
První den mé cesty na Lofoty jsem přiletěl do Bodø a vyzvedl jsem si pronajaté auto.
Konečně mohl roadtrip opravdu začít. A my jsme si užívali každou sekundu jízdy podzimní barevnou krajinou. Počasí nám přálo a my jsme zastavovali skoro na každém rohu. Ale přesně to podle mě dělá roadtrip na Lofotech!
Když jsme dorazili do Lofoten Apartments, našeho ubytování na další dvě noci, naše štěstí bylo dokonalé. Nachází se totiž v budově bývalé továrny na zpracování ryb. Což vysvětluje polohu přímo u vody v malém fjordu. Zůstali jsme beze slov. Jako by to nemohlo být krásnější, ten samý večer jsme byli odměněni i polární září tančící po obloze. Jaké přivítání na Lofotech!
Během roadtripu po Lofotech jsme se třetí den přesvědčili, že slunce nesvítí vždycky. Pršelo. A to celý den. Nenechali jsme se tím ale odradit a v pláštěnkách jsme prozkoumali rybářskou vesnici Henningsvaer, která se rozprostírá na osmi samostatných ostrovech, které jsou navzájem propojeny mosty. Proto se jí také přezdívá „Benátky severu“. Henningsvaer je známý především svým fotbalovým hřištěm, které vypadá z ptačí/droní perspektivy bombasticky.
Absolutní nutností v Hennigsvaeru je kavárna Klatrekafeen, kde bylo tak útulno, že jsme tam strávili půl dne. S – podle našeho názoru – nejlepším výhledem na Hennigsvaer. Poté jsme se pokusili o túru na Heiu, kterou jsme ale kvůli opravdu mokrým a kluzkým podmínkám po třech čtvrtinách cesty přerušili. Bezpečnost je na prvním místě. Na zpáteční cestě jsme se ještě zastavili u pláže Rørvikstranda, která stojí za to i za špatného počasí. Parkovací místa byla skvěle značená a snadno k nalezení.
















První den mé cesty na Lofoty jsem přiletěl do Bodø a vyzvedl jsem si pronajaté auto.
Konečně mohl roadtrip opravdu začít. A my jsme si užívali každou sekundu jízdy podzimní barevnou krajinou. Počasí nám přálo a my jsme zastavovali skoro na každém rohu. Ale přesně to podle mě dělá roadtrip na Lofotech!
Když jsme dorazili do Lofoten Apartments, našeho ubytování na další dvě noci, naše štěstí bylo dokonalé. Nachází se totiž v budově bývalé továrny na zpracování ryb. Což vysvětluje polohu přímo u vody v malém fjordu. Zůstali jsme beze slov. Jako by to nemohlo být krásnější, ten samý večer jsme byli odměněni i polární září tančící po obloze. Jaké přivítání na Lofotech!
Během roadtripu po Lofotech jsme se třetí den přesvědčili, že slunce nesvítí vždycky. Pršelo. A to celý den. Nenechali jsme se tím ale odradit a v pláštěnkách jsme prozkoumali rybářskou vesnici Henningsvaer, která se rozprostírá na osmi samostatných ostrovech, které jsou navzájem propojeny mosty. Proto se jí také přezdívá „Benátky severu“. Henningsvaer je známý především svým fotbalovým hřištěm, které vypadá z ptačí/droní perspektivy bombasticky.
Absolutní nutností v Hennigsvaeru je kavárna Klatrekafeen, kde bylo tak útulno, že jsme tam strávili půl dne. S – podle našeho názoru – nejlepším výhledem na Hennigsvaer. Poté jsme se pokusili o túru na Heiu, kterou jsme ale kvůli opravdu mokrým a kluzkým podmínkám po třech čtvrtinách cesty přerušili. Bezpečnost je na prvním místě. Na zpáteční cestě jsme se ještě zastavili u pláže Rørvikstranda, která stojí za to i za špatného počasí. Parkovací místa byla skvěle značená a snadno k nalezení.














