pro klidnou polední pauzu s výhledem na hory a moře.

Moskenes je nejjižnější trajektový přístav na Lofotech a brána na pevninu. Odtud se můžete trajektem dostat do Bodø – jedné z nejkrásnějších trajektových tras v Norsku, která vede kolem dramatické pobřežní krajiny a malých ostrovů. Místo samo o sobě nabízí klidnou atmosféru a je ideálním závěrečným bodem vaší cesty po Lofotech. Jízdenky na trajekt si můžete zakoupit zde.
Bodø se nachází severně od polárního kruhu a je známé svou moderní architekturou, živou kulturní scénou a úchvatnou přírodou. Město je výchozím bodem pro mnoho dobrodružství – od výletů lodí přes mohutný Saltstraumen až po túry s výhledem na Severní ledový oceán. Ideální místo, kde můžete svou cestu zakončit odpočinkem.



Poslední den jsme vrátili naše pronajaté auto a vydali se z letiště na cestu domů.
První den mé cesty na Lofoty jsem přiletěl do Bodø a vyzvedl jsem si pronajaté auto.
Bodø je živé pobřežní město s fascinující kombinací přírody, kultury a severského šarmu. Moderní architektura a útulné kavárny se zde snoubí s úchvatnou krajinou – od členitého pobřeží po majestátní hory. Obzvláště působivý je Saltstraumen, jeden z nejsilnějších přílivových proudů na světě, který se nachází jen několik kilometrů za městem. V létě nabízí Bodø nekonečné dny plné světla, v zimě nejlepší šanci na spatření polární záře – ideální místo pro dobrodružství i odpočinek.



Konečně mohl roadtrip opravdu začít. A my jsme si užívali každou sekundu jízdy podzimní barevnou krajinou. Počasí nám přálo a my jsme zastavovali skoro na každém rohu. Ale přesně to podle mě dělá roadtrip na Lofotech!
Když jsme dorazili do Lofoten Apartments, našeho ubytování na další dvě noci, naše štěstí bylo dokonalé. Nachází se totiž v budově bývalé továrny na zpracování ryb. Což vysvětluje polohu přímo u vody v malém fjordu. Zůstali jsme beze slov. Jako by to nemohlo být krásnější, ten samý večer jsme byli odměněni i polární září tančící po obloze. Jaké přivítání na Lofotech!
Z Bodø se pohodlně dostanete trajektem na Lofoty. Nejběžnější spojení vede z Bodø do Moskenes a trvá přibližně hodinu – auta lze bez problémů vzít s sebou. Jízdenku na trajekt si můžete zakoupit například zde.



Během roadtripu po Lofotech jsme se třetí den přesvědčili, že slunce nesvítí vždycky. Pršelo. A to celý den. Nenechali jsme se tím ale odradit a v pláštěnkách jsme prozkoumali rybářskou vesnici Henningsvaer, která se rozprostírá na osmi samostatných ostrovech, které jsou navzájem propojeny mosty. Proto se jí také přezdívá „Benátky severu“. Henningsvaer je známý především svým fotbalovým hřištěm, které vypadá z ptačí/droní perspektivy bombasticky.
Absolutní nutností v Hennigsvaeru je kavárna Klatrekafeen, kde bylo tak útulno, že jsme tam strávili půl dne. S – podle našeho názoru – nejlepším výhledem na Hennigsvaer. Poté jsme se pokusili o túru na Heiu, kterou jsme ale kvůli opravdu mokrým a kluzkým podmínkám po třech čtvrtinách cesty přerušili. Bezpečnost je na prvním místě. Na zpáteční cestě jsme se ještě zastavili u pláže Rørvikstranda, která stojí za to i za špatného počasí. Parkovací místa byla skvěle značená a snadno k nalezení.
Henningsvær, často označovaný jako „Benátky Lofot“, je okouzlující rybářská vesnice na malých ostrovech spojených mosty. Barevné dřevěné domy, útulné kavárny a úchvatné horské panorama vytvářejí jedinečnou atmosféru. Ideální k procházkám uličkami a zažití autentického ostrovního života.

Klatrekaféen je srdcem Henningsværu – útulná kavárna a místo setkávání horolezců, cestovatelů a místních. U domácích koláčů, vydatných polévek a norské kávy si zde můžete báječně odpočinout. Ideální pro zahřátí po dobrodružství nebo plánování nových túr.

Rørvikstranda je skrytý klenot s tyrkysově modrou vodou a jemným, světlým pískem – téměř jako v Karibiku, jen severského střihu. Pláž je obklopena horami a nabízí působivé pozadí pro procházky, pikniky nebo focení. Zvláště krásná je při západu slunce, kdy světlo zbarví krajinu do teplých barev.




Čtvrtý den naší cesty nám počasí opět přálo, a tak jsme se za krásného počasí – s povinnými zastávkami na focení – vydali k Vikingskému muzeu Borg. Jedná se o kombinaci vnitřního muzea s audio průvodcem a muzea v přírodě s živými aktéry, kteří vysvětlují své řemeslo a nesmírně strhujícím způsobem vyprávějí o době Vikingů. Na místě byl nalezen největší vikingský dům (83 m), který byl na místě zrekonstruován. Velmi působivé a rozhodně doporučuji!
Poté jsme si dali kávu a lahodný kousek dortu v útulné kavárně Huset Kafé v Leknes, než jsem přesně na zlatou hodinu vyrazil na výstup na Offersøykammen. Zpětně pro mě nejkrásnější túra na Lofotech, která odměňuje útrapy výstupu neuvěřitelným 360stupňovým výhledem. Večer zakončíme těstovinami a radlerem v našem dalším ubytování, útulném Buodden Rorbuer v Sørvågen. Parkovací místa byla skvěle značená a snadno se dala najít.
V Lofotr Viking Museum v Borgu se hluboce ponoříte do světa Vikingů. Impozantně zrekonstruovaný dlouhý dům ukazuje, jak lidé žili, pracovali a slavili před více než 1000 lety. Díky interaktivním výstavám a autentickým aktivitám zde historie ožívá – vrchol pro fanoušky kultury a historie.

Das Huset Kafé je útulná kavárna s domácími pekárnami, regionálními specialitami a okouzlujícím, rustikálním prostředím. Ideální pro přestávku po návštěvě muzea nebo turistice. Zvláště doporučujeme čerstvé skořicové šneky a silnou norskou kávu.

Výstup na Offersøykammen je krátký, ale odmění vás jedním z nejkrásnějších panoramatických výhledů na Lofotech. Shora uvidíte tyrkysově modré moře, dramatické hory a malé ostrovy, které se ztrácejí v dálce. Ideální pro spontánní túru za dobrého počasí – obzvlášť krásné při západu slunce.




Pátý den jsme dopoledne prozkoumali vesnici s pravděpodobně nejkratším názvem na světě, Å. Å je nejjižnější vesnice v Lofotách a dříve to byla důležitá rybářská vesnice, jejíž historie a kultura dodnes žije v Norském muzeu rybářských vesnic. Za vstupné si můžete prohlédnout rybářské chaty a obdivovat v nich vystavené tradiční (řemeslné) umění. My se spokojíme s pohledem na pěkné dřevěné domky zvenčí, ale nenecháme si ujít možnost otestovat v Bakeriet på Å slavné skořicové šneky, pečené jako za starých časů v peci na dřevo. Závěr: Opravdu dobré a svých téměř 5 eur (za kus) rozhodně stojí.
Kolem poledne se vydáváme na slibnou túru: Ke pláži Kvalvika, na kterou se dá dostat pouze pěšky. Na rozdíl od některých zpráv je to dobře proveditelné, ale sestup do zátoky po částečně kluzkých kamenech vyžaduje jistotu. Vhodná obuv je proto povinností. Pláž Kvalvika je díky své poloze, obklopené vysokými horami, téměř bílému písku a tyrkysové vodě, označována za jednu z nejkrásnějších pláží v Norsku. Kromě toho je velmi oblíbená mezi surfaři. Tak oblíbená, že zde v roce 2012 strávili dva mladí Norové celou zimu v podomácku postaveném přístřešku, který připomíná hobití noru. Chata a toaleta stále stojí a lze je navštívit, případně využít. Film o pobytu chlapců v zátoce se jmenuje „Nordfor Sola“ a najdete ho na Netflixu. Kromě chaty je na pláži Kvalvika i velmi cool, podomácku vyrobená houpačka s výhledem na moře. Kromě toho slouží pláž také jako výchozí bod na horu Ryten, která nabízí nesrovnatelné výhledy. Tu jsem si nechal na příští návštěvu. Parkovací místa byla skvěle značená a snadno se našla.
Å je poslední vesnice na konci Lofotské silnice a působí jako skanzen - okouzlující, klidná a plná historie. Mezi barevnými rybářskými domky můžete objevovat tradiční život lofotských rybářů. Zvláště známý je charakteristický zápach sušené tresky, který se zde vznáší všude ve vzduchu.

Bakeriet på Å je jedna z nejstarších pekáren v Norsku a naprostá nutnost pro labužníky. V historickém dřevěném domě se podle starých receptů pečou v peci na dřevo skořicové šneky, chleby a pečivo. Vůně čerstvého pečiva se line celou vesnicí – ideální pro malou přestávku s kávou.

Pláž Kvalvika je jednou z nejznámějších pláží v Lofotech – odlehlá, divoká a dostupná pouze pěšky. Po zhruba hodinové túře budete odměněni úchvatným výhledem na zlatou písečnou pláž mezi vysokými horami. Magické místo, zejména při západu slunce nebo půlnočním slunci. Zde najdete mapy k trase.




Náš poslední celý den jsme si naplánovali návštěvu městečka Nusfjord, které je nejstarší a nejlépe zachovalou rybářskou vesnicí v Norsku a je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Dnes je vesnice napůl hotelem, napůl muzeem, a proto má velmi omezenou otevírací dobu (12:00 – 15:00).
Cestou se ještě zastavíme na dvou místech vhodných pro focení. První je známý „červený dům“, který je v podstatě docela zchátralá chata ve skvělé poloze na pláži Ramberg (souřadnice: 68.09808, 13.2435). Přesto je to skvělé místo pro focení.
Příště se zastavíme na silnici do Nusfjordu, která je naprosto fotogenická, protože vede k skalní stěně a je lemována pestrobarevnými stromy.
Nakonec dorazíme do bývalé rybářské vesničky Nusfjord a zaparkujeme na parkovišti nad vesnicí. Zde se vyplatí udělat si malou odbočku na kameny nahoře, odkud je krásný výhled na vesnici. Vstupné do vesnice stojí 100 NOK, za to můžeme navštívit všechny veřejně přístupné budovy. Vesnička se svými žlutými a červenými dřevěnými domky, zasazená do majestátní horské kulisy, je opravdu mimořádně fotogenická, ale osobně mi přijde kombinace hotelu a muzea trochu zvláštní. Pekařství je při naší návštěvě již pro sezónu zavřené, ale zamiluji si bývalý obchod se smíšeným zbožím Landhandleriet Café s jeho tyrkysově zelenými vestavěnými skříněmi a atmosférou dávných časů. K němu patří i malá kavárna s vintage nábytkem, ve které si dáváme super chutné vafle s marmeládou a smetanou (tak dobré, že si dokonce objednáváme přídavek). Parkovací místa byla skvěle značená a snadno se dala najít.
Poté jedeme dál do Fredvangu, výchozího bodu naší túry na Yttersandheia. Tato túra je, nepočítáme-li nadmořskou výšku, velmi snadná, ale nabízí opravdu úchvatné výhledy. Z mé strany vřele doporučuji! Poslední večer zakončíme ještě jednou u těstovinového jídla v naší rybářské chatě a pozdě večer máme dokonce štěstí a naposledy zahlédneme polární záři. Jak krásný konec naší cesty po Lofotech.
Nusfjord je jednou z nejstarších a nejlépe zachovaných rybářských vesnic v Norsku – skutečný klenot Lofot. Žluté domky rorbu se malebně tisknou ke skalám a malý přístav vypráví příběhy dávných časů. Procházka vesnicí je jako cesta do minulosti, doprovázená vůní moře.

Landhandleriet Café se nachází uprostřed Nusfjordu a sídlí v historickém koloniálním obchodě vesnice. Mezi starými zásuvkami, plechovkami a nostalgickými detaily si můžete vychutnat lahodné koláče, vafle a čerstvě uvařenou kávu. Ideální místo pro krátkou zastávku v autentické atmosféře.

Roren je vyhlídkový bod nad Flakstadem, který ohromuje fantastickým výhledem na pláž a okolní hory. Krátký výstup se vyplatí – nahoře na vás čeká klidná atmosféra a panoramatický výhled typický pro Lofoty. Ideální pro focení nebo jen pro klidné vychutnání přírody. Zde najdete mapu, kde si můžete naplánovat procházky podél moře a pláží.




Během našeho posledního půldne na Lofotech prozkoumáme okouzlující Reine, které je často označováno jako nejkrásnější vesnice v Norsku. A ano, historické centrum s mnoha červenými dřevěnými domy je v kombinaci s vodní a horskou kulisou opravdu mimořádně fotogenické. Ale tím, že se tato část místa skládá už jen z rekreačních domů, působí taky trochu bez života. I tak ale rozhodně stojí za návštěvu! Mnozí z Reine také vyrážejí na známou túru na Reinebringen, kterou my kvůli později objednanému trajektu odložíme na příště.
Pokračujeme do Sakrisøy, průjezdné vesnice s typickými žlutými domy. Přímo vedle „žlutého domu“ v Sakrisøy, který se proslavil na Instagramu, se nachází pravděpodobně nejznámější rybí restaurace na Lofotech: Anita’s Sjømat. Zde můžete ochutnat speciality jako velryba nebo sušená treska, koupit si lahůdky a suvenýry nebo si dát „Signature Dish“ podniku: rybí burger. Burger „Winnie The Pooh“ obsahuje kromě rybího řízku také krevety a uzeného lososa. Ačkoli se normálně stravuji vegetariánsky, v tomto případě udělám rybí výjimku. A musím přiznat, že to stojí za to! Dokonce i za ty opravdu mastné ceny. Příjemným bonusem je navíc výhled na vodu, hory a žlutý dům.
S plnými břichy jedeme k trajektovému terminálu v Moskenes, kde se zařadíme do fronty a po zhruba 3,5 hodinách plavby trajektem bezpečně dorazíme do Bodø. Ubytujeme se v našem moderním a krásně u přístavu umístěném Thon Hotel Nordlys a zakončíme náš poslední večer lahodnou pizzou all-you-can-eat v Egonu. Hotel je mimochodem mega doporučení nejen kvůli svým skvělým pokojům s výhledem na polární záři, ale také kvůli vynikající snídani, kterou si před odletem ještě dopřeji. Parkovací místa byla skvěle značená a snadno se hledala.
Reine je jednou z nejznámějších a nejfotogeničtějších vesnic v Lofotech – obklopená dramatickými horami a hlubokou modří vody. Červené rybářské chaty, které lemují pobřeží, vytvářejí pohlednicový motiv, který se těžko překonává. Procházka vesnicí nebo krátká túra na Reinebringen nabízejí spektakulární výhledy.

Sakrisøya je malý ostrov hned vedle Reine, známý svými zářivě žlutými Rorbuer a malebnou polohou. Spojuje tradiční atmosféru rybářské vesnice s moderním pohodlím. Zvlášť krásný je výhled na okolní vrcholy, které se odrážejí v průzračné vodě.

Anita’s Sjømat je kulinářský skvost na Sakrisøy a nutnost pro milovníky čerstvých mořských plodů. Nabízí domácí rybí hamburgery, uzeného lososa a místní speciality přímo z moře. Ideální místo pro klidnou polední pauzu s výhledem na hory a moře.

Moskenes je nejjižnější trajektový přístav na Lofotech a brána na pevninu. Odtud se můžete trajektem dostat do Bodø – jedné z nejkrásnějších trajektových tras v Norsku, která vede kolem dramatické pobřežní krajiny a malých ostrovů. Místo samo o sobě nabízí klidnou atmosféru a je ideálním závěrečným bodem vaší cesty po Lofotech. Jízdenky na trajekt si můžete zakoupit zde.
Bodø se nachází severně od polárního kruhu a je známé svou moderní architekturou, živou kulturní scénou a úchvatnou přírodou. Město je výchozím bodem pro mnoho dobrodružství – od výletů lodí přes mohutný Saltstraumen až po túry s výhledem na Severní ledový oceán. Ideální místo, kde můžete svou cestu zakončit odpočinkem.



Poslední den jsme vrátili naše pronajaté auto a vydali se z letiště na cestu domů.

















První den mé cesty na Lofoty jsem přiletěl do Bodø a vyzvedl jsem si pronajaté auto.
Bodø je živé pobřežní město s fascinující kombinací přírody, kultury a severského šarmu. Moderní architektura a útulné kavárny se zde snoubí s úchvatnou krajinou – od členitého pobřeží po majestátní hory. Obzvláště působivý je Saltstraumen, jeden z nejsilnějších přílivových proudů na světě, který se nachází jen několik kilometrů za městem. V létě nabízí Bodø nekonečné dny plné světla, v zimě nejlepší šanci na spatření polární záře – ideální místo pro dobrodružství i odpočinek.



Konečně mohl roadtrip opravdu začít. A my jsme si užívali každou sekundu jízdy podzimní barevnou krajinou. Počasí nám přálo a my jsme zastavovali skoro na každém rohu. Ale přesně to podle mě dělá roadtrip na Lofotech!
Když jsme dorazili do Lofoten Apartments, našeho ubytování na další dvě noci, naše štěstí bylo dokonalé. Nachází se totiž v budově bývalé továrny na zpracování ryb. Což vysvětluje polohu přímo u vody v malém fjordu. Zůstali jsme beze slov. Jako by to nemohlo být krásnější, ten samý večer jsme byli odměněni i polární září tančící po obloze. Jaké přivítání na Lofotech!
Z Bodø se pohodlně dostanete trajektem na Lofoty. Nejběžnější spojení vede z Bodø do Moskenes a trvá přibližně hodinu – auta lze bez problémů vzít s sebou. Jízdenku na trajekt si můžete zakoupit například zde.



Během roadtripu po Lofotech jsme se třetí den přesvědčili, že slunce nesvítí vždycky. Pršelo. A to celý den. Nenechali jsme se tím ale odradit a v pláštěnkách jsme prozkoumali rybářskou vesnici Henningsvaer, která se rozprostírá na osmi samostatných ostrovech, které jsou navzájem propojeny mosty. Proto se jí také přezdívá „Benátky severu“. Henningsvaer je známý především svým fotbalovým hřištěm, které vypadá z ptačí/droní perspektivy bombasticky.
Absolutní nutností v Hennigsvaeru je kavárna Klatrekafeen, kde bylo tak útulno, že jsme tam strávili půl dne. S – podle našeho názoru – nejlepším výhledem na Hennigsvaer. Poté jsme se pokusili o túru na Heiu, kterou jsme ale kvůli opravdu mokrým a kluzkým podmínkám po třech čtvrtinách cesty přerušili. Bezpečnost je na prvním místě. Na zpáteční cestě jsme se ještě zastavili u pláže Rørvikstranda, která stojí za to i za špatného počasí. Parkovací místa byla skvěle značená a snadno k nalezení.
Henningsvær, často označovaný jako „Benátky Lofot“, je okouzlující rybářská vesnice na malých ostrovech spojených mosty. Barevné dřevěné domy, útulné kavárny a úchvatné horské panorama vytvářejí jedinečnou atmosféru. Ideální k procházkám uličkami a zažití autentického ostrovního života.

Klatrekaféen je srdcem Henningsværu – útulná kavárna a místo setkávání horolezců, cestovatelů a místních. U domácích koláčů, vydatných polévek a norské kávy si zde můžete báječně odpočinout. Ideální pro zahřátí po dobrodružství nebo plánování nových túr.

Rørvikstranda je skrytý klenot s tyrkysově modrou vodou a jemným, světlým pískem – téměř jako v Karibiku, jen severského střihu. Pláž je obklopena horami a nabízí působivé pozadí pro procházky, pikniky nebo focení. Zvláště krásná je při západu slunce, kdy světlo zbarví krajinu do teplých barev.




Čtvrtý den naší cesty nám počasí opět přálo, a tak jsme se za krásného počasí – s povinnými zastávkami na focení – vydali k Vikingskému muzeu Borg. Jedná se o kombinaci vnitřního muzea s audio průvodcem a muzea v přírodě s živými aktéry, kteří vysvětlují své řemeslo a nesmírně strhujícím způsobem vyprávějí o době Vikingů. Na místě byl nalezen největší vikingský dům (83 m), který byl na místě zrekonstruován. Velmi působivé a rozhodně doporučuji!
Poté jsme si dali kávu a lahodný kousek dortu v útulné kavárně Huset Kafé v Leknes, než jsem přesně na zlatou hodinu vyrazil na výstup na Offersøykammen. Zpětně pro mě nejkrásnější túra na Lofotech, která odměňuje útrapy výstupu neuvěřitelným 360stupňovým výhledem. Večer zakončíme těstovinami a radlerem v našem dalším ubytování, útulném Buodden Rorbuer v Sørvågen. Parkovací místa byla skvěle značená a snadno se dala najít.
V Lofotr Viking Museum v Borgu se hluboce ponoříte do světa Vikingů. Impozantně zrekonstruovaný dlouhý dům ukazuje, jak lidé žili, pracovali a slavili před více než 1000 lety. Díky interaktivním výstavám a autentickým aktivitám zde historie ožívá – vrchol pro fanoušky kultury a historie.

Das Huset Kafé je útulná kavárna s domácími pekárnami, regionálními specialitami a okouzlujícím, rustikálním prostředím. Ideální pro přestávku po návštěvě muzea nebo turistice. Zvláště doporučujeme čerstvé skořicové šneky a silnou norskou kávu.

Výstup na Offersøykammen je krátký, ale odmění vás jedním z nejkrásnějších panoramatických výhledů na Lofotech. Shora uvidíte tyrkysově modré moře, dramatické hory a malé ostrovy, které se ztrácejí v dálce. Ideální pro spontánní túru za dobrého počasí – obzvlášť krásné při západu slunce.




Pátý den jsme dopoledne prozkoumali vesnici s pravděpodobně nejkratším názvem na světě, Å. Å je nejjižnější vesnice v Lofotách a dříve to byla důležitá rybářská vesnice, jejíž historie a kultura dodnes žije v Norském muzeu rybářských vesnic. Za vstupné si můžete prohlédnout rybářské chaty a obdivovat v nich vystavené tradiční (řemeslné) umění. My se spokojíme s pohledem na pěkné dřevěné domky zvenčí, ale nenecháme si ujít možnost otestovat v Bakeriet på Å slavné skořicové šneky, pečené jako za starých časů v peci na dřevo. Závěr: Opravdu dobré a svých téměř 5 eur (za kus) rozhodně stojí.
Kolem poledne se vydáváme na slibnou túru: Ke pláži Kvalvika, na kterou se dá dostat pouze pěšky. Na rozdíl od některých zpráv je to dobře proveditelné, ale sestup do zátoky po částečně kluzkých kamenech vyžaduje jistotu. Vhodná obuv je proto povinností. Pláž Kvalvika je díky své poloze, obklopené vysokými horami, téměř bílému písku a tyrkysové vodě, označována za jednu z nejkrásnějších pláží v Norsku. Kromě toho je velmi oblíbená mezi surfaři. Tak oblíbená, že zde v roce 2012 strávili dva mladí Norové celou zimu v podomácku postaveném přístřešku, který připomíná hobití noru. Chata a toaleta stále stojí a lze je navštívit, případně využít. Film o pobytu chlapců v zátoce se jmenuje „Nordfor Sola“ a najdete ho na Netflixu. Kromě chaty je na pláži Kvalvika i velmi cool, podomácku vyrobená houpačka s výhledem na moře. Kromě toho slouží pláž také jako výchozí bod na horu Ryten, která nabízí nesrovnatelné výhledy. Tu jsem si nechal na příští návštěvu. Parkovací místa byla skvěle značená a snadno se našla.
Å je poslední vesnice na konci Lofotské silnice a působí jako skanzen - okouzlující, klidná a plná historie. Mezi barevnými rybářskými domky můžete objevovat tradiční život lofotských rybářů. Zvláště známý je charakteristický zápach sušené tresky, který se zde vznáší všude ve vzduchu.

Bakeriet på Å je jedna z nejstarších pekáren v Norsku a naprostá nutnost pro labužníky. V historickém dřevěném domě se podle starých receptů pečou v peci na dřevo skořicové šneky, chleby a pečivo. Vůně čerstvého pečiva se line celou vesnicí – ideální pro malou přestávku s kávou.

Pláž Kvalvika je jednou z nejznámějších pláží v Lofotech – odlehlá, divoká a dostupná pouze pěšky. Po zhruba hodinové túře budete odměněni úchvatným výhledem na zlatou písečnou pláž mezi vysokými horami. Magické místo, zejména při západu slunce nebo půlnočním slunci. Zde najdete mapy k trase.




Náš poslední celý den jsme si naplánovali návštěvu městečka Nusfjord, které je nejstarší a nejlépe zachovalou rybářskou vesnicí v Norsku a je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Dnes je vesnice napůl hotelem, napůl muzeem, a proto má velmi omezenou otevírací dobu (12:00 – 15:00).
Cestou se ještě zastavíme na dvou místech vhodných pro focení. První je známý „červený dům“, který je v podstatě docela zchátralá chata ve skvělé poloze na pláži Ramberg (souřadnice: 68.09808, 13.2435). Přesto je to skvělé místo pro focení.
Příště se zastavíme na silnici do Nusfjordu, která je naprosto fotogenická, protože vede k skalní stěně a je lemována pestrobarevnými stromy.
Nakonec dorazíme do bývalé rybářské vesničky Nusfjord a zaparkujeme na parkovišti nad vesnicí. Zde se vyplatí udělat si malou odbočku na kameny nahoře, odkud je krásný výhled na vesnici. Vstupné do vesnice stojí 100 NOK, za to můžeme navštívit všechny veřejně přístupné budovy. Vesnička se svými žlutými a červenými dřevěnými domky, zasazená do majestátní horské kulisy, je opravdu mimořádně fotogenická, ale osobně mi přijde kombinace hotelu a muzea trochu zvláštní. Pekařství je při naší návštěvě již pro sezónu zavřené, ale zamiluji si bývalý obchod se smíšeným zbožím Landhandleriet Café s jeho tyrkysově zelenými vestavěnými skříněmi a atmosférou dávných časů. K němu patří i malá kavárna s vintage nábytkem, ve které si dáváme super chutné vafle s marmeládou a smetanou (tak dobré, že si dokonce objednáváme přídavek). Parkovací místa byla skvěle značená a snadno se dala najít.
Poté jedeme dál do Fredvangu, výchozího bodu naší túry na Yttersandheia. Tato túra je, nepočítáme-li nadmořskou výšku, velmi snadná, ale nabízí opravdu úchvatné výhledy. Z mé strany vřele doporučuji! Poslední večer zakončíme ještě jednou u těstovinového jídla v naší rybářské chatě a pozdě večer máme dokonce štěstí a naposledy zahlédneme polární záři. Jak krásný konec naší cesty po Lofotech.
Nusfjord je jednou z nejstarších a nejlépe zachovaných rybářských vesnic v Norsku – skutečný klenot Lofot. Žluté domky rorbu se malebně tisknou ke skalám a malý přístav vypráví příběhy dávných časů. Procházka vesnicí je jako cesta do minulosti, doprovázená vůní moře.

Landhandleriet Café se nachází uprostřed Nusfjordu a sídlí v historickém koloniálním obchodě vesnice. Mezi starými zásuvkami, plechovkami a nostalgickými detaily si můžete vychutnat lahodné koláče, vafle a čerstvě uvařenou kávu. Ideální místo pro krátkou zastávku v autentické atmosféře.

Roren je vyhlídkový bod nad Flakstadem, který ohromuje fantastickým výhledem na pláž a okolní hory. Krátký výstup se vyplatí – nahoře na vás čeká klidná atmosféra a panoramatický výhled typický pro Lofoty. Ideální pro focení nebo jen pro klidné vychutnání přírody. Zde najdete mapu, kde si můžete naplánovat procházky podél moře a pláží.




Během našeho posledního půldne na Lofotech prozkoumáme okouzlující Reine, které je často označováno jako nejkrásnější vesnice v Norsku. A ano, historické centrum s mnoha červenými dřevěnými domy je v kombinaci s vodní a horskou kulisou opravdu mimořádně fotogenické. Ale tím, že se tato část místa skládá už jen z rekreačních domů, působí taky trochu bez života. I tak ale rozhodně stojí za návštěvu! Mnozí z Reine také vyrážejí na známou túru na Reinebringen, kterou my kvůli později objednanému trajektu odložíme na příště.
Pokračujeme do Sakrisøy, průjezdné vesnice s typickými žlutými domy. Přímo vedle „žlutého domu“ v Sakrisøy, který se proslavil na Instagramu, se nachází pravděpodobně nejznámější rybí restaurace na Lofotech: Anita’s Sjømat. Zde můžete ochutnat speciality jako velryba nebo sušená treska, koupit si lahůdky a suvenýry nebo si dát „Signature Dish“ podniku: rybí burger. Burger „Winnie The Pooh“ obsahuje kromě rybího řízku také krevety a uzeného lososa. Ačkoli se normálně stravuji vegetariánsky, v tomto případě udělám rybí výjimku. A musím přiznat, že to stojí za to! Dokonce i za ty opravdu mastné ceny. Příjemným bonusem je navíc výhled na vodu, hory a žlutý dům.
S plnými břichy jedeme k trajektovému terminálu v Moskenes, kde se zařadíme do fronty a po zhruba 3,5 hodinách plavby trajektem bezpečně dorazíme do Bodø. Ubytujeme se v našem moderním a krásně u přístavu umístěném Thon Hotel Nordlys a zakončíme náš poslední večer lahodnou pizzou all-you-can-eat v Egonu. Hotel je mimochodem mega doporučení nejen kvůli svým skvělým pokojům s výhledem na polární záři, ale také kvůli vynikající snídani, kterou si před odletem ještě dopřeji. Parkovací místa byla skvěle značená a snadno se hledala.
Reine je jednou z nejznámějších a nejfotogeničtějších vesnic v Lofotech – obklopená dramatickými horami a hlubokou modří vody. Červené rybářské chaty, které lemují pobřeží, vytvářejí pohlednicový motiv, který se těžko překonává. Procházka vesnicí nebo krátká túra na Reinebringen nabízejí spektakulární výhledy.

Sakrisøya je malý ostrov hned vedle Reine, známý svými zářivě žlutými Rorbuer a malebnou polohou. Spojuje tradiční atmosféru rybářské vesnice s moderním pohodlím. Zvlášť krásný je výhled na okolní vrcholy, které se odrážejí v průzračné vodě.

Anita’s Sjømat je kulinářský skvost na Sakrisøy a nutnost pro milovníky čerstvých mořských plodů. Nabízí domácí rybí hamburgery, uzeného lososa a místní speciality přímo z moře. Ideální místo pro klidnou polední pauzu s výhledem na hory a moře.

Moskenes je nejjižnější trajektový přístav na Lofotech a brána na pevninu. Odtud se můžete trajektem dostat do Bodø – jedné z nejkrásnějších trajektových tras v Norsku, která vede kolem dramatické pobřežní krajiny a malých ostrovů. Místo samo o sobě nabízí klidnou atmosféru a je ideálním závěrečným bodem vaší cesty po Lofotech. Jízdenky na trajekt si můžete zakoupit zde.
Bodø se nachází severně od polárního kruhu a je známé svou moderní architekturou, živou kulturní scénou a úchvatnou přírodou. Město je výchozím bodem pro mnoho dobrodružství – od výletů lodí přes mohutný Saltstraumen až po túry s výhledem na Severní ledový oceán. Ideální místo, kde můžete svou cestu zakončit odpočinkem.



Poslední den jsme vrátili naše pronajaté auto a vydali se z letiště na cestu domů.
První den mé cesty na Lofoty jsem přiletěl do Bodø a vyzvedl jsem si pronajaté auto.
Bodø je živé pobřežní město s fascinující kombinací přírody, kultury a severského šarmu. Moderní architektura a útulné kavárny se zde snoubí s úchvatnou krajinou – od členitého pobřeží po majestátní hory. Obzvláště působivý je Saltstraumen, jeden z nejsilnějších přílivových proudů na světě, který se nachází jen několik kilometrů za městem. V létě nabízí Bodø nekonečné dny plné světla, v zimě nejlepší šanci na spatření polární záře – ideální místo pro dobrodružství i odpočinek.



Konečně mohl roadtrip opravdu začít. A my jsme si užívali každou sekundu jízdy podzimní barevnou krajinou. Počasí nám přálo a my jsme zastavovali skoro na každém rohu. Ale přesně to podle mě dělá roadtrip na Lofotech!
Když jsme dorazili do Lofoten Apartments, našeho ubytování na další dvě noci, naše štěstí bylo dokonalé. Nachází se totiž v budově bývalé továrny na zpracování ryb. Což vysvětluje polohu přímo u vody v malém fjordu. Zůstali jsme beze slov. Jako by to nemohlo být krásnější, ten samý večer jsme byli odměněni i polární září tančící po obloze. Jaké přivítání na Lofotech!
Z Bodø se pohodlně dostanete trajektem na Lofoty. Nejběžnější spojení vede z Bodø do Moskenes a trvá přibližně hodinu – auta lze bez problémů vzít s sebou. Jízdenku na trajekt si můžete zakoupit například zde.



Během roadtripu po Lofotech jsme se třetí den přesvědčili, že slunce nesvítí vždycky. Pršelo. A to celý den. Nenechali jsme se tím ale odradit a v pláštěnkách jsme prozkoumali rybářskou vesnici Henningsvaer, která se rozprostírá na osmi samostatných ostrovech, které jsou navzájem propojeny mosty. Proto se jí také přezdívá „Benátky severu“. Henningsvaer je známý především svým fotbalovým hřištěm, které vypadá z ptačí/droní perspektivy bombasticky.
Absolutní nutností v Hennigsvaeru je kavárna Klatrekafeen, kde bylo tak útulno, že jsme tam strávili půl dne. S – podle našeho názoru – nejlepším výhledem na Hennigsvaer. Poté jsme se pokusili o túru na Heiu, kterou jsme ale kvůli opravdu mokrým a kluzkým podmínkám po třech čtvrtinách cesty přerušili. Bezpečnost je na prvním místě. Na zpáteční cestě jsme se ještě zastavili u pláže Rørvikstranda, která stojí za to i za špatného počasí. Parkovací místa byla skvěle značená a snadno k nalezení.
Henningsvær, často označovaný jako „Benátky Lofot“, je okouzlující rybářská vesnice na malých ostrovech spojených mosty. Barevné dřevěné domy, útulné kavárny a úchvatné horské panorama vytvářejí jedinečnou atmosféru. Ideální k procházkám uličkami a zažití autentického ostrovního života.

Klatrekaféen je srdcem Henningsværu – útulná kavárna a místo setkávání horolezců, cestovatelů a místních. U domácích koláčů, vydatných polévek a norské kávy si zde můžete báječně odpočinout. Ideální pro zahřátí po dobrodružství nebo plánování nových túr.

Rørvikstranda je skrytý klenot s tyrkysově modrou vodou a jemným, světlým pískem – téměř jako v Karibiku, jen severského střihu. Pláž je obklopena horami a nabízí působivé pozadí pro procházky, pikniky nebo focení. Zvláště krásná je při západu slunce, kdy světlo zbarví krajinu do teplých barev.




Čtvrtý den naší cesty nám počasí opět přálo, a tak jsme se za krásného počasí – s povinnými zastávkami na focení – vydali k Vikingskému muzeu Borg. Jedná se o kombinaci vnitřního muzea s audio průvodcem a muzea v přírodě s živými aktéry, kteří vysvětlují své řemeslo a nesmírně strhujícím způsobem vyprávějí o době Vikingů. Na místě byl nalezen největší vikingský dům (83 m), který byl na místě zrekonstruován. Velmi působivé a rozhodně doporučuji!
Poté jsme si dali kávu a lahodný kousek dortu v útulné kavárně Huset Kafé v Leknes, než jsem přesně na zlatou hodinu vyrazil na výstup na Offersøykammen. Zpětně pro mě nejkrásnější túra na Lofotech, která odměňuje útrapy výstupu neuvěřitelným 360stupňovým výhledem. Večer zakončíme těstovinami a radlerem v našem dalším ubytování, útulném Buodden Rorbuer v Sørvågen. Parkovací místa byla skvěle značená a snadno se dala najít.
V Lofotr Viking Museum v Borgu se hluboce ponoříte do světa Vikingů. Impozantně zrekonstruovaný dlouhý dům ukazuje, jak lidé žili, pracovali a slavili před více než 1000 lety. Díky interaktivním výstavám a autentickým aktivitám zde historie ožívá – vrchol pro fanoušky kultury a historie.

Das Huset Kafé je útulná kavárna s domácími pekárnami, regionálními specialitami a okouzlujícím, rustikálním prostředím. Ideální pro přestávku po návštěvě muzea nebo turistice. Zvláště doporučujeme čerstvé skořicové šneky a silnou norskou kávu.

Výstup na Offersøykammen je krátký, ale odmění vás jedním z nejkrásnějších panoramatických výhledů na Lofotech. Shora uvidíte tyrkysově modré moře, dramatické hory a malé ostrovy, které se ztrácejí v dálce. Ideální pro spontánní túru za dobrého počasí – obzvlášť krásné při západu slunce.




Pátý den jsme dopoledne prozkoumali vesnici s pravděpodobně nejkratším názvem na světě, Å. Å je nejjižnější vesnice v Lofotách a dříve to byla důležitá rybářská vesnice, jejíž historie a kultura dodnes žije v Norském muzeu rybářských vesnic. Za vstupné si můžete prohlédnout rybářské chaty a obdivovat v nich vystavené tradiční (řemeslné) umění. My se spokojíme s pohledem na pěkné dřevěné domky zvenčí, ale nenecháme si ujít možnost otestovat v Bakeriet på Å slavné skořicové šneky, pečené jako za starých časů v peci na dřevo. Závěr: Opravdu dobré a svých téměř 5 eur (za kus) rozhodně stojí.
Kolem poledne se vydáváme na slibnou túru: Ke pláži Kvalvika, na kterou se dá dostat pouze pěšky. Na rozdíl od některých zpráv je to dobře proveditelné, ale sestup do zátoky po částečně kluzkých kamenech vyžaduje jistotu. Vhodná obuv je proto povinností. Pláž Kvalvika je díky své poloze, obklopené vysokými horami, téměř bílému písku a tyrkysové vodě, označována za jednu z nejkrásnějších pláží v Norsku. Kromě toho je velmi oblíbená mezi surfaři. Tak oblíbená, že zde v roce 2012 strávili dva mladí Norové celou zimu v podomácku postaveném přístřešku, který připomíná hobití noru. Chata a toaleta stále stojí a lze je navštívit, případně využít. Film o pobytu chlapců v zátoce se jmenuje „Nordfor Sola“ a najdete ho na Netflixu. Kromě chaty je na pláži Kvalvika i velmi cool, podomácku vyrobená houpačka s výhledem na moře. Kromě toho slouží pláž také jako výchozí bod na horu Ryten, která nabízí nesrovnatelné výhledy. Tu jsem si nechal na příští návštěvu. Parkovací místa byla skvěle značená a snadno se našla.
Å je poslední vesnice na konci Lofotské silnice a působí jako skanzen - okouzlující, klidná a plná historie. Mezi barevnými rybářskými domky můžete objevovat tradiční život lofotských rybářů. Zvláště známý je charakteristický zápach sušené tresky, který se zde vznáší všude ve vzduchu.

Bakeriet på Å je jedna z nejstarších pekáren v Norsku a naprostá nutnost pro labužníky. V historickém dřevěném domě se podle starých receptů pečou v peci na dřevo skořicové šneky, chleby a pečivo. Vůně čerstvého pečiva se line celou vesnicí – ideální pro malou přestávku s kávou.

Pláž Kvalvika je jednou z nejznámějších pláží v Lofotech – odlehlá, divoká a dostupná pouze pěšky. Po zhruba hodinové túře budete odměněni úchvatným výhledem na zlatou písečnou pláž mezi vysokými horami. Magické místo, zejména při západu slunce nebo půlnočním slunci. Zde najdete mapy k trase.




Náš poslední celý den jsme si naplánovali návštěvu městečka Nusfjord, které je nejstarší a nejlépe zachovalou rybářskou vesnicí v Norsku a je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Dnes je vesnice napůl hotelem, napůl muzeem, a proto má velmi omezenou otevírací dobu (12:00 – 15:00).
Cestou se ještě zastavíme na dvou místech vhodných pro focení. První je známý „červený dům“, který je v podstatě docela zchátralá chata ve skvělé poloze na pláži Ramberg (souřadnice: 68.09808, 13.2435). Přesto je to skvělé místo pro focení.
Příště se zastavíme na silnici do Nusfjordu, která je naprosto fotogenická, protože vede k skalní stěně a je lemována pestrobarevnými stromy.
Nakonec dorazíme do bývalé rybářské vesničky Nusfjord a zaparkujeme na parkovišti nad vesnicí. Zde se vyplatí udělat si malou odbočku na kameny nahoře, odkud je krásný výhled na vesnici. Vstupné do vesnice stojí 100 NOK, za to můžeme navštívit všechny veřejně přístupné budovy. Vesnička se svými žlutými a červenými dřevěnými domky, zasazená do majestátní horské kulisy, je opravdu mimořádně fotogenická, ale osobně mi přijde kombinace hotelu a muzea trochu zvláštní. Pekařství je při naší návštěvě již pro sezónu zavřené, ale zamiluji si bývalý obchod se smíšeným zbožím Landhandleriet Café s jeho tyrkysově zelenými vestavěnými skříněmi a atmosférou dávných časů. K němu patří i malá kavárna s vintage nábytkem, ve které si dáváme super chutné vafle s marmeládou a smetanou (tak dobré, že si dokonce objednáváme přídavek). Parkovací místa byla skvěle značená a snadno se dala najít.
Poté jedeme dál do Fredvangu, výchozího bodu naší túry na Yttersandheia. Tato túra je, nepočítáme-li nadmořskou výšku, velmi snadná, ale nabízí opravdu úchvatné výhledy. Z mé strany vřele doporučuji! Poslední večer zakončíme ještě jednou u těstovinového jídla v naší rybářské chatě a pozdě večer máme dokonce štěstí a naposledy zahlédneme polární záři. Jak krásný konec naší cesty po Lofotech.
Nusfjord je jednou z nejstarších a nejlépe zachovaných rybářských vesnic v Norsku – skutečný klenot Lofot. Žluté domky rorbu se malebně tisknou ke skalám a malý přístav vypráví příběhy dávných časů. Procházka vesnicí je jako cesta do minulosti, doprovázená vůní moře.

Landhandleriet Café se nachází uprostřed Nusfjordu a sídlí v historickém koloniálním obchodě vesnice. Mezi starými zásuvkami, plechovkami a nostalgickými detaily si můžete vychutnat lahodné koláče, vafle a čerstvě uvařenou kávu. Ideální místo pro krátkou zastávku v autentické atmosféře.

Roren je vyhlídkový bod nad Flakstadem, který ohromuje fantastickým výhledem na pláž a okolní hory. Krátký výstup se vyplatí – nahoře na vás čeká klidná atmosféra a panoramatický výhled typický pro Lofoty. Ideální pro focení nebo jen pro klidné vychutnání přírody. Zde najdete mapu, kde si můžete naplánovat procházky podél moře a pláží.




Během našeho posledního půldne na Lofotech prozkoumáme okouzlující Reine, které je často označováno jako nejkrásnější vesnice v Norsku. A ano, historické centrum s mnoha červenými dřevěnými domy je v kombinaci s vodní a horskou kulisou opravdu mimořádně fotogenické. Ale tím, že se tato část místa skládá už jen z rekreačních domů, působí taky trochu bez života. I tak ale rozhodně stojí za návštěvu! Mnozí z Reine také vyrážejí na známou túru na Reinebringen, kterou my kvůli později objednanému trajektu odložíme na příště.
Pokračujeme do Sakrisøy, průjezdné vesnice s typickými žlutými domy. Přímo vedle „žlutého domu“ v Sakrisøy, který se proslavil na Instagramu, se nachází pravděpodobně nejznámější rybí restaurace na Lofotech: Anita’s Sjømat. Zde můžete ochutnat speciality jako velryba nebo sušená treska, koupit si lahůdky a suvenýry nebo si dát „Signature Dish“ podniku: rybí burger. Burger „Winnie The Pooh“ obsahuje kromě rybího řízku také krevety a uzeného lososa. Ačkoli se normálně stravuji vegetariánsky, v tomto případě udělám rybí výjimku. A musím přiznat, že to stojí za to! Dokonce i za ty opravdu mastné ceny. Příjemným bonusem je navíc výhled na vodu, hory a žlutý dům.
S plnými břichy jedeme k trajektovému terminálu v Moskenes, kde se zařadíme do fronty a po zhruba 3,5 hodinách plavby trajektem bezpečně dorazíme do Bodø. Ubytujeme se v našem moderním a krásně u přístavu umístěném Thon Hotel Nordlys a zakončíme náš poslední večer lahodnou pizzou all-you-can-eat v Egonu. Hotel je mimochodem mega doporučení nejen kvůli svým skvělým pokojům s výhledem na polární záři, ale také kvůli vynikající snídani, kterou si před odletem ještě dopřeji. Parkovací místa byla skvěle značená a snadno se hledala.
Reine je jednou z nejznámějších a nejfotogeničtějších vesnic v Lofotech – obklopená dramatickými horami a hlubokou modří vody. Červené rybářské chaty, které lemují pobřeží, vytvářejí pohlednicový motiv, který se těžko překonává. Procházka vesnicí nebo krátká túra na Reinebringen nabízejí spektakulární výhledy.

Sakrisøya je malý ostrov hned vedle Reine, známý svými zářivě žlutými Rorbuer a malebnou polohou. Spojuje tradiční atmosféru rybářské vesnice s moderním pohodlím. Zvlášť krásný je výhled na okolní vrcholy, které se odrážejí v průzračné vodě.

Anita’s Sjømat je kulinářský skvost na Sakrisøy a nutnost pro milovníky čerstvých mořských plodů. Nabízí domácí rybí hamburgery, uzeného lososa a místní speciality přímo z moře. Ideální místo pro klidnou polední pauzu s výhledem na hory a moře.

Moskenes je nejjižnější trajektový přístav na Lofotech a brána na pevninu. Odtud se můžete trajektem dostat do Bodø – jedné z nejkrásnějších trajektových tras v Norsku, která vede kolem dramatické pobřežní krajiny a malých ostrovů. Místo samo o sobě nabízí klidnou atmosféru a je ideálním závěrečným bodem vaší cesty po Lofotech. Jízdenky na trajekt si můžete zakoupit zde.
Bodø se nachází severně od polárního kruhu a je známé svou moderní architekturou, živou kulturní scénou a úchvatnou přírodou. Město je výchozím bodem pro mnoho dobrodružství – od výletů lodí přes mohutný Saltstraumen až po túry s výhledem na Severní ledový oceán. Ideální místo, kde můžete svou cestu zakončit odpočinkem.



Poslední den jsme vrátili naše pronajaté auto a vydali se z letiště na cestu domů.